zavřít
Čestmír Řanda st.

herec, divadelní režisér

Narození:
5. 12. 1923 , Rokycany, Československo
Úmrtí:
31. 8. 1986  ve věku 62 let,  Praha, Česká republika  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

33 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Čestmír Řanda se narodil 5. prosince 1923 v Rokycanech. Vystudoval a odmaturoval strojní průmyslovku (1944) a v Rokycanech nastoupil do zaměstnání. Již při studiích a při práci hrával v ochotnickém spolku. Jaroslav Průcha ho v roce 1945 přiměl jít na studium herectví na dramatické oddělení pražské Konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1948. Už jako posluchač konzervatoře vystupoval na prknech Národního divadla. Poté přešel do divadla v Plzni (1948 – 1960), s výjimkou základní vojenské služby (1950 – 1952). V Plzni se příležitostně věnoval také režii. V letech 1960 – 1966 se stal členem Divadla na Vinohradech a nakonec od 1. srpna 1966, až do své smrti 31. srpna 1986, se stal členem činohry Národního divadla. Již od počátků své divadelní dráhy vytvářel na jevištích převážně dramatické role. Už ve Vinohradském divadle dosáhl několika úspěchů (například biskup v „Nápadnících trůnu“). Do Národního divadla (kde byl dokonce v letech 1969 – 1970 šéfem činohry) přišel již jako vyzrálý a zkušený herec. Do velkých dramatických postav ho předurčovala statná a silná postava, široká a kulatá tvář a dutě hluboký tembr. Postavy vytvářel v duchu realismu a s nejrůznějšími charakterovými vlastnostmi, které vynikaly fyzickou vitalitou a mimickou životností. Stejně dobře vytvářel také komediální role s nadsázkou a karikaturou („Třetí zvonění“, „Poslední dobrodružství Dona Juana“). Jeho doménou však byly vážné role („Višňový sad“, „Bílá nemoc“, „Tomáš Becket“, „Nebožtík Nasredin“ a další). Často vystupoval ve vážných rolích Shakespearovských. Řanda se věnoval rovněž dramaturgické a spisovatelské práci (napsal řadu skečů pro televizi a rozhlas). Na jeho herectví navazuje také syn Čestmír Řanda ml. (*1959). Ve filmu debutoval v roce 1953 malou rolí Slavomíra Mlejnka v Pušově středometrážním příběhu KREJČOVSKÁ POVÍDKA. Brzy se stal divácky populárním hercem a šel „z role do role“. Často hrál různé oblíkané pány z vyšších kruhů, nebo také venkovské balíky, intelektuály i omezence. Nejvýznamnější byly jeho role regenta Valečského z Valče ve Vláčilově dobrodružném filmu ĎÁBLOVA PAST (1961), Žida Marmulstauba v Brynychově dramatu TRANSPORT Z RÁJE (1962), nerozhodného Drdy v Machově komedii TŘI CHLAPI V CHALUPĚ (1963), Weinera v Brynychově dalším dramatu ...A PÁTY JEZDEC JE STRACH (1964), natvrdlého Dr. Tomečka v Podskalského trezorové komedii BÍLÁ PANÍ (1965), principála ve Fričových LIDECH Z MARINGOTEK (1966), Winklera ve Vávrově dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1970), záludného generála Otise ve Vorlíčkově komedii PANE, VY JSTE VDOVA! (1970), vodníka Alberta Bacha v další Vorlíčkově komedii JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974), otce Valentu ve snímku DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD (1975), přitroublého hospodského v pohádce HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976), zločineckého docenta Mlejnka v komedii COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (1977), hostinského v PRINCI A VEČERNICI (1978) nebo ředitele Národního divadla v Krejčíkově BOŽSKÉ EMĚ (1979). Film mu bohužel dával jen malé role (o to byly však výraznější). Jediná jeho větší role – a zároveň životní byla postava Drtílka v Machově komedii PŘEHLÍDCE VELÍM JÁ (1969). Naposledy se divákům uvedl rolí viceprezidenta v dramatu ZUŘIVÝ REPORTÉR (1987), který měl premiéru až po jeho smrti. Od začátku své herecké kariéry se uplatňoval v rozhlase, dabingu a zejména v televizi (inscenace ZAČÁTEK KONCE, MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU, ODSOUZENÝ Z PINKTOWNU, NEVIDITELNÝ, IKARŮV PÁD, NEZRALÉ MALINY, PŘÍPAD PLATFUS a seriály 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI , ARABELA, DYNASTIE NOVÁKŮ, DOBRÁ VODA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, BAMBINOT, ZLÁ KREV , SYNOVÉ A DCERY JAKUBÁ SKLÁŘE a další. V roce 1977 získal titul Zasloužilého člena Národního divadla a roku 1978 titul Zasloužilého umělce. Čestmír Řanda zemřel 31. srpna 1986 v Praze v nedožitých šedesáti tří let. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově.…zobrazit celý životopis

Hledáte také jako: Čestmír Řanda, Čestmír Řanda st.
Rychlá navigace:novinky |diskuse

Nejznámější díla – Čestmír Řanda st.

| celá filmografie (53)

Mohli by vás také zajímat…