zavřít
Katoucha Niane

modelka, návrhářka, aktivistka za ženská práva

Narození:
30. 12. 1960 , Conakry, Guinea
Úmrtí:
28. 2. 2008  ve věku 47 let,  Paříž, Francie  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Katoucha Niane pocházela z Guiney a její rodina byla spřízněna s kmenem Peul. Katouchin otec - Djibril Tamsir Niane - proslul jako historik a autor divadelních her. O svém dětství Katoucha napsala: „Vyrostla jsem obklopená ibišky a ylang-ylangy. Byla jsem okouzlena líbeznými vůněmi a snila jsem o tom, že jednou budu vyrábět parfémy nebo budu manekýnka u návrháře Courregese jako moje teta ‚Tyrkys‘, krásná žena, která nás navštěvovala ve svém tyrkysovém autě se zašlými mušelínovými záclonkami.“ Dětství plné snů však netrvalo dlouho. Katouchin otec se dostal do konfliktu s guinejským prezidentem Sékou Tourém a celá rodina emigrovala do Senegalu. Katoucha se k ní mohla přidat až jako dvanáctiletá. Když dovršela sedmnácti let, našla jí rodina muže a Katoucha se provdala a porodila dítě. Její muž ji však týral a znásilňoval. Teprve po třech letech sebrala odvahu a uprchla do Francie, země proslavené módou. Modelky s černou pletí tehdy ještě na molech nezářily - až Katoucha to změnila. V roce 1980 ji jako manekýnu angažovala firma Lanvin a brzy už ebenová bohyně pracovala pro Thierryho Muglera a Christiana Lacroixe. Největší múzou se však stala pro Yves-Saint Laurenta, který vymyslel její přezdívku Peulská princezna. Byla jako kresba Yves-Saint Laurenta; hrdá hlava na dlouhém krku, velice štíhlá, ale se silnými rameny, pro haute couture jako dělaná. Právě Katoucha jako první černá kráska pózovala pro titulní stranu francouzského vydání Vanity Fair. Michael Roberts, kreativní ředitel americké edice tohoto časopisu, o ní napsal: „Dokázala svým vnitřním plamenem zažehnout i ostatní. Zářila jako slunce a všichni ji měli moc rádi.“ Jenže Katoucha se zasloužila o víc než jen o propagaci čokoládové krásy. Po ukončení kariéry modelky založila v roce 1994 organizaci KPLCE neboli Katoucha za boj proti ženské obřízce. Vlastní otřesnou zkušenost otevřeně popsala v knize Dans ma chair (V mém těle): „Když mi bylo devět let, přijela za mnou matka, intelektuálka vzdělaná ve Francii, a řekla mi, že půjdeme do kina. Měl to být film Help! o Beatles. Místo hudby mě ale čekalo něco jiného. Stala jsem se obětí hororu a prožila neslýchané trauma. Nedovedla jsem ho popsat, dokud jsem nepoznala lásku a neodhodlala se k napsání této knihy.“ Katouchina organizace se začala angažovat v muslimských zemích severní a střední Afriky. Pracovnice chodily mezi dívky a varovaly je před násilím, které ženská obřízka představuje, a pomáhaly těm, které obřízce neunikly. Katoucha světu jasně vysvětlovala, jaké utrpení africké muslimky podstupují. Navštěvovala senegalské vesnice a přemlouvala ženy, aby už konečně přestaly obřízku vykonávat. Pro oběti tohoto krvavého rituálu také hodlala založit nemocnici. Každoročně bývají obřezány tři miliony žen, tedy šest tisíc denně. Katoucha jako první prolomila mlčení o tom, jak tento rituál probíhá. Popsala ho jako doživotní zmrzačení, které ženu navždy připraví o sexuální prožitek a přivodí jí zdravotní potíže. Dodnes se obřízka provádí bez uspání například skleněnými střepy nebo nůžkami. Rána se obvykle dezinfikuje kravskou močí. Takto bývají týrány v muslimské Africe dívky nejčastěji ve věku čtyř až devíti let za přítomnosti vlastní matky. „Dívka je sešita tak, že jí je ponechán pouze malý otvor na močení. Znovu naříznuta je až při svatební noci. Koloběh mučení ale stále pokračuje, protože neobřezané dívky prakticky přicházejí o možnost provdat se. Debatujme na toto téma, přerušme to ticho, povězme o tom světu a podílejme se na odstranění těchto praktik. Kolik žen a dívek se stává obětí různých náboženských a společenských mýtů? Je na nás, abychom jim pomohli! Ženská obřízka je v rozporu se základními lidskými právy!“ vyzývala Katoucha politiky. Nebála se otevřít také vlastní rány: „Nikdy nevyženu z hlavy tu nepředstavitelnou bolest, kterou jsem při tom pociťovala.“ Ve své knize Katoucha psala, že byla dlouho závislá na drogách a alkoholu. Vědělo se také o jejích depresích, které zaháněla prací. V roce 1994 se pustila dokonce do navrhování modelů pro svou značku Katoucha a hned získala slavné klienty, například Cher. Pár měsíců před smrtí navíc dostala roli ve filmu Ramata režiséra Léandra-Alaina Bakera a ztvárnila krásnou rebelku s osudem připomínajícím ten její. „Katoucha hrála skvěle, její výkon i přirozenost mě nadchly,“ vychvaloval ji režisér, v jednom rozhovoru však přiznal, že cítil, že se stále neosvobodila od bolesti z dětství. „Stále s tím bojovala a pocity jí létaly od smíchu do vzteku.“ Katouchin odchod její přátele překvapil. Zamýšleli se, zda se na smrti nepohodlné aktivistky někdo nepodílel. Modelčina rodina se proto rozhodla případ znovu otevřít a najala věhlasného právníka Rolanda Dumase, bývalého ministra zahraničních věcí ve vládě Francoise Mitterranda. Prohlásil, že Katouchina tvář byla nalezena neporušená, což je po měsíci, kdy tělo leželo ve vodě, znepokojující. Sedmačtyřicetiletá Katoucha měla spoustu odpůrců mezi muslimskými radikály, její dlouholetý přítel Victor Laurentcotte nevylučuje ani sebevraždu. V pátek 7. března 2008 se v pařížské Velké mešitě shromáždilo na pět set lidí včetně Pierra Bergé, zástupce módního domu Yves-Saint Laurent, a další topmodelky tmavé pleti - Naomi Campbell, aby uctili památku této ebenové krásky, která se vzepřela osudu, prosadila si vlastní cestu a pomáhala dalším.…zobrazit celý životopis

Hledáte také jako: Katoucha Nianeová
Rychlá navigace:fotogalerie |novinky |diskuse