zavřít
Kilián Ignác Dientzenhofer

architekt, stavitel

Narození:
1. 9. 1689 , Praha
Úmrtí:
12. 12. 1751  ve věku 62 let,  Praha  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Kilián Ignác Dientzenhofer byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a kolem roku 1707 odešel na zkušenou do ciziny, zejména do Vídně, kde se seznámil s barokní tvorbou architekta Johanna Lukase von Hildebrandta. Byl ovlivněn také F. Borrominim a rovněž stavitelem J. B. Santinim-Aichlem, v pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm A. M. Luragem. K jeho zákazníkům patřila šlechta a církevní instituce. Realizované stavby V Praze - konvent s prelaturou benediktinského kláštera v Břevnově (kolem 1717) - Letohrádek Michny z Vacínova, později zvaný Vila Amerika na Karlově (1717–20) - Kostel sv. Jana Nepomuckého a klášter voršilek na Hradčanech v Kanovnické ulici (1720–28) - Stavba hlavního průčelí Lorety v Praze (1723; není znám autor plánů) - Zrcadlová kaple Klementina (1724) foto - Rozšíření Vojtěšky při klášteře v Břevnově (1724–26) - Dům U Zlatého jelena v Tomášské ulici čp. 26 (1725–26) - Barokní přestavba kostela sv. Tomáše na Malé Straně (1725–31) - Kostel Panny Marie u alžbětinek Na Slupi (1725) - Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce ve Vyšehradské ulici (1730–39) - Kostel svatého Cyrila a Metoda na Zderaze v Resslově ul. (1730–40) - Stavba Kostel svatého Bartoloměje kostela sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici na Starém Městě (do 1731) - Invalidovna v Karlíně (1731–37) byla jeho nejrozsáhlejší světskou stavbou - Benediktinský klášter s kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (1732–35) - Dostavba kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (1737–51), zejména kněžiště a velkolepá kupole. Šlo o jednu z nejdůležitějších jezuitských zakázek. Před tím na kostele pracoval jeho otec Kryštof. - Vilu později zvanou Portheimka na Smíchově (1725) postavil pro svou rodinu - Piccolominiho palác (později Sylva Taroucca) Na Příkopě 10 (1743–51) byl jednou z posledních jeho staveb, jediná palácová stavba, kterou navrhoval Mimo Prahu - Poutní kostel Narození Panny Marie v Nicově u Plánice na Klatovsku (1721) - Stavba kostela sv. Hedviky a kláštera pro benediktinské opatství ve Wahlstattu v pruském Slezsku - nyní Legnickie Pole (1727–31) - Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích na půdorysu protáhlého osmiúhelníku (1722–26) - Kostel sv. Anny ve Vižňově (1725–27) - Stavba kostela v Otovicích (1725–26) - Kostel sv. Markéty v Šonově (1726–30) - Kaple Panny Marie na Hvězdě u Křinic (1732–33) - Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově (1733–38) - Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují (1724–27) - Kostel sv. Vojtěcha v Počaplech (do 1726) - Kostel sv. Máří Magdaleny (Karlovy Vary), 1729–1730 - Stavba kostela sv. Václava a konventu benediktinského kláštera v Broumově (1726–33) - Dokončení klášterních budov v Kladrubech u Stříbra po smrti architekta Jana Santiniho-Aichela (do 1732) - Kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku (1734–38) - Klášter voršilek v Kutné Hoře (1735) - Stavba děkanství a návrh kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích (po 1745) - Práce pro benediktiny v Sázavě (po 1747) - Kostel sv. Františka Xaverského v Opařanech (1732–35) - Kostel sv. Klimenta v Odoleně Vodě (1733–35) - Kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě (1733–1735) - Kostel sv. Petra a Pavla v Březně (po 1737) - Kostel Narození Panny Marie v Hořicích (1741–48) - Klášterní kostel a konvent v Dolním Ročově (1746–50) - Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné (1748–49) - jížní trakt a fasáda na Jezuitské koleji na nám. Republiky v Olomouci (1720-22) - Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci (1744-54). Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí, druhá věž nedostavěna. - Zámek Hrdly(1746 – 1747).…zobrazit celý životopis