zavřít
František Xaver Brixi

varhaník, hudebník a skladatel

Narození:
2. 1. 1732 , Kosmonosi
Úmrtí:
14. 11. 1771  ve věku 39 let,  Praha - Hradčany  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

10 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Xaver Brixi patří mezi nejvýznamnější české skladatele působící v 18. století v našich zemích. Stylově se svou tvorbou řadí k hudebnímu předklasicismu a ranému klasicismu. Svými kompozičními postupy velmi ovlivnil své současníky. Jeho díla lze nalézt téměř v každé naší chrámové či zámecké sbírce historických hudebnin a setkáme se s nimi i v mnoha zahraničních fondech. František Xaver Brixi, syn proslulého pražského varhaníka Šimona Brixiho, vystudoval hudebně zaměřené piaristické gymnázium v Kosmonosích (1744 - 1748). Po je ho ukončení působil v mnoha pražských chrámech jako varhaník (též v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně). Mezi uznávané skladatele se zařadil velmi záhy, o čemž svědčí četné skladby, prováděné v letech 1758 – 1771 na každoročních svatojánských slavnostech, pořádaných na lodích poblíž Karlova mostu. Dá se říci, že doma ve své době zcela dominoval. Roku 1759 se stal kapelníkem katedrály sv.Víta. Tuto, v tehdejších dobách snad nejvýznamnější funkci v pražském hudebním životě zastával až do své smrti. Jeho umělecký věhlas pronikl velmi brzy i do zahraničí. V Polsku, Rakousku i na západě Německu patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech k nejhranějším autorům chrámové hudby. Mnichovští jezuité od něho několik let objednávali hudbu k duchovním dramatům. 167 jeho děl je dodnes v opisech zachováno v klášteře cisterciáků v Ottobeurenu. Dílo Ačkoli František Xaver Brixi žil ještě v době baroka, jeho hudba je předzvěstí klasicismu - v jeho skladbách se objevují nové prvky: projasněnost výrazu, svěží rytmické cítění a promyšlenost stavby, tedy postupy typické pro klasicistní hudbu. V tom také tkví jeho největší objevitelský přínos a význam. Brixi hojně uplatňoval synkopy a trioly a stálým kombinováním nejrůznějších rytmických útvarů, nepravidelnostmi a přesahy se vyhýbal jednotvárnosti, do které upadalo mnoho jeho současníků. Ty převyšoval i složitější harmonií a pestrostí formálního členění. Jeho skladby jsou plny vnitřního napětí, které jim dodával důrazem na hudební výraz skladby, což v té době rozhodně nebylo běžné. Brixi za svůj život zkomponoval obrovské množství skladeb (kolem 500). Jedná se převážně o církevní hudbu (přes sto mší a dalších téměř 300 skladeb včetně oratorií, smutečních mší, litanií, varhanních skladeb, koncertů ad.). V českých zemí a mnoha zemích Evropy patřily Brixiho skladby po celou druhou polovinu 18. století k nejhranějším. Zemřel poměrně mlád, patrně na tuberkulózu. Nejvýznamnější skladby - Missa integra d moll - Opus patheticum de septem doloribus Beatae Marae Virginis - Concerto in D major - Judas Iscariothes - Oratorium pro die sacro Parasceves - Missa solemnis D dur -mše pro sóla, sbor, orchestr a varhany - Litanie de seto Benedieto - Confiteor Tibi Domine - Sinfonia in D - Bitevní sinfonie - Fuga in A minor - Pastoral in C major - Preludium C Dur - Regina coeli…zobrazit celý životopis