Jiří Grygar

astronom, astrofyzik

Věk:
80
Narození:
17. 3. 1936 , Heinesdorf, Německo
Znamení:
ryby   |  aktuální horoskop
Výška:
179 cm
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

94 se líbí, 5 se nelíbí

Jiří Grygar je český astronom a astrofyzik. Je významným českým popularizátorem vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění, včetně ocenění od UNESCO (Kalinga 1996). Vědecká a popularizační činnost Jiří Grygar je autorem více než stovky odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová astrofyzika) i celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů. Napsal též mnoho článků v novinách či na internetu a často vystupuje v rádiu a televizi. Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů, který prezentuje na přednáškách a následně zveřejňuje tiskem (nejprve v časopise Říše hvězd, později Kozmos). Členství a předednictví v organizacích Jiří Grygar je místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 2004 – 2008 byl jejím předsedou), vicepresidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO), členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků SISYFOS a polním hejtmanem Spanilé jízdy Ebicykl. Je také předsedou Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. V letech 1992 – 1998 byl předsedou České astronomické společnosti. V průběhu Mezinárodního astronomického kongresu v Praze (2006) byl šéfredaktorem kongresových novin Dissertatio cum Nuncio Sidereo III. Podobnou funkci vykonával i během minulého pražského astronomického kongresu (1967). Ocenění Jiří Grygar získal za svoji vědeckou ale především popularizační činnost mnoho cen. Je také čestným předsedou České astronomické společnosti. Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar, objevená 26. října 1971. Tvorba Televizní pořady - Okná vesmíru dokorán (Okna vesmíru dokořán) (seriál bratislavského studia Československé televize, scénář: Vladimír Železný, režie: Milan Vacho, Anton Majerčík, Juraj Lihosit) - Vesmírne laboratórium (seriál košického studia Slovenské televize, scénář: František Franko, režie: Jaroslav Kerner) - Zlaté století astronomie (program České televize, scénář: Zdenek Pokorný, režie: Anton Majerčík) - 2008 - Vzkaz Jiřího Grygara, 25 min. Knihy (výběr) - Vesmír je náš svět (1973) - V hlubinách vesmíru (1975) - Sejdeme se v nekonečnu (1979) - Vesmír (1983) - se Z. Horským a P. Mayerem - Okna vesmíru dokořán (1989) - s V. Železným - Velký třesk a Bible (1991, 1997) - Země ve Vesmíru (1992) - s L. Kalašovou - Věda, víra, vesmír (1996) - Vesmír jaký je (1997) - Čtyřicet let rozvoje astronomie (1999) - O vědě a víře (2001) - Trialog o životě ve vesmíru (2001) - se S. Ramešovou a M. Grünem - Žeň objevů 2001 (2003) - Trialog o mimozemšťanech (2006) - se S. Ramešovou a M. Grünem…zobrazit celý životopis

  • Legendární astrofyzik Grygar (80): Jsme na prahu velké revoluce!

    Aha, 17. 3. 2016 Slavný vědec a popularizátor vesmíru Jiří Grygar dnes slaví 80. narozeniny! Známý astrofyzik proslul za minulého režimu spoluautorstvím pořadu Okna vesmíru dokořán, po revoluci se zapojil do boje proti pavědeckým bludům. … více

  • Astronom: I když najdeme ve vesmíru život, lidé stejně válčit nepřestanou

    Blesk, 27. 12. 2015 Dokázat ve vesmíru existenci byť jen velmi primitivního života bude neobyčejně těžké. A lidi to v žádném případě nepřiměje k tomu, aby přestali válčit, říká v rozhovoru pro Blesk.cz astronom Jiří Grygar. Vyvinul-li se ve sluneční soustavě kromě Země život, pak nejspíše na Titanu, tajemném Saturnově měsíci. … více

  • Astronom: Kdy lidstvo vyhladí asteroid? Přiletí-li od Slunce, varování nepřijde

    Blesk, 26. 12. 2015 Pád Čeljabinského meteoritu v únoru 2013 zranil přes tisíc lidí. Nikdo z astronomů přitom netušil, že se tento dvacetimetrový kus skály řítí přímo na nás. Přiletěl od Slunce, kde je „slepá skvrna“ pro pozemské přístroje. Z podobného místa může kdykoliv přilétnout i mnohem větší těleso, varuje čtenáře Blesk.cz astronom Jiří Grygar. … více