zavřít
Jack Rozparovač

masový vrah

Narození:
přidej datum narození,přidej místo narození
Úmrtí:
Přidej datum úmrtí  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

10 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jack Rozparovač je přezdívka, kterou získal sériový vrah působící v převážně chudé čtvrti Whitechapel a v přilehlých částech Londýna v druhé polovině roku 1888. Jack byl takto pojmenován na základě dopisu pro Central News Agency, jenž údajně pocházel od osoby, která se k vraždám přihlásila. Legendy obklopující řádění Jacka Rozparovače se staly kombinací právoplatných historických výzkumů, konspiračních teorií i folklóru. Nedostatek důkazů k získání identity pravého vraha dovolilo Ripperologům (termín používaný k označení autorů, historiků a amatérských detektivů, kteří se zabývají tímto případem) obvinit velkou škálu jedinců z vražd spáchaných Jackem Rozparovačem. Noviny (v této době stále více populární) přispěly k dalekosáhlé a věčné slávě vraha díky autentickým reportážím, které bez skrupulí vyjevovaly hrůzu počinů a selhání policejních složek, kterým se nepodařilo vraha dopadnout. Není bez zajímavosti, že vrah policistům často utekl pouze „o fous“. Oběťmi byly ženy, které si vydělávaly na živobytí prostitucí. Typické Rozparovačovy vraždy byly spáchány na veřejných, nebo alespoň částečně veřejných místech. Vrah nejprve podřezal hrdlo oběti a poté zohavil mrtvolu. Někteří lidé věří, že vrah nejprve svoji oběť zaškrtil, aby je utišil. Fakt, že některé oběti měly vyříznuté vnitřnosti vedlo k poznatku, že vrah měl nejspíše nějaké znalosti z anatomie a vyznal se v chirurgickém řemesle (přestože tento fakt v jednom z výsměšných dopisů policii, které jsou mu připisovány, zesměšnil). Příběh tohoto sériového vraha zaujal mnoho spisovatelů (např. Arthur Conan Doyle), později se dočkal i mnoha filmových a televizních zpracování. Existuje dokonce teorie, spojující s těmito vraždami osobu prince Alberta Viktora, syna tehdejšího následníka trůnu, pozdějšího krále Eduarda VII., která přetrvala v několika filmových adaptacích, třebaže historikové prokázali, že v době londýnských vražd princ pobýval ve Skotsku. Oběti Počty a jména Rozparovačových obětí jsou předmětem mnoha diskusí. Kanonická pětice obětí je podskupinou jedenácti skutků zaznamenaných v policejní dokumentaci jako „Vraždy ve Whitechapelu“. Kanonická pětice obětí Nejrozšířenější seznam známý jako Kanonická pětice obsahuje jména následujících pěti prostitutek (nebo předpokládaných prostitutek, jako v případu Cathrine Eddowesové) z východní části Londýna zvané East End: - Mary Ann Nicholsová (za svobodna Marry Ann Wolkerová, přezdívkou „Polly“) byla narozená 26. srpna 1845 a zavražděna v pátek 31. srpna 1888. Tělo Nicholsové bylo nalezeno brzy ráno kolem 3.40 na zemi před vchodem do stájí na Buck’s Row (dnes známé jako Durward Street), což je zapadlá ulička ve Whitechaple asi 200 metrů od Londýnské Nemocnice. - Annie Chapman (za svobodna Eliza Ann Smith, přezdívkou „Dark Annie“) se narodila v září roku 1841 a byla zabita v sobotu 8. září roku 1888. Tělo Chapmanové bylo nalezeno kolem 6.00 ráno a leželo u dveří na dvůr domu č. 29 v Hanbury Street ve čtvrti Spitalfields. - Elizabeth Stride (za svobodna Elizabeth Gustafsdotter, přezdívkou „Long Liz“) byla narozena ve Švédsku 27. listopadu roku 1843 a zabita v neděli 30. září roku 1888. Její tělo bylo objeveno kolem jedné hodiny ráno. Leželo na zemi v Dutfield’s Yard na ulici Berner Street (dnes Henriques Street) ve čtvrti Whitechapel. - Catherine Eddowes (používala přezdívky „Kate Conway“ a „Mary Ann Kelly“ odvozených ze jmen svých dvou druhů Thomase Conwaye a Johna Kellyho) se narodila 14. dubna 1842 a byla zavražděna v neděli 30. září 1888, ve stejný den jako předešlá oběť Elizabeth Stride. Ripperologisté pojmenovávají tuto situaci jako „dvojitá událost“ (v angličtině „double event“). Její tělo bylo nalezeno na Mitre Square v centru Londýna. - Mary Jane Kelly (po výletu do Paříže si začala říkat „Marie Jeanette Kelly“, přezdívaná „Ginger“) se podle všeho narodila buď v Limericku v okrsku County Limerick, nebo v Munsteru v Irsku pravděpodobně v roce 1863. Zavražděna byla v pátek 9. listopadu roku 1888. Její příšerně zohavená mrtvola byla objevena