zavřít
František Výborný

hokejový trenér

Věk:
63
Narození:
15. 8. 1953 , Československo
Znamení:
lev   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

23 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Výborný se narodil 15. srpna 1953 v Jirnech u Prahy. "Byl jsem kluk z vesnice a k hokeji jsem se přivedl vlastně sám. Za Jirny jsem hrál fotbal a měly o mě zájem dokonce některé pražské kluby. V jedenácti letech jsme si ale s kamarádem řekli, že zkusíme hokej. Hráli jsme ho jen na rybníku, ale mysleli jsme si, že to bude stačit.“ Ovšem tehdejší trenéři malému Výbornému doporučili, ať přijde za měsíc, až se naučí přešlapovat. Výborný uposlechl, bruslil na Štvanici, ale další přihlášku podal do tehdejšího Motorletu Praha. “Tam nás i s kamarádem vzali. To byla možná moje záchrana. Kdybych šel do Sparty, tak bych možná skončil v nějaké čtvrté, páté lajně. V Motorletu jsem se během pár měsíců vypracoval do prvního útoku a dokonce jsme i Spartu poráželi. V sedmnácti pak František Výborný už hrál za muže, ve druhé lize. Nastupoval třeba proti Josefu Brukovi, nynějšímu sparťanskému trenérovi brankářů. Sport byl pro mladého útočníka vším, nastupoval současně i za dorost a juniory, do toho stále proháněl i fotbalový míč. V osmnácti letech odešel Výborný na vojnu do Dukly Jihlava, kde strávil dva roky. Po vojně vše vypadalo, že Výborný zamíří do Sparty. “Ale já jsem nakonec zůstal v Jihlavě. Kvůli tomu se mnou pak pan Bukač několik let nemluvil. V Jihlavě jsem ovšem hrál pod takovými trenéry, jako byli Pitner či Neveselý. V útoku se mnou hrál třeba Jarda Holík, Klapáč, vzadu Chalupa a Suchý. Hrát v první pětce s takovýmihle hráči bylo obrovskou školou. Na Vysočině prožil Výborný prakticky celou kariéru, zůstal v Jihlavě až do roku 1985. A s týmem Dukly se mu podařilo dobýt hned pět ligových titulů! Hrál také mezinárodní hokej, v Poháru mistrů evropských zemí pravidelně končili na druhém místě za CSKA Moskva. S reprezentačním B výběrem jezdil do Severní Ameriky, kde sehrál spoustu zápasů, i proti některým hvězdám NHL. “Hráli jsme v různých ligách. Když jsem tam byl naposledy, tak jsme odehráli deset zápasů ve WHL, což byla druhá skupina NHL. Hrál jsem proti sedmnáctiletému Waynovi Gretzkému, potkal jsem se na ledě také s Bobby Hullem a Gordiem Howem. Přelétávali jsme z Kanady, kde bylo –30, do Houstonu, kde bylo +25 a hned jsem hráli… V televizi jsme civěli na box a americký fotbal, aniž jsme znali pravidla. Byly to pro nás úžasné zážitky.“ Ke konci aktivní hráčské kariéry se začal Výborný zajímat o trénování. Při trénincích Stanislava Neveselého si dělal poznámky, z kterých později hodně čerpal. Pomáhal v Jihlavě také při tréninku svého syna Davida. V roce 1985 se Výborný rozhodoval, zda bude ještě pokračovat v Dukle. “Spoluhráč Miloš Kupec se zeptal, jestli bych nechtěl pomoci Boleslavi, že bych to měl bych skoro doma. Kývnul jsem na dva roky. Ale herně to bylo o ničem. Boleslav hrála na chvostu národní ligy. Už jsem neměl ani motivaci.“ V Mladé Boleslavi však výborný zůstal, začal trénovat sportovní třídy a dorost. Po čtyřech letech zamířil začínající trenér z Boleslavi do Motorletu, který se v tu dobu jmenoval ČTLK. Motorlet na svého odchovance nezapomněl ani po osmnácti letech. “Přivítali mě tam fantasticky. Dělal jsem dorost a sekretáře prvního mužstva. Byl jsem spokojený.