zavřít
Jindřich Honzl

režisér, překladatel, pedagog, teoretik

Narození:
15. 5. 1894 , Humpolec, Rakousko-Uhersko
Úmrtí:
20. 4. 1953  ve věku 58 let,  Praha, Československo [nyní Česká republika]  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jindřich Honzl byl český divadelní a filmový režisér, divadelní teoretik, překladatel a pedagog. Narodil se v rodině humpoleckého krejčího. Měšťanku navštěvoval doma v Humpolci, pak se rozhodl pro pedagogicko dráhu, kterou zahájil studiem učitelského ústavu v Praze. Absolvoval v roce 1914, v letech 1914–1927 učil na měšťanských školách v Praze chemii a fyziku. Milovanému divadlu se věnoval nejen v Dělnickém dramatickém sboru, ale především v Devětsilu, v jehož sborníku mohl publikovat své teoretické články, které jsou všeobecně brány jako počátek české divadelní avantgardy. Již v roce 1926 spolu s Jiřím Frejkou a E. F. Burianem otevřeli experimentální scénu Osvobozené divadlo. Zprvu zde uváděli poetické inscenace čerpající z francouzských i českých autorů a o rok později, v roce 1927 přijali do divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha s jejich úspěšnou Vest pocket revue. Tím začíná jedna s velkých kapitol českého avantgardního divadla. Jindřich Honzl zde v letech 1926–1929 a 1931–1938 působil jako režisér a režíroval všech dvacet her V + W. V letech 1921–1931 působil jako dramaturg a režisér Zemského divadla v Brně, 1931–1938 spolupracoval s Národním divadlem a Městským divadlem v Plzni. 1939–1941 řídil Divadélko pro 99. V letech 1945–1951 byl členem ND (1945 člen umělecké správy, 1948–1950 ředitel činohry). 1951–1953 zastával funkci šéfa katedry divadelní fakulty AMU v Praze. Tvorba Vedle E. F. Buriana a Jiřího Frejky byl určující osobností levicového proudu české meziválečné avantgardy. Jako umělec a teoretik aktivně ovlivňoval vývoj socialisticky orientovaného divadla. Ve své režijní práci vycházel ze specifického hereckého projevu a pomáhal rozvíjet šíři jeho výrazových prostředků. Jeho teoretické práce položily základ k marxistickému výkladu divadelní vědy. Po roce 1945 přispěl k prosazení ideových principů sovětské divadelní kultury v českém divadle. Teoretické práce - Roztočené jeviště, 1925 - K novému významu umění, 1956 - Základy praxe moderního divadla, 1963 Hry a inscenace - Hadrián z Římsů, (V. K. Klicpera, 1930) - Alchymista, (V. Vančura, 1932) - Jan Hus, (J. K. Tyl, 1936) - Julietta, (B. Martinů, 1938) - Pražský žid, (J. J. Kolár – V. Vančura, 1946) - Národní hrdina Julius Fučík, (J. Honzl, podle Fučíkovy Reportáže psané na oprátce, 1946) - Ze života hmyzu (K. Čapek a J. Čapek, 1946), - Faidra, (J. Racine, 1947) - Maryša, (Alois Mrštík a Vilém Mrštník, 1948) - Maloměšťáci, (M. Gorkij, 1949) - Josefina, (V. Vančura, 1949)…zobrazit celý životopis

Nejznámější díla – Jindřich Honzl

| celá filmografie (2)

Mohli by vás také zajímat…