krátce po 10.40 ležící v posteli ve svém pokoji na Miller’s Court č. 13 nedaleko Dorset Street ve čtvrti Spitalfields. Tento seznam zahrnuje názory různých autorů inspirovaných soukromými poznámkami Sira Melvilla Macnaghtena, hlavního konstábla městské policie a Service Criminal Investigation Department z roku 1894. Macnaghtenovy poznámky byly zveřejněny až v roce 1959 a vyjadřují především jeho vlastní názor, který nutně nemuseli sdílet i ostatní vyšetřovací komisaři (například inspektor Federick Abberline). Macnaghten začal u policie působit až rok poté, kdy došlo k vraždám, a jeho poznámky obsahovaly vážné faktické chyby o možných podezřelých. Z tohoto důvodu někteří Ripperologové upřednostňují vynechat jedno nebo více jmen z kanonické pětice obětí. Obvykle to bývá Stridová (nebyla zohavena natolik, jako ostatní oběti (kromě podříznutého hrdla) a pravděpodobně byla napadena na veřejnosti), a také Kelly (mladší než ostatní oběti, zavražděna ve vnitřních prostorách, k tomu všemu děsivě znetvořena). Někteří zase seznam rozšiřují o jména jako Martha Tabramová a jiné, které byly pravděpodobně dalšími obětmi Jacka Rozparovače. Někteří badatelé tvrdí, že série vražd nebyla dílem jednoho vraha, ale neznámého počtu vrahů, kteří takto jednali nezávisle na sobě. Míra zohavení obětí se postupně zvyšovala, pouze s výjimkou Stridové (při útoku byl vrah zřejmě vyrušen). Nicholsové a Stridové nechyběly žádné orgány, Chapmanové vyjmul vrah dělohu, Eddowesové dělohu a ledvinu a navíc ji znetvořil obličej. Srdce Kellyové se nenašlo na místě činu, ale mnoho dalších vnitřních orgánů bylo vyjmuto a ponecháno v jejím pokoji. Pět kanonických vražd bylo obvykle spácháno v noci spolu s přicházejícím víkendem, většinou ke konci měsíce nebo týden poté. Typicky v ústraní, nicméně s přístupem veřejnosti. Případ od případu nacházíme drobné nuance: Eddowesová byla jedinou zavražděnou obětí v centru Londýna, i když to bylo na hranici centra a okrajových čtvrtí. Nicholsová zase jedinou obětí volně na ulici, ačkoli tato ulice byla tmavá a opuštěná. Hodně zdrojů tvrdí, že Chapmanová byla zavražděná krátce po východu slunce, avšak policie ani lékaři, kteří ohledávali tělo, tuto teorii nepotvrdili. Vrah Kellyové ukončil šestitýdenní pauzu mezi vraždami (mezi vraždou Nicholsové a Chapmanové uplynul pouze jeden týden, zatímco mezi vraždou Chapmanové a tzv. „dvojitou vraždou“ tři). Hlavním problémem při identifikaci vražd uskutečněných Jackem Rozparovačem je velký výskyt podobně morbidních útoků na ženy během této éry. I přesto velká část expertů tvrdí, že typickými rysy práce Jacka Rozparovače jsou podřezání krku, zohavení těla v oblasti břicha, genitálií a obličeje a vyjmutí vnitřních orgánů. Další možné oběti Oběti jiných vražd a útoků (ve stejném období a podobným způsobem) byly horkými kandidáty na seznam trestných činů Jacka Rozparovače. Tyto útoky ale nebyly dostatečně zdokumentovány: - „Fairy Fay“, přezdívka, které byla přidělena neznámé oběti vraždy nalezené v 26. prosince roku 1887 s kůlem zabodnutým v břiše. Je možné, že „Fairy Fay“ byla pouze výmyslem tisku, který ji zaměnil s vraždou Emmy Elizabeth Smithové o předchozích Vánocích. Jméno této údajné oběti se objevilo až několik let po Kanonické pětici a je pravděpodobné, že bylo převzato z textu populární písně „Polly Wolly Doodle“, která začíná slovy „Fare thee well my fairy fay“. Většina autorů se ovšem shodla na tom, že „Fairy Fay“ nikdy neexistovala. - Annie Millwoodová (narozena kolem roku 1850) byla přijata do nemocnice 25. února 1888 s četnými bodnými ranami na nohou a spodní části těla. Poté byla z nemocnice propuštěna. 31. března 1888 pravděpodobně zemřela přirozenou smrtí. - Ada Wilsonová se stala obětí útoku 28. března roku 1888. S dvěma bodnými ránami na krku vyvázla živá. - Emma Elizabeth Smithová se narodila roku 1843. Byla přepadena na Osborn Street ve Witechapelu 3. dubna 1888, kde jí dva nebo tři muži (jeden z nich nezletilý) vsunuli tupý objekt do vaginy, kterým jí roztrhli hráz. Útok přežila a zvládla dojít zpět domů i přes vážné zranění. Přátelé ji poté odvezli do nemocnice, kde upadla do kómatu a zemřela 5. dubna 1888. To byla první „vražda ve Whitechapelu“ takto zaznamenaná v policejních spisech.…zobrazit celý životopis