“ Krátce po sametové revoluci přišla nabídka ze Sparty. Tomáš Netík starší končil u juniorky a přecházel k áčku. Výborný na překvapivou nabídku kývnul a na několik let se stal trenérem holešovických juniorů. “O velké trenérské perspektivě jsem nikdy neuvažoval, vždycky jsem chtěl trénovat mládež a být v pohodě. Ale tohle mě nastartovalo. U juniorů jsem vydržel pět let, několikrát jsme vyhráli základní část, jednou jsme byli mistři republiky.“ Výborného rukama prošlo několik hráčů, kteří pak nechali výraznou stopu i v extralize, namátkou Sup, Burda, Toužimský, Ptáček, Hlinka, Hlaváč. I sezonu 1994-1995 načínal Výborný jako trenér juniorů Sparty, áčko vedl Pavel Wohl s Josefem Horešovským. “Pavel Wohl předtím udělal se Spartou titul, příští rok ale vypadli v semifinále s Pardubicemi a v další sezoně se jim vůbec nedařilo. Když prohráli s Kladnem, my jste tehdy měli ´pozápas´ s juniory. Po první třetině jsme prohrávali 0:2 a přišel za mnou manažer Mirek Kuneš. Říká mi: Ráno budeš dělat áčko. (smích) Tak to už byl šok. Úsměvně jsem na to tehdy kývnul. Nevěděl jsem, co přesně po mě chce. S Kladnem jsme ten zápas otočili a druhý den jsem šel na trénink áčka. Tehdy jsme byli poslední, měli jsme pár bodů. Výborný tehdy Spartu do play off nedostal, skončili devátí. Do play off postoupila na úkor Sparty Slavia. V další sezoně měla Sparta silnější tým, ale její pouť skončila v semifinále na Litvínovu. “Tehdy to bylo na Ivo Čapkovi, ale on toho měl plné zuby a kondičně odešel. Nakonec jsme skončili třetí. Pro mě to byl úspěch, ale Sparta čekala víc.“ Vedení holešovického klubu Výbornému neprodloužilo smlouvu a místo něj zaujala pozici dvojice Václav Sýkora – Slavomír Lener. Výborného další kroky směřovaly do tehdy hokejově exotické země - Slovinska. Do Jesenice jej doporučil její tehdejší trenér Václav Červený. “Tenkrát jsem neměl práci, tak jsem o tom moc nepřemýšlel. Navíc se tam hrála Alpská liga, ve které byli i ruští hráči. Zápasy s Feldkirchem, Villachem nebo Milánem měli úroveň.“ Po dvou letech se Výborný do Sparty vrátil jako asistent Julia Šuplera. Ten byl však brzy odvolán a nahradil jej Pavel Richter, který byl pro změnu odvolán na začátku sezony 1999-2000. Výborný se pak stal hlavním koučem a asistentem mu byl Pavel Hynek. Spolu dotáhli Spartu k premiérovému extraligovému titulu. “Tehdy jsme unesli roli favorita. Mužstvo bylo hrozně silné a ve finále jsme porazili 3:0 na zápasy Vsetín, který kraloval. Bylo to nádherné. Tehdy jsem si říkal, že nic takového už nezažiji. Ale zažil jsem to i v roce 2006.“ Během sezony 2000-2001 se na chvíli stal Výborný asistentem, to když ve Spartě působil jako hlavní kouč Miloš Říha. Toho však vedení před koncem základní části odvolalo a tým ke stříbrným medailím opět dovedla osvědčená dvojice Výborný – Hynek. Po sezoně už však Výborný ve Spartě nepokračoval, zamířil do Havířova. V létě 2002 se stal na dva roky koučem Litvínova. Sezonu 2004/2005 začínal v Pardubicích, ale po sedmi kolech rezignoval. Výborný se vrátil do Jesenice a společně s ní trénoval i slovinskou reprezentaci. Na začátku listopadu 2005 se pak ozvala Sparta, která tehdy vyměnila nejen kouče, ale i generálního manažera. Se Spartou prožil Výborný sezonu jak z pohádky, podceňované mužstvo z chvostu tabulky se neuvěřitelně semklo a vybojovalo mistrovský titul. Během sezony 2006-2007 pak František Výborný spolu s Marianem Jelínkem podepsali nové dvouleté smlouvy s jednoroční opcí.…zobrazit celý životopis