zavřít
Libor Matejčik

kytarista

Věk:
53
Narození:
15. 9. 1963 , Teplice, Československo
Znamení:
panna   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Narodil jsem se 15. 9. 1963 v dělnické rodině v Teplicích. Vyrůstal jsem s dvěma sourozenci, starším bratrem Václavem a mladší sestrou Monikou. Od útlého mládí jsem velice tíhnul ke sportu a diky mámě (harmonikářce) k muzice. Myslím, že jsem byl vždycky strašně zarputilej, nesnášel jsem, když mě někdo v něčem předstihl a tak jsem svoji pílí chtěl dosáhnout vítězství. Postupně jsem tak provozoval asi šest sportů a každý závodně. Hrál jsem fotbal, košíkovou, tenis, stolní tenis, hokej, vzpírání a to snad bylo všechno. Vždy když jsem zjistil, že v daném sportu asi nemůžu být nejlepší, tak jsem se přihlásil na jiný. Nejdéle jsem hrál hokej a společně se stolním tenisem jsem v těchto dvou sportech dosáhl nevětší výkonnosti. A běda tomu, kdo si bude chtít se mnou zahrát "pinčes", tak ho roznesu! První ovlivňování muzikou přišlo ve velice mladém věku, tak kolem 6ti let. Moje máma, co by zdatná amatérská harmonikářka a zpěvačka, pořádala čas od času malé domácí párty u kterých jsem nikdy nechyběl. A tak mými prvními rockovými hity od podlahy byly Na Šumavě je dolina, Děti spirea, Škoda lásky atd. Ale v pravdě vám říkám, že mě ty párty opravdu bavili. Myslím, že náklonnost k těmto a podobným akcím u mě přetrvává dodnes a zřejmě mě jen tak neopustí. Pamatuji si, že jsem si harmoniku častokrát půjčoval a zkoušel na ni hrát. Dokonce si vzpomínám, na první melodii, kterou jsem se sám naučil. Byla to melodie z filmu Vinnetou. První setkání s rockovou muzikou přišlo tak ve věku 9-10 let, kdy bratr Venca začal domu nosit LP desky kapel Beatles, Slade, Lokomotiv GT, Omega atd. No to byl balzám na moje uši. Nechápal jsem, proč se to nelíbí naši mámě, asi tu muziku nechápala. Samozřejmě mi brácha zakázal, abych si desky pouštěl, neboť bych mu je mohl poškrábat a to by mě zabil! Jeho výhrůžky mě však neodradili. Tak mě rocková muzika fascinovala a fascinuje dodnes. Zlom přišel v 9. třídě. Ve škole v přírodě můj spolužák hrál na španělku hity od Smokie, Boney M Abby holky na něj koukaly, mohly na něm oči nechat. Samozřejmě jsem na něj žárlil a tak jsem ho požádal, aby mě naučil hrát. Začal mě učit akordy a dodnes si pamatuju, jak to bylo těžký a jak mě z toho bolely ruce a prsty. Úplně největší zážitek z muziky pro mě byl, když jedna moje spolužačka pouštěla na kazeťáku live koncert Deep Purple-Made in Japan a taky live koncert Katapult. No, a když jsem se dozvěděl, že i v česku hraje rocková kapela a že hraje ve třech (tenkrát v televizi totiž nic takovýho nebylo vidět jen samé orchestry, tak jsem se rozhodl, že založím kapelu-Dík Oldo Řího! První kapelu, kterou jsem založil, jsem nazval Statik a byla složená hned ještě v té škole v přírodě ze spolužáků a bylo to. Rozdělil jsem, kdo na co bude hrát. Hned po návratu ze školy v přírodě jsme na to vlítli. Nikdo nic neuměl, nikdo neměl peníze, nástroje, ale šli jsme do toho. Tato moje první kapela hrála asi 1 rok, kde jsme odehráli asi 3 vystoupení. Já měl velké ambice a kluci přestali stíhat a tak jsem záhy dostal nabídku od skupiny