Jack Rozparovač v Magazínu Osobnosti

  • Pomůže pitva oběti Jacka Rozparovače odhalit vraha?

    Pomůže pitva oběti Jacka Rozparovače odhalit vraha?

    1. 8. 2015 14:24 V Británii se plánuje vůbec první exhumace oběti legendárního vraha Jacka Rozparovače. Britské úřady ji povolili příbuznému příbuzný jedné ze zavražděných prostitutek Mary Jane Kellyové. Pitva ostatků by mohla potvrdit či vyvrátit, zda vraždil manžel Kellyové, jak se badatel po několikaletém pátrání domnívá. … více

  • Recenze: S Sherlockem Holmesem Jacku Rozparovači v patách…

    Blesk, 2. 5. 2016 Případy Sherlocka Holmese i jejich autora zná snad každý. Dokonce i ten, kdo v životě nepřečetl jedinou knihu. Legendární detektiv však není spojený jen se sirem Arthurem Conanem Doylem, který ho vymyslel. Sláva londýnského detektiva už dávno dosáhla takové míry, že její příběhy píší i další autoři – a dokonce i Američané. To je i případ knihy Prach a stín. … více

  • Recenze: V Londýně neřádí jen Jack Rozparovač, někdo tu vraždí policisty

    Blesk, 27. 11. 2015 Píše se konec 19. století, v Londýně řádí Jack Rozparovač a veřejnost je pobouřená neschopností odporného vraha chytit. A do toho všeho přichází detektiv Walter Day, na kterého hned hodí další velký případ – někdo brutálně zavraždil jiného detektiva a Dayovým úkolem je pachatele najít. … více

  • Evropská konference kriminalistů v Praze: Rozluští případ Jacka Rozparovače?

    Blesk, 6. 9. 2015 V Praze dnes začíná největší evropská konference, která se bude zabývat nejrůznějšími disciplínami kriminalistiky. Vědci se budou bavit třeba o postupech při zajišťování důkazů na místě činu, řízením kriminalistických laboratoří nebo identifikací obětí na místech hromadného neštěstí. … více

Hledáte také jako: Jack the Ripper
Rychlá navigace:novinky |diskuse