zavřít
Karel Effa

herec

Narození:
23. 5. 1922 , Praha, Československo
Úmrtí:
11. 1. 1993  ve věku 70 let,  Praha, Česká republika  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

189 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Karel Effa se narodil jako Karel Effenberger 23. května 1922 v Praze. Jako nemanželské dítě byl dán na vychování do Březových Hor u Příbrami. Do Prahy se vrátil po ukončení obecné školy a vystudoval obchodní akademii v Berouně. V roce 1940 nastoupil k vládní vojenské posádce v Hradci Králové, která byla nasazena v Itálii. Přeběhl ke spojenecké armádě a připojil se k československým jednotkám. Po válce zůstal v armádě jako četař v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého (1945 – 1947). Místo vojenské kariéry se nakonec stal hercem a prošel Divadlem satiry (1947 – 1948), Divadlem Státního filmu (1948 – 1951), Hudebním divadlem v Karlíně (1951 – 1955), Werichovým Divadlem ABC (1957 – 1958), opět Karlínským divadlem (1960 – 1979) a Semaforem (1979 – 1993). V padesátých letech příležitostně vystupoval na estrádních podiích. Effa byl skvělým představitelem komických a tragikomických postaviček v operetách a v hudebních komediích. Svoji komičnost podtrhoval výraznou stavbou obličeje, velikým zakřiveným nosem, komicky poťouchlým hlasem, smyslem pro humor a nadsázku. Využíval rovněž své hudební vlohy a umění hraní na kytaru. Přesvědčivé výkony podal v operetách a komediích „Na tý louce zelený“, „Kat a blázen“, „Král tuláků“, „Šestá žena Modrovousova“, „Lumpacivagabundus“ nebo „Žebrácká opera“. K filmu ho přivedl režisér Jiří Weiss rolí závodčího Jardy v dramatu ULOUPENÁ HRANICE (1947). Toho roku si ještě zahrál plavčíka Pobřísla (ZNAMENÍ KOTVY), účastníka aukce (POSLEDNÍ MOHYKÁN), štamgasta (PORTÁŠI), inspicienta (PAROHY), kulisáka (NIKDO NIC NEVÍ) a muzikanta (MUZIKANT). Ve filmu pak ztvárňoval rozmanité a svérázné epizodní roličky ve snímcích VES V POHRANIČÍ (líný tramp Jarda), ŽELEZNÝ DĚDEK (skladník), DALEKÁ CESTA (vězeň), ÚNOS (novinář), PAN NOVÁK (Vašek Kunc), CIRKUS BUDE! (taxikář), VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA (vynálezce Langhalter), HUDBA Z MARSU (účetní Kulhánek), ČERNÁ SOBOTA (mladík ve vlaku), KDO CHCE ZABÍT JESSII? (pistolník), ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ (zástupce velitele policie), PANE, VY JSTE VDOVA! (zřízenec na patologii) či TŘI CHLAPI NA CESTÁCH (podvodný karbaník). Z jeho výraznějších a větších rolí připomeňme: rádce v Zemanově pohádce PYŠNÁ PRINCEZNA (1952), listonoše Trdlitáta v komedii MUŽ V POVĚTŘÍ (1955) Miroslava Cikána, zasněného mládence Koníčka ve FLORENCI 13:30 (1957), lenocha Janka v Jasného filmu AŽ PŘÍJDE KOCOUR (1963), Pancho Kida v parodii LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964) Oldřicha Lipského, nápadníka v pohádce ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA (1968), majitele baru v Lipského bláznivé a crazy komedii ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU! (1970), tesaře Mládka v pohádce AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ (1976), loupežníka v Zemanově pohádce HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976), špeha v parodické komedii ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (1977) nebo gangstera Pepu v Herzově komedii BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981). Malé role si zahrál i v koprodukčních filmech AMADEUS (1984; Leporell v opeře „Don Giovanni“) Miloše Formana a PERINBABA (1985; principál) Slováka Juraje Jakubiska, který byl zároveň jeho posledním dlouhometrážním hraným filmem. Effa účinkoval také v rozhlase a televizi (inscenace OLIVER TWIST, SVATEBNÍ CESTA, PRAŽSKÁ ROMANCE, RŮŽOVÝ HUBERT, BYT JE VYKRADEN, MAMINKO, CO TEN RUKSAK, KRÁLI? atp., seriály KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, DNES V JEDNOM DOMĚ, LUCIE, POSTRACH ULICE, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, KŘEČEK V NOČNÍ KOŠILI a ARABELA SE VRACÍ, zábavné pořady a estrády). Roku 1982 byl vyznamenán jako Zasloužilý pracovník československé kinematografie. Byl autorem desítek trampských písní, které se hrají i dnes. O svých životních zkušenostech a zážitcích vydal vzpomínkovou knížku „Ve znamení náhody“ (1987). Karel Effa zemřel po těžké nemoci 11. června 1993 v Praze ve věku sedmdesáti jedna let.…zobrazit celý životopis

Nejznámější díla – Karel Effa

| celá filmografie (71)

Mohli by vás také zajímat…