zavřít
Josef Gočár

architekt

Narození:
13. 3. 1880 , Semín
Úmrtí:
10. 9. 1945  ve věku 65 let,  Jičín, Československo  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Josef Gočár byl český architekt. Jeho díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové. Mládí Narodil se v roce 1880 v Semíně v rodině pivovarského sládka. V roce 1891 se rodina přestěhovala do Bohdanče. Od roku 1892 studuje na nižší reálce v Pardubicích. V roce 1903 začal studovat na Umělecko-průmyslové škole v Praze, nejprve mimořádně v ateliéru Jana Kotěry a později jako řádný žák jeho speciální školy. Tvorba Rané období Od roku 1905 začíná s prvními projekty (sgrafitové domy v Hradci Králové). Po ukončení studia pracuje v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 vystupuje z Kotěrova ateliéru a osamostatňuje se, stává se členem Sdružení architektů. V letech 1909–1910 realizuje první větší projekty: schodiště u kostela P. Marie v Hradci Králové (stavba z armovaného betonu, spojnice náměstí s obvodní komunikací pod hradbami) a obchodní dům Wenke v Jaroměři. Z roku 1910 je rovněž železobetonová stavba vodojemu v Lázních Bohdaneč. V letech 1909–1910 vzniká rovněž významná stavba v Pardubicích – areál Winternitzových automatických mlýnů v malebném místě na pravém břehu řeky Chrudimky. Tento areál je doposud zachován a tvoří zde významnou dominantu. Kubismus V následujících letech tvoří nejvýznamnější díla své kubistické epochy – Dům U Černé Matky Boží v Praze a Lázeňský dům – Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč. V období 1916–1919 slouží v armádě. Ve dvacátých letech začíná období tzv. rondokubismu a v této době vznikají další významné stavby. V letech 1921–1923 je realizována stavba budova Legiobanky v Praze Na Poříčí. Budova je pojatá jako těžká pětiosá palladinská architektura s Guttfreundovským reliéfem přes celou šířku překladu a parapetu, který je podepřený na obou koncích i nad vstupem plastikami Jana Štursy. Urbanismus v Hradci Králové Na počátku dvacátých let začíná rovněž intenzivně pracovat v Hradci Králové. Gočár zde postupně zpracovává územní plán města, vytváří regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla), střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Plány výstavby zahrnují rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně. V roce 1924 byl jmenován po Kotěrově smrti profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1928 byl zvolen rektorem této školy, funkci zastával do roku 1932. Funkcionalismus V letech 1927–1928 probíhají práce na kostele sv. Václava v Praze-Vršovicích (náměstí Svatopluka Čecha), jedné z nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb. Na konci dvacátých let začíná období konstruktivismu a Gočár pokračuje ve výstavbě v Hradci Králové. V letech 1927–1932 je stavěna budova Ředitelství státních drah – železobetonová konstruktivistická budova s výplňovým zdivem. Gočárova práce v Hradci Králové vrcholí v letech 1931–1936 návrhem a realizací budovy Okresního a finančního úřadu. Do období funkcionalismu patří i největší Gočárova práce pro Pardubice – projekt Grandhotelu a Okresního domu, který byl realizován v letech 1927–1931. Multifunkční, čtyřpatrový funkcionalistický palác, zabírající velkou plochu západní strany dnešního náměstí Republiky, měl několik společenských sálů, kavárnu, bar, hotelové prostory, kanceláře a v suterénu kino. Část fasády byla tehdy moderním způsobem obložena modrošedými skleněnými destičkami-opaxity, kavárna byla umístěna do nárožního půlkruhového proskleného arkýře. Počátkem 90. let přestal tento komplex sloužit svým účelům, stavba několik let chátrala a poté byla přestavěna v obchodní centrum. Díla - Wenkeův obchodní dům, Jaroměř, (1909–1911) - Dům U Černé Matky Boží, Celetná ul. čp. 569, Praha, (1911–1912) - Bauerova vila, Libodřice u Kolína, (1912–1913) - Menšinová škola občanská a obecná, Ústí nad Labem, (1926–1930)…zobrazit celý životopis

  • Nacher (ANO): Zeměměřiči jsou žádanými odborníky, škola musí využívat propagaci

    Parlamentnílisty.cz, 2. 6. 2016 Hlavní město nebude prozatím slučovat Střední průmyslovou zeměměřickou v Praze 9 se Střední průmyslovou školou stavební Josefa Gočára v Praze 4. Zákonným zástupcům žáků školy to na včerejším jednání oznámili pražská radní pro oblast školství Irena Ropková a předseda výboru pro výchovu a vzdělávání Patrik Nacher. Do budoucna je podle Ropkové nutná především změna v komunikaci školy s veřejností a zastavení dramatického úbytku žáků. … více

  • Charvát (ANO): Chceme ovlivnit budoucnost automatických mlýnů, nikoliv je koupit za každou cenu stůj co stůj

    Parlamentnílisty.cz, 21. 12. 2015 Město Pardubice pořídí regulační plán areálu Automatických mlýnů a jeho okolí. Chce jím chránit historickou hodnotu národní technické památky z dílny architekta Josefa Gočára, urbanistickou hodnotu celého areálu i okolí a jeho vazbu na památkovou rezervaci, tedy na historické centrum města. … více

  • Dům U Černé Matky Boží opět prezentuje český kubismus

    Novinky, 2. 12. 2015 Nová expozice kubismu, která je už několikátou na stejném místě, bude od čtvrtka přístupná v domě U Černé Matky Boží v Celetné ulici. Připravilo ji pražské Uměleckoprůmyslové muzeum, které má prostory národní kulturní památky a významné stavby Josefa Gočára pronajaté na osm let. … více

Hledáte také jako: Pepa Gočár
Rychlá navigace:novinky |diskuse