zavřít
Josef Mašín

podplukovník československé armády

Narození:
26. 8. 1896 , Lošany u Kolína
Úmrtí:
30. 6. 1942  ve věku 45 let,  Praha, Kobylisy  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Podplukovník Josef Mašín byl důstojníkem prvorepublikové Československé armády a členem protinacistické odbojové organizace Tři králové. V roce 2005 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora. Mládí Narodil se v Lošanech u Kolína jako jediný syn sedláka Aloise Mašína a jeho ženy Marie, rozené Zourkové. V letech 1907-1911 absolvoval české reálné gymnázium v Kutné Hoře. V letech 1912-1915 vystudoval Zemskou střední školu hospodářskou v Roudnici nad Labem. Krátce navštěvoval rakousko-uherskou důstojnickou akademii (v letech 1914-1915), přednášky však byly nadmíru nepraktické - probíraná taktika boje se datovala do období napoleonských válek. Mašín se nepohodl s jedním omezeným starým důstojníkem, který, když zapomněl o čem právě mluvil, dokončil popis výherní strategie slovy "Säbel hoch und hurrah!" - Šavle hore a hurá! Když se ho tento oficír tázal na něco z vojenské taktiky, Mašín odpověděl touto "geniální" replikou a zanedlouho si musel balit své věci, protože byl z akademie propuštěn. Armádní kariéra 1.Československé legie 28. dubna 1915 byl Mašín odveden a zařazen k c.k. pěšímu pluku 36, s kterým odjel na ruskou frontu. Zde 9. května 1915 u Sinkova přeběhl do ruského zajetí a 3. ledna 1916 se přihlásil do Československých legií. V letech 1916 až 1921 pak bojoval v Československých legiích v 1. čs. střeleckém pluku. V bojích byl několikrát raněn a několikrát vyznamenán (získal kříž sv. Jiří tzv. "Georgijevský kavalír", všech 4 stupňů). Bojoval v bitvách u Zborova, u Bachmače a na transsibiřské magistrále. 2.První republika Po návratu do Československa demobilizoval, ale již (6. února 1920) se stal štábním kapitánem pěchoty Československé armády. V roce 1922 absolvoval granátnický kurs v Milovicích. Od roku 1923 do roku 1927 sloužil u dělostřeleckého útvaru v Českých Budějovicích a od roku 1927 do roku 1928 v Jindřichově Hradci. Od 1. dubna do 2. listopadu 1928 byl na dovolené bez platu kvůli nemoci matky. Od roku 1928 Mašín sloužil u 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Ruzyni do roku 1939 ve funkci zástupce velitele pluku. Od 18. června 1929 se oženil se Zdenou Novákovou. S tou měl 3 děti: Ctirada, narozeného 1930, Josefa narozeného 1932 a Zdeňku narozenou 1933. Okupace Československa 14. března 1939 byl Mašín suspendován a obžalován pro vzpouru, když se odmítl podrobit rozkazu neklást odpor okupantům. Po obsazení Československa nacistickým Německem se pokoušel o sabotáže, zprvu samostatně, později v rámci odbojové organizace Obrana národa. Společně s pplk. Josefem Balabánem a škpt. Václavem Morávkem vytvořil zpravodajskou skupinu Tři králové. Pomocí velké sítě spolupracovníků členové skupiny sbírali významné informace, které potom předávali vysílačkou československé exilové vládě do Londýna. Kromě toho shromažďovali zbraně a prováděli sabotáže. Podle některých svědectví se Mašín podílel na vydávání ilegálního časopisu „V boj“. Zatčení Mašín byl zatčen Gestapem v podvečer 13. května 1941 po přestřelce v domě ve čtvrtém patře v ulici Pod Terebkou, dnešní Čiklova 19, v Praze Nuslích. Tehdy vysílali pplk. Josef Mašín, škpt. Václav Morávek a četař František Peltán důležitou depeši pro Londýnskou exilovou vládu. Krátce po prvních odvysílaných větách se ozval zvonek. Za dveřmi byla početná přepadová skupina pražského Gestapa. Všichni tři začali urychleně ničit veškeré depeše a vysílačku, ba dokonce stihli ještě odvysílat zprávu o své tragické situaci. Mašín se rozhodl proti gestapákům bránit. Prudce rozrazil dveře a vystřelil na prvního gestapáka nejblíže dveřím, byl to jistý úředník Mischke. Toho zasáhl do brišní oblasti. Mezitím Mašína kryl střelbou ze dveří Morávek. Tomu se však naneštěstí vzpříčil náboj v hlavni. Toho využil další gestapák, který Mašína postřelil, ten se skácel na rohožku. Okamžitě se na něj několik gestapáků vrhlo. Při rvačce upadl Mašín ze schodiště a při pádu si zaklínil nohu mezi zábradlí, což zapříčinilo její zlomení v bérci. Mašín ještě naposledy pokusil se zastřelit, v tom mu však bylo zabráněno. Zbraň však pevně svíral v ruce a teprve až když mu gestapáci prostřelili zápěstí, jeho sevření povolilo. Ve vážném stavu byl Mašín převezen sanitkou do SS lazaretu v Podolí. Morávek ještě stihl přirazit dveře gestapákům před nosem. Ti dveře rozmlátili sekyrou. Morávkovi s Peltánem nezbývalo než spustit se po tenkém ocelovém laně, které jim sloužilo jako uzemnění pro vysílačku, ze čtvrtého patra dolů. Peltán si při doskoku těžce pohmoždil obě nohy a Morávek si o uzlík na lanu nařízl prst, který si později musel stejně uříznout. Po zatčení byl Mašín při výsleších krutě mučen - přesto byl jedním z mála zatčených, kdo se v Petschkově paláci s gestapáky pral, při jednom výslechu "složil" k zemi gestapáka Soppu, který byl vyhlášeným surovcem - gestapáci k němu chodili minimálně po dvou a k výslechu byl přiváděn ve svěrací kazajce. V době Mašínova pobytu v lazaretu v Podolí se Morávek několikrát pokusil o jeho vysvobození. Chtěl pro něj poslat sanitní vůz. Den předtím než měla sanitka přijet se Mašín pokusil skleněnou nádobou omráčit gestapáka, který jej hlídal u jeho nemocničního lůžka. Gestapák se však uhnul a zpacifikoval jej. Za tento pokus o vzpouru si Mašín vysloužil přeložení na Pankrác, takže se pokus o jeho osovbození nezdařil. Morávek učinil ještě několik pokusů, avšak všechny selhaly. Nepomohla ani depeše do Londýna, aby se britská strana pokusila vyměnit dva zajaté německé důstojníky za Mašína a Balabána. Avšak Londýn se k tomu nevyjádřil. Mašín se v cele neúspěšně se pokusil o sebevraždu, kdy úmyslně narazil hlavou na topení. Hlavu si rozrazil, ale úraz pro něho nebyl smrtelný. Podruhé se pokusil si prokousnout tepnu, ani to se mu nepodařilo. Během ročního pobytu na Pankráci a po četných krutých výsleších zcela ztratil svou lidskou podobu - přišel o všechny vlasy a tělo mu pokrývaly hnisavé rány. Gestapáci mu dokonce ukázali jeho ženu, se kterou bylo rovněž surově zacházeno. Mašín však ani přes toto nic na své spolupracovníky nevyzradil; 30. června 1942 byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti, a na kobyliské střelnici v Praze popraven. Když byl 27. května 1942 v Praze proveden atentát na Reinharda Heydricha, chtěli po Mašínovi gestapáci, aby atentát odsoudil. Mašín prohlásil, že lituje toho, že Heydricha nemohl zabít on sám. Okovy Josefu Mašínovi popravčí odmítl sejmout a podle výpovědi svědků, se hrdě postavil do pozoru vzdor svým spoutaným pažím a zvolal: „Ať žije československá republika!“ Po osvobození Po válce byl Josef Mašín povýšen in memoriam do hodnosti brigádního generála a v květnu 2005 in memoriam do hodnosti generálmajora. Jeho žena Zdena Mašínová byla několik měsíců vězněna (od 6. ledna 1942 do 5. srpna 1942) Gestapem, po válce vyznamenána Československým válečným křížem. V roce 1953 byla během nespravedlivého soudního procesu poslána zločinnou komunistickou justicí na 25 let do vězení, za údajnou pomoc při protikomunistické činnosti jejích dvou synů, za schvalování těchto činů a za napomáhání ilegálnímu útěku členů odbojové skupiny bratří Mašínů za hranice. Zemřela v komunistickém žaláři 12. června 1956.…zobrazit celý životopis

