zavřít
Jurij Gagarin

kosmonaut

Narození:
9. 3. 1934 , Klušino, SSSR
Úmrtí:
27. 3. 1968  ve věku 34 let,  Novoselovo, SSSR,  důvod: zahynul při cvičném letu
Znamení:
ryby  
Výška:
157 cm
Další údaje:
zobrazit národnost, rasu,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
ruská
Rasa:
běloch
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

149 se líbí, 9 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jurij Alexejevič Gagarin sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru (12. dubna 1961). Gagarin pocházel z prosté venkovské rodiny – jeho rodiče pracovali v kolchozu a kromě Jurije měli ještě tři další děti. Do jejich života silně zasáhla válka; i když nikdo z rodiny nezahynul, život na na Němci okupovaném území byl nelehký. Po válce se Jurij šel učit slévačem do Ljuberců u Moskvy. Jako jeden z nejlepších učňů byl vybrán k dalšímu studiu na technické škole v Saratově. Již za studií se věnoval létání v saratovském aeroklubu a v roce 1955 byl přijat na leteckou školu v Orenburgu a stal se vojenským pilotem. V letech 1957–1959 sloužil jako stíhací pilot na základně u Murmanska za polárním kruhem. Ještě za studií na letecké akademii se oženil se zdravotnicí Valentinou Gorjačevovou. Roku 1959 se jim narodila dcera Jelena, v roce 1961 druhá dcera Galja. Na podzim 1959 se uskutečnil nábor, z něhož měla vzejít první skupina budoucích kosmonautů. Z více než dvou tisíc uchazečů zbyl nakonec mezi nejužší skupinou vybraných i poručík Jurij Gagarin. Od března 1960 do ledna 1961 prošel spolu s dalšími kolegy náročným výcvikem. Nakonec sám šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov navrhl pověřit pilotováním první kosmické lodi právě Gagarina (zřejmě hrála značnou roli i jeho skromná povaha a vhodný třídní původ). 12. dubna 1961 v 6 hodin a 7 minut světového času odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. (Traduje se jeho radostné zvolání při zážehu motorů: „Поехали!“ – Jedeme!) Uskutečnil jeden oblet Země a po 108 minutách přistál na padáku u Semelova v Saratovské oblasti. Z neznámého vojenského letce se během hodiny stal nejpopulárnější člověk planety. Sovětská vláda toho samozřejmě náležitě využila k propagačním účelům. Jurij Gagarin byl povýšen z nadporučíka na majora, vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu a Leninovým řádem. 14. dubna se mu dostalo triumfálního přijetí v Moskvě a v následujících dnech a měsících po celém světě od Londýna až po Havanu (není bez zajímavosti, že Gagarinova vůbec první zahraniční cesta vedla do Prahy). Vedle veřejných povinností sovětské „ikony“ (mj. byl i poslancem Nejvyššího sovětu) zůstal Gagarin kosmonautem. Jako vedoucí skupiny kosmonautů (a od roku 1963 zástupce velitele výcvikového střediska) se podílel na jejich výcviku a velmi usiloval o účast na dalších kosmických letech, zvláště pak (na později zrušeném) programu letu na Měsíc. Studoval též na Žukovského vojenské letecké akademii v Moskvě. Zahynul 27. března 1968 spolu se svým instruktorem při běžném cvičném letu, když se jejich MiG-15UTI (výr. č. 612739 vyrobený v Aeru Vodochody) pravděpodobně dostal do stopy turbulence jiného stroje. „Kosmonaut č. 1“ odpočívá na čestném pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě. Počátkem roku 2007 tým vědců a leteckých odborníků pod vedením leteckého inženýra Igora Kuzněcova sepsal petici, požadující obnovení vyšetřování příčiny smrti Jurije Gagarina, protože skutečná příčina úmrtí, i přes tehdejší oficiální závěry vyšetřování, zůstává stále nejasná. Tato žádost předložená ruské vládě však byla zamítnuta. Tým vedený inženýrem Igorem Kuzněcovem se domníval, že skutečnou příčinou havárie byla spíše technická závada, kdy kokpit letounu kvůli uvolněnému ventilačnímu panelu hermeticky netěsnil a tím byl Gagarin přinucen ke strmému klesání, které pak již blízko nad zemí nebyl schopen zastavit. Letoun údajně dopadl na zem rychlostí 145 m/s, která se téměř rovná rychlosti při střemhlavém letu či spíše pádu. Město Gžatsk poblíž Jurijovy rodné vesnice nese od roku 1968 na jeho památku jméno Gagarin. Je po něm pojmenována planetka č. (1772) Gagarin a kráter na odvrácené straně Měsíce. Dobrý den, majore Gagarine Při zprávě o Gagarinově letu nazpíval brněnský dirigent a hudební skladatel Gustav Brom k poctě prvního kosmonauta píseň s názvem „Pocta astronautovi“ známější pod nepůvodním názvem „Dobrý den, majore Gagarine“, narychlo složenou Jaromírem Hniličkou a Pavlem Páclem. Ta se stala po léta populární jak svou melodií, tak i slovy. V roce 2007 píseň na slova upravená Janem Vyčítalem společně nazpívali Jan Vyčítal a Vlasta Parkanová při příležitosti návštěvy George Bushe v Praze a k podpoře umístění protiraketového radaru USA v České republice. Touto akcí se zabývala i Poslanecká sněmovna.…zobrazit celý životopis

Jurij Gagarin v Magazínu Osobnosti

  • Tak jde Zeit: 1961, vole!

    Tak jde Zeit: 1961, vole!

    9. 3. 2016 15:04 Göring sem, Göring tam. … více

  • Film o Gagarinovi budí v Rusech hrdost i posměch

    Film o Gagarinovi budí v Rusech hrdost i posměch

    24. 6. 2013 13:00 Raketové motory začínají chrlit plameny a dým, zatímco Jurij Gagarin v oranžové kombinéze s úsměvem říká své slavné "Jedem!". Scéna z roku 1961 se vrací na plátna ruských kin v prvním životopisném filmu o prvním člověku ve vesmíru, natočeném za státní peníze ve vlasteneckém duchu. Tržby za prvních deset dnů promítání však podle agentury AFP nekryjí ani desetinu výrobních nákladů.… více

Hledáte také jako: Yuri Gagarin, Jurij Alexejevič Gagarin, Juri Gagarin
Rychlá navigace:fotogalerie |novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…