zavřít
Bedřich Janáček

hudební skladatel, varhaník

Narození:
18. 5. 1920 , Praha, Československo
Úmrtí:
3. 6. 2007  ve věku 87 let,  Lund, Švédsko  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Skladatel a varhaník Bedřich Janáček nesouhlasil s únorovými událostmi r. 1948 a rozhodl se pro emigraci. „Po komunistickém puči se mi v republice nechtělo zůstat a protože jsem na koncertních cestách získal kontakty ze Skandinávie, rozhodl jsem se tam odjet. Ve Švédsku jsem potom získal politický azyl,“ vzpomínal Janáček na důvody svého odchodu z vlasti. Ve Švédsku se trvale usadil a až do konce svého žití zde působil jako kostelní varhaník v různých městech. Mezinárodně uznávaný čestný člen České varhanní společnosti Bedřich Janáček ve Švédsku i zemřel. O prvním červnovém víkendu podlehl dlouhodobé nemoci ve věku 87 let. Hudba: „Varhany mě začaly zajímat hlavně kvůli zvuku, ne kvůli repertoáru. Do 10 let jsem na nic nehrál a teprve v 15 letech jsem je začal soukromě studovat. V 18 jsem už měl svůj první samostatný koncert, na kterém jako houslista hrál pozdější šéfdirigent České Filharmonie Václav Neumann,“ vzpomínal Janáček na své umělecké začátky, díky nimž si svůj první samostatný koncert odbyl o rok dříve než maturitu. Po ukončení studií pražského Vančurova reálného gymnasia v r. 1939 byl Janáček přijat do varhanního oddělení konzervatoře Praha. Když začala 2. sv. v. byl Janáček v Jugoslávii, rozhodl se zde zůstat v r. 1940 nastoupil na hudební akademii Záhřeb. Po půl roce se však Janáček vrátil do Prahy, aby ve studiu varhanní hry ve stejné třídě pokračoval. R. 1942 obor absolvoval, ale školu neopustil. Nastoupil do dirigentského oddělní, které navštěvoval až do nuceného uzavření školy v r. 1944. Po osvobození pracoval Janáček jako učitel varhan a harmonie na Městské hudební škole Praha a zároveň si rozšiřoval své vzdělání na Mistrovské škole varhan při Státní konzervatoři hudby. V letech 1942-8 odehrál Janáček pro rozhlas 70 varhanních recitálů a další koncertní činnost vyvíjel až v emigraci. Bohatě vystupoval v kostelech i koncertních sálech po celé Skandinávii, severní, západní i jižní Evropě. V letech 1968 a 1970 absolvoval B. Janáček také úspěšné turné po USA. Významné místo v recitálech Bedřicha Janáčka měly díla českých mistrů a koncerty pro varhany a orchestr. Největší proslulost si ale Janáček získal jako interpret koncertně pojatého varhanního partu Glagolské mše svého jmenovce Leoše Janáčka, s kterým pod taktovkou R. Kubelíka vystupoval v Göteborgu, Kodani, Stockholmu, Mnichově i jinde a který spolu natočili pro Deutsche grammophon. Za 60 let koncertní činnosti přehrál B. Janáček snad všechen varhanní repertoár včetně soudobých skladeb. Jako sólista vystoupil Janáček na veřejnosti naposledy v r. 2003. Ve skladatelské činnosti byl Bedřich Janáček samoukem a komponovat začal až v emigraci. V Janáčkově tvůrčí tvorbě převažují skladby pro sólové varhany a skladby s povinným varhanním partem. V okolo 50 hudebních dílech, které Janáček napsal, vykazuje autor výraznou inspiraci protestantskými chorály. Kompletní tvorba B. Janáčka v sobě zahrnuje pašijové i hudební předehry, fantasie, fugy, intrády, introdukce, preludia, toccaty, variace, suity i kantáty. Většina skladatelské Janáčkovy činnosti byla vydána tiskem ve skandinávských nakladatelstvích. Jako skladatel Janáček také dokomponoval závěr Vigillie, nedokončené varhanní skladby B. Martinů; a i toto dílo nachystal k tištěnému vydání, pro které jej doplnil o dynamiku a agogiku. Díky své fenomenální hudební paměti si Janáček i ve vysokém věku uchovával notové partitury a dispozice nástrojů, na které hrál a hudební díla tak mohl skládat až do posledních chvil svého života. Tituly a ocenění: Hudebník a skladatel Bedřich Janáček se stal nositelem švédského královského vyznamenání Litteris et Artibus, byl pasován na Rytíře Řádu svatého Lazara a dvakrát byl jmenován laureátem Kulturní ceny města Lund. …zobrazit celý životopis