zavřít
Heliodor Píka

oběť komunistického teroru, voják a legionář

Narození:
3. 7. 1897 , Štítina, Austrian Silesia, Austria-Hungary
Úmrtí:
21. 6. 1949  ve věku 51 let  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

28 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Heliodor Píka byl československý voják a legionář, významný představitel zahraničního československého protinacistického odboje a oběť komunistického teroru. Do konce první světové války Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 v Štítině u Opavy, v rodině vesnického koláře Ignáce Píky. Roku 1915 ukončil studium na českém gymnasiu v Opavě a chtěl studovat farmacii, ale byl odveden k zeměbraneckému regimentu v Opavě. O rok později (1916) byl odeslán na haličskou frontu, kde se ještě téhož roku nechal zajmout ruskými jednotkami, aby se přidal k Československým legiím. V Rusku byl až do roku 1917, kdy se na příkaz T. G. Masaryka přesunul s částí legií na západní frontu, kde v Le Havre prošel intenzivním vojenským výcvikem. Na jaře 1918 byl nasazen na alsaské frontě, kde získal vyznamenání. První republika Počátkem roku 1919 se vrátil do vznikajícího Československa a ihned byl nasazen v boji proti polské armádě ve sporu o Těšínsko. V létě 1919 byl převelen na slovenskou frontu, z níž byl brzy vyslán na studia na vojenskou akademii v Saint-Cyr ve Francii. Studia ukončil v roce 1920 a stal se učitelem na vojenské akademii v Hranicích. V roce 1921 se oženil s Marií Sehnalovou a o rok později se jim narodil syn Milan. Roku 1923 byl v hodnosti kapitána povolán na hlavní štáb Československé branné moci v Praze. V letech 1926-28 absolvoval jako jeden ze tří československých důstojníků Vysokou školu vojenskou v Paříži. V roce 1932 se stal vojenským atašé v Bukurešti, tento post byl strategicky velmi významný, protože Rumunsko bylo členem Malé dohody a bylo považováno za oporu proti rostoucímu německému a maďarskému tlaku. V této pozici působil až do roku 1937, kdy byl převelen na ministerstvo obrany. Druhá světová válka V roce 1938 se pokusil o dohody pro případnou válku s Německem a získal příslib materiální pomoci Jugoslávie a Rumunska. Po okupaci Československa byl nucen utéci přes Francii do Londýna, kde nabídl své služby Janu Masarykovi. Edvard Beneš ho vyslal do Bukurešti, jako vojenského vyslance pro Balkán, zde pomáhal československým a maďarským uprchlíkům z Protektorátu, přičemž se zaměřoval především na demobilizované vojáky. Po fašistickém puči v Rumunsku a krátkém zatčení se přesunul do Istanbulu. V Istanbulu se Píka setkal s podplukovníkem Ludvíkem Svobodou, který ho požádal o předání žádosti E. Benešovi o podporu spolupráce se Sovětským svazem a založení vojenského vyslanectví v Moskvě, což Beneš přijal. V roce 1941 se setkal se Svobodou podruhé. Při této schůzce L. Svoboda spolu se sovětským generálem Fokinem navrhl vytvoření československých jednotek na území SSSR a další zpravodajskou spolupráci s Moskvou. Tento návrh Československá exilová vláda přijala a po podpisu sovětsko-československé vojenské dohody (18. července 1941) se H. Píka stal atašé a velitelem mise Československé armády v Moskvě. Již v srpnu E. Beneše varoval, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu. Toto varování však nemělo na politiku E. Beneše žádný vliv. Již v roce 1941 proti jeho působení v Moskvě protestovali zástupci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký. V roce 1942 začal Píka v Buzuluku formovat jednotku československé armády z československých vojáků v sovětských zajateckých táborech. Společně s L. Svobodou dokázal čelit tlaku K. Gottwalda na zpolitizování jednotky. V září 1943 se 1. čs. samostatná brigáda přesunula na frontu do oblasti Kyjeva a v listopadu se Píka účastnil slavnostního podpisu československo-sovětské spojenecké smlouvy. V srpnu 1944 obsadil wehrmacht Slovensko a Píka požádal sovětské velení o podporu slovenských povstalců Rudou armádou, J. V. Stalin pak vydal příkaz k dodávce zbraní na Slovensko a zahájení karpatské operace maršálem Koněvem. S postupem sovětských vojsk na československé území Píka žádal, aby byl velitelem osvobozovacích jednotek jmenován L. Svoboda, tuto žádost SSSR odmítlo. Poté neúspěšně protestoval proti postupu Rudé armády na Zakarpatské Ukrajině v tomto období již sovětské velení plně spolupracovalo s K. Gottwaldem a jelikož ani E. Beneš mu neposkytl dostatečnou podporu, mohlo sovětské vedení H. Píku ignorovat. Poprava V květnu 1945 se H. Píka vrátil do Prahy, kde byl jmenován náměstkem náčelníka generálního štábu Československé armády. V tomto období byl oceněn i dvěma sovětskými vyznamenáními. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn ze zrady a v politickém procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory. Tato poprava byla první politickou justiční vraždou v socialistickém Československu. Ve stejné věznici, kde H. Píka čekal smrt, byl současně ve vazbě i jeho syn Milan, který byl za války u Britského královského letectva. Jeho pronásledování bylo však na nátlak L. Svobody pro nedostatek důkazů zastaveno. Rehabilitace V roce 1968 byl s pomocí prezidenta L. Svobody proces s Píkou obnoven a vojenský soud v Praze konstatoval jeho nevinu a plně ho rehabilitoval. Přesto socialistický režim odmítl uznat jeho zásluhy a veřejnost se s jeho životem mohla seznámit až po roce 1989. V 90. letech 20. století pak vznikl dokument České televize Proč vás zabili, generále? a bylo o něm napsáno několik knih. Roku 1991 udělil H. Píkovi prezident Václav Havel in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války, byl mu odhalen památník v Plzni i v rodné Štítině. Po Píkovi je pojmenována i 53. brigáda PS a EB Armády České republiky v Opavě.…zobrazit celý životopis

Heliodor Píka v Magazínu Osobnosti

  • Politici i vojáci na pietní akci vzdali hold generálu Heliodoru Píkovi

    Politici i vojáci na pietní akci vzdali hold generálu Heliodoru Píkovi

    20. 6. 2014 15:20 U generálního štábu v Praze se dnes sešli vojáci i politici, aby uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistického režimu. Byl popraven 21. června 1949.… více

  • Do kin jde dokument o Vrahovi z povolání - komunistickém soudci Vašovi

    Do kin jde dokument o Vrahovi z povolání - komunistickém soudci Vašovi

    8. 2. 2013 12:42 V nabídce artových kin například v Praze, Brně, Plzni, ale i na Slovensku se v příštích dnech objeví polohraný celovečerní dokument Vrahem z povolání - Utrpení soudce Karla Vaše. Život komunistického prokurátora a soudce, který neblaze proslul především justiční vraždou generála Heliodora Píky v roce 1949, v něm zmapoval historik Pavel Paleček. V pondělí 11. února bude mít dvě premiérová představení v pražské Meetfactory. … více