Generace, kde už byli daleko lepší muzikanti. Začal jsem hodně cvičit, hrál jsem v průměru 4 hod. denně. Netrvalo to dlouho a stal jsem se leaderem skupiny Generace. Protože jsem vyžadoval od muzikantů vždy minimálně stejný přístup, jako jsem měl já, někteří přestali stíhat, a tak jsem je vyměnil. S touto kapelou jsme v roce 80-81 začali pravidelně hrát na čajích v okrese Teplice, kde se na nás sjížděli máničky z celého kraje. Sestava kapely se ve svém vrcholu ustálila ve složení: Pavel Miko-zpěv, LM-g,Ivo Rittig-g, Pavel Hurčík bg (bratr Radka Hurčíka-Kabát) a Milan Krbec - bicí. Někdy okolo roku 82-83 tehdejší komunistický režim začal tvrdě zbrojit proti kapelám rockového stylu. Vzpomínám si na to, jak v té době umírali Sovětští (bratrští) prezidenti a my jsme to tenkrát odnesli zákazem hraní, protože ve čtvrtek zemřel jeden z nich a nám zakázali v pátek čaje, neboť byl vyhlášen státní smutek. Pochopitelně máničky to nerozkejchali a na protest strhali v Lahošti smuteční a sovětské vlajky. Jediny způsob, který nám brzy umožnil znovu začít hrát, bylo přejmenování kapely a udělat přehrávky. Pavel Hurčík, který byl velký fanda kapely Motorhead navrhl, abychom se jmenovali Motorband. Já s tím souhlasil, protože mojí filozofií bylo hrát jako dobře šlapající motor! Kapela se znovu rozjela. Sál v Lahošti při našich vystoupeních praskal ve švech. V říjnu 1984 jsem nastoupil výkon trestu za ublížení na zdraví při autonehodě. Ještě před tímto jsem úspěšně zvládl maturitu na hornické průmyslovce. Kapela ještě chvíli hrála beze mě a pak musela ukončit hraní, protože bubeník musel na 2 roky na vojnu. Po mém návratu z vězení 10. 5. 1985 na amnestii, jsem zůstal z Motorbandu jen já a basák Pavel Hurčík (Hurvajs). Ten mi řekl, že mladej začíná hrát na bubny v nějaký bezvýznamný kapele Kabát a že bychom to s ním mohli zkusit. Tak jsme ho vyzkoušeli a já mu řekl, že ho vezmeme, ale že bude muset hodně makat, aby mohl hrát v Motorbandu (no vida kam to dotáhl!) Tenkrát jsme se dohodli, že budeme zkoušet každý den a že ten zasranej komunizmus opustíme. Naplánovali jsme na léto 1986 emigraci. Už jsme nehledali zpěváka ani kytaristu jen jsme makali a chtěli utéct a prorazit v Německu. Nakonec se to povedlo jen Pavlovi Hurčíkovi (žije v Německu dodnes a má skvělou kapelu Crises). Radek Hurčík nastoupil natrvalo do Kabátu. Já zůstal sám. Na podzim 1986 jsem začal dávat dohromady nový Motorband. Z vojny se vrátil původní bubeník Milan Krbec, těsně před tím jsem začal zkoušet s novým basákem Tomášem Jarolímem, z vojny se taky vrátil Kamil Střihavka, o kterém jsem věděl ještě před tím, než šel na vojnu. No a z vojny se taky vrátil Tomáš Krulich, kterého jsem vzal jako kytaristu. Protože jsem měl před klukama určitý náskok v technice hry, nastolil jsem opět každodenní zkoušky trvající cca 3hod. Kapela začala šlapat! Začátkem roku 1987 jsme vyhráli okresní kolo Rockfestu a postoupili do krajského kola. V té době začal haprovat bubeník M. Krbec, začal se vyhýbat zkouškám. Protože kapela chtěla jít dál neustále makat, tak jsme ho vyměnili. Dal jsem nabídku tehdy sedmnáctiletému velice talentovanému bubeníkovi Danovi Hafsteinovi. V této sestavě