  • Američanka a Mašínova dcera Sandra účtuje s Clintonovou: Zahraniční politika mimo kontrolu, zhoršuje rasové napětí...

    Parlamentnílisty.cz, 8. 11. 2016 ROZHOVOR Clintonovi nasbírali dvě stě padesát milionů dolarů údajně za jejich projevy, ale reálně za politickou přízeň. Hillary Clintonová nemůže ukázat ani jediný konkrétní pozitivní úspěch v zahraniční politice. Donald Trump není Ronald Reagan, ale jeho názory ohledně daňové politiky a obchodních dohod spíše pomohou řešit hospodářské problémy země. Tak hovoří Američanka a dcera Josefa Mašína Sandra, která vystudovala politologii a v současnosti žije v Německu. … více

  • Pasivita Západu v roce 1956 byla pro nás velkým zklamáním, vzpomíná na maďarskou 'kontrarevoluci' Josef Mašín

    Tiscali, 25. 10. 2016 Byli příslušníky speciálních složek americké armády a těšili se na nasazení v týlu nenáviděného nepřítele, za "železnou oponou". Aby se jednou vrátili bojovat proti komunismu, bylo pro bratry Josefa a Ctirada Mašínovy hlavním důvodem dramatického odchodu do Berlína a za oceán. A pak přišel rok 1956: zejména krvavé potlačení revoluce v Maďarsku, od kterého na přelomu října a listopadu uplyne 60 let, ale i konec revolty v Polsku. Chladný přístup západních mocností byl pro mnohé zklamáním. "Naděje na porážku komunistického systému v dohledné době zmizela," vzpomíná Josef Mašín. … více

  • Sandra Mašínová jasně o Merkelové, EU a uprchlících v Německu, kde je doma. Sluníčkáři nebudou nadšení

    Parlamentnílisty.cz, 6. 9. 2016 ROZHOVOR Demonstrace a aktivismus proti kontrole imigrace se stanou méně populárními v tu chvíli, kdy lidé odhodí růžové brýle a poznají, o jak obrovský problém jde. Nedostatky migrantské integrace jsou navíc prokazatelně existujícím a dobře známým problémem. To říká dcera posledního z žijících členů antikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Josefa Mašína Sandra, která vystudovala politické vědy se zaměřením na východní Evropu a Ruskou federaci. … více