zavřít
Ferdinand Maxmilián Brokoff

sochař a řezbář

Narození:
12. 9. 1688 , Červený Hrádek u Chomutova
Úmrtí:
8. 3. 1731  ve věku 42 let,  Praha  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ferdinand Maxmilián Brokoff byl český sochař a řezbář, syn sochaře a řezbáře Jana Brokoffa a bratr sochaře a řezbáře Michala Jana Josefa Brokoffa. Spolu se svým otcem a bratrem patřili k předním představitelům českého barokního sochařství. Narodil se v západních Čechách jako druhý syn Jana Brokoffa. Podobně jako jeho bratr Michal Jan Josef pokračoval v rodinné tradici a vyučil se sochařství v dílně svého otce. V letech 1708 - 1713 studoval v dílně tehdy slavného Ondřeje Filipa Quitainera, nicméně od roku 1709 již tvořil samostatně. V českém prostředí jsou známa především jeho díla na Karlově mostě. Ačkoliv většinu soch z Brokoffovy rodinné dílny signoval obvykle její majitel, otec Jan, je nesporné, že řadu prací pro Karlův most prováděli ve skutečnosti spíše jeho synové. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u osmi plastik na zábradlí Karlova mostu, včetně snad nejpopulárnějšího trinitářského sousoší lidově zvaného Turek na Karlově mostě (sousoší sv. J. z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem). Na sousoší sv. Františka Xaverského, zanechal třiadvacetiletý Brokoff vlastní autoportrét. Další jeho plastika pro most, sousoší sv. Ignáce z Loyoly, spadlo při povodni v roce 1890 do Vltavy a již nebylo na most osazeno. Zrekonstruovaný originál je uložen v v Lapidáriu Národního muzea. Během svých četných cest, okolo roku 1714, potkal ve Vídni význačného rakouského architekta Jana Fischera z Erlachu, s nímž pak spolupracoval na svých významných dílech. Spolu s ním získal zakázky z Vídně a slezské Vratislavi, tvořili však společně i pro Prahu a českou klientelu. Zemřel na souchotiny, obvyklou nemoc sochařů, na níž zemřeli i jeho otec a bratr. V roce 1732 byl pohřben na kostelním hřbitově kostela sv. Martina ve zdi, kde byla umístěna také jeho pamětní busta. Dílo Evropa a Čechy - oltář kurfiřtské kaple v katedrále ve Vratislavi (1722) - výzdoba hlavního oltáře chrámu sv. Karla Boromejského ve Vídni (1726) - náhrobek v Michaelerkirche ve Vídni (1727) - průčelí benediktinského kláštera v Krzesoboru (1728) - Zámek Duchcov - socha sv. Jana Nepomuckého v Hoříně u Mělníka Praha - portál domu U Hopfenštoků (1710) - Morzinský palác (1714) - sousoší sv. J. Křtitele s anděly na Maltézském náměstí (1715) - kostel svatého Jakuba Většího (Praha, Staré Město) (náhrobek Jana Václava Wratislava z Mitrovic - 1714 - 1716) - kostel svatého Haštala (dřevěné sochy oltáře Kalvárie - 1716) - kostel svatého Havla (sochy evangelistů v kapli Kalvárie - 1719 -1720) - socha sv. Jana Nepomuckého s andílky, bazilika sv. Jiří (1722) - dům U zlatého jelena (1723) - kostel svatých Šimona a Judy (Praha, Staré Město) - Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí (1724 - 1726) - sousoší sv. Jana Nepomuckého jako almužníka před kostelem sv. Ducha (1725) - kostel svatého Jiljí (1730) - kostel svatého Tomáše (plastiky hlavního oltáře) (1730) - Klementinum - kostel Matky Boží před Týnem Karlův most - sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou (1707) - socha sv. Vojtěcha (1709) - socha sv. Kajetána (1709) - sousoší sv. Františka Borgiáše (1710) - sousoší sv. Františka Xaverského (1711) - sousoší sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem (1712) - sousoší sv. Jana z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem (1714) - socha sv. Víta (1714)…zobrazit celý životopis