jsme vyhráli v roce1987 krajské kolo Rockfestu, byli jsme vybráni ze 112 přihlášených kapel na fest. Rocková Vysočina a ještě v tom roce jsme vystoupili na finálovém koncertu Rockfest 1987 v Lucerně společně s kapelami Arakain, Tublatanka, Katapult, Titanic, Vitalit, Citron, Sapon. Byl to pro nás obrovský úspěch. V té době jsme dostávali první nabídky k natáčení singlů. Byli jsme vybráni Petrem Jandou na kompilaci Rockmapa a dá se říct, že jsme se pomalu stávali profesionální kapelou, což byl náš sen. V roce 1988 odešel z kapely Tomáš Krulich do Kabátů. Vydržel tam necelý rok, protože si myslel, že zavede v Kabátech stejnou disciplínu, jako byla v Motorbandu. To se mu samozřejmě nepovedlo a tak se vrátil k nám. V tom roce jsme opět dosáhli podobných úspěchů. Vrcholem bylo vystoupení na finálovém Rockfestu, který se ten rok konal v pražské sportovní hale (T-Mobile aréna) před 12000 diváky. Po návratu Tomáše Krulicha na jaře 1989, jsme se připravovali na profesionální zkoušky. V září 1989 jsme se stali profi kapelou a mohli jsme opustit nenáviděné zaměstnání. Koncerty, televize, natáčení splnil se náš sen. V roce 1990 jsme dostali nabídku na vydání 1. cd u firmy BEST IA Petra Jandy. Nakonec tuto nabídku trumfla nabídka od německé firmy, a my jsme odcestovali natočit 1cd do Německa, jako 1. rocková kapela z Česka!!! V červnu 1990 nám vyšlo první album s názvem Made in Germany. Kamil ho nazpíval i v Angličtině, ale bohužel, díky rozpadu kapely, nikdy nevyšlo. Problémy, které nastaly, po našem návratu tady nebudu popisovat, protože to se snad ani nedá, a bylo by to hodně dlouhý. Tomáš Krulich opět odešel do Kabátu (převlíknul kabát), Dan Hafstein odešel do Kreysonu, K.Střihavka k Balagemu, Tomáš Jarolím skončil, a já skončil na pracáku! Pak jsem tři dny dělal přidavače na stavbě, a věřte mi, že mi nebylo moc dobře. Jak vratký je úspěch, když člověk neumí zacházet s lidmi! Pak jsem začal dělat číšníka a to mi tak nevadilo. Alespoň se daly vydělat nadprůměrné prachy, že jo Štěpáne Krulichu? Hlavně když nebylo v restauraci žádané zboží a my ho museli pracně shánět a vozit si ho Krulichovic Moskvičem. Asi po deseti měsících jsem dostal nabídku od skupiny Kreyson. Tam jsem vydržel rok, protože jsem našel zpěváka a začal dávat dohromady nový Motorband. A navíc se Kreyson začal hroutit. Jo jak vratký je úspěch, když člověk neumí zacházet s lidmi, viď Láďo? Nový Motorband v sestavě Milan Daim-zpěv, René Shildhauer-g (dnes Mewa), Jakub Fojtík bg (Malé divy, Mewa) a Dan Hafstein - dr.Hafo odešel z Kreysonu do Motorbandu stejně se mnou. V této sestavě jsme natočili a vydali druhé album s názvem Rock 'n' Roll (1994). No a jak jinak, záhy po vydání se kapela rozpadla a opět po rezignaci zpěváka. Daim nám tři dny před nasmlouvaním tour s Kabátem oznámil, že končí a že na tour nepojede! Super! Hafo, Shiga, Kuba Fojtík okamžitě rozjeli již dříve plánovanou Mewu. A já zůstal sám. PROČ? Neumím jednat s lidmi? Vždyť se to už rok učim. Asi to nestačí. Studoval jsem Carnegiho a dost často jsem se při čtení červenal. Mnohokrát jsem si chtěl dát pěstí. Dnes to vím. Chcete-li v životě uspět musíte se naučit jak se chovat k lidem! Po druhém rozpