zavřít
František Maxmilián Kaňka

architekt

Narození:
19. 8. 1674 , Praha
Úmrtí:
14. 7. 1766  ve věku 91 let,  Praha  †
Znamení:
lev  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Maxmilian Kaňka byl významný český barokní architekt. Vyučil se v pražské huti svého otce V. V. Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim a J. B. Santini-Aichela. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici. V roce 1709 usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěl. Přátelil se a spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem. Úspěšně prováděl úpravy zámků a paláců, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků. Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře Kaňkovy práce v Praze - Dům „U zlatého supa“ - Elsnicovský dům - Černínská zahrada - Ledeburská zahrada - Vrtbovská zahrada - Zahrada Na Valech - Královská zahrada - Palác Mladotovský(Faustův dům) - Černínský palác - Klementinum - Palác Pachtů z Rájova - Palác Lažanských (Malá Strana) - Oettingenský palác - Hartigovský palác - Palác Thurn-Taxisů - Pálffyovský palác - Vrtbovský palác - Ledeburský palác - Fürstenberský palác - Chrám sv. Víta - Zrcadlová kaple Zvěstování P. Marie - Chrám sv. Salvátora - Bazilika sv. Jiří - Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie - Chrám sv. Šimona a Judy - Chrám sv. Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého - Chrám sv. Kateřiny - Chrám sv. Jiljí - Dům "U zlatého jednorožce" - Dům "U kamenného beránka" - Karolinum - Augustiniánský klášter Na Karlově - Zbraslavský zámek…zobrazit celý životopis