zavřít
František Škroup

hudební skladatel, dirigent

Narození:
3. 6. 1801 , Osice (u Hradce Králové)
Úmrtí:
7. 2. 1862  ve věku 60 let,  Rotterdam, Nizozemsko  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3022 se líbí, 7 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Jan Škroup byl český hudebník, dirigent a hudební skladatel. Narodil se v rodině osického kantora a skladatele Dominika Josefa Škroupa jako páté dítě. První seznámení s hudbou dostal u svého otce a od svých 8 let již veřejně vystupoval s hrou na flétnu. Již v letech 1812 – 1813 byl vokalistou v pražské Loretě a Týnském chrámu. V letech 1814 až 1819 studoval na gymnáziu v Hradci Králové. Následně se odebral do Prahy, kde absolvoval dva roky studia filosofie a v roce 1822 začal studovat na pražské universitě práva. Aby si na své studium vydělal, vyučoval hudbě a zpěvu a vypomáhal ve sboru Stavovského divadla. Studia však nedokončil. V Praze se stýkal s již dnes zapomenutým skladatelem Janem Aloisem Jelenem. Brzo se do popředí jeho zájmu dostalo ochotnické divadlo a spolu s jinými vlastenci založil v roce 1823 první českou operní družinu, která si vzala za úkol provozovat v Praze představení českých oper. 23. prosince 1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa Weigla Rodina švejcarská, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch (i finanční) přispěl k tomu, že od té doby bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení. Úspěch této a dalších oper zpívaných česky byl pro něj podnětem ke zkomponování první české opery Dráteník na libreto J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle 2. února 1826. Povzbuzen jejím úspěchem začal komponovat další opery na Chmelenského české texty – Oldřich a Božena, Libušin sňatek. Tyto opery však již nedosáhly takového úspěchu. V roce 1827 byl jmenován druhým kapelníkem Stavovského divadla, v roce 1837 se pak stal jeho prvním kapelníkem. Tím byl pak po dobu 20 let. Nesmrtelnost mu zajistila hudba ke frašce Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které při premiéře konané 21. prosince 1834 poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou. Byl výborným dirigentem a za svého působení ve Stavovském divadle nacvičil mnoho klasických oper, skládal řadu předeher a scénických hudeb k některým hrám a fraškám. Získal si také zásluhy jako skladatel českých písní a sborů. V letech 1836–1845 působil jako varhaník synagogy v Dušní ulici (Praha). V roce 1857 byl po 30 letech působení ve Stavovském divadle propuštěn a dán do penze pro neúspěch svých oper a pro neshody s tehdejším ředitelem divadla Stõgrem. Otevřel si pěveckou školu, kde v letech 1857 – 1859 vyučoval. Jeden rok byl i ředitelem Žofínské akademie. V roce 1860 přijal místo kapelníka u německé opery ve městě Rotterdamu. Po necelých dvou letech zde 7. února 1862 zemřel a je pohřben na rotterdamském protestantském hřbitově. Jeho manželkou byla zpěvačka Vilemína Škroupová, rozená Koudelková, se kterou měl syna Alfréda, pozdějšího skladatele a dirigenta. Často pobýval v Trnové nad Vltavou, nejprve u místního faráře, později na velkostatku patřícímu k nejstarší české rolnické škole, který zde roku 1838 koupil jeho bratr Václav Škroup. Podle Františka Škroupa je pojmenovaná nedaleká Škroupova vyhlídka na vltavské údolí (podle trnovské tradice právě v Trnové vznikl nápěv písně Kde domov můj) a Trnová nechala na počest jeho zdejších pobytů vydat turistickou známku. Dílo Jako pěvec působil jako tenor a baryton. Jako vedoucí muž opery Stavovského divadla má velkou zásluhu na tom, že právě v tuto dobu se v Praze hráli (poprvé) významní hudební skladatelé (např. Richard Wagner). Podle mínění odborníků byli hráni ve slušné kvalitě. Většina jeho děl jsou opery, které na české poměry měly velice slušnou úroveň, na světové poměry však rozhodně nestačily a nelze tvrdit, že by zasáhl do světové hudby. Skládal jak na české, tak na německé texty. - Dráteník, 1825, premiéra byla 2. února 1826, tato zpěvohra bývá tradičně považována za počátek české opery. Libreto k ní napsal J. K. Chmelenský. F. Škroup zde zpíval hlavní roli. - Oldřich a Božena, česká premiéra roku 1828, poté hrána ještě roku 1847. Německy byla tato opera hrána pod názvem Uldarich a Božena a premiéru měla v r. 1833. - Der Prinz und die Schlange, premiéra 1829, česky pod názvem Princ a had neb Amor mezi Amazonkami roku 1835 - Die Drachenhöhle, premiéra 1832 - Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, hudba - Libušin sňatek, premiéra 1835, s velkými změnami uvedena znovu 1850 (prakticky jde o nové dílo) - Pouť k chrámu umění, 1846 - Columbus, napsáno 1855, premiéra v českém překladu F. Pujmana 1945, německy nebylo hráno Složil hudbu k písni Kde domov můj. Dále byl redaktorem sbírky Věnec ze zpěvů vlasteneckých, 1839.…zobrazit celý životopis

Hledáte také jako: František Jan Škroup
Rychlá navigace:novinky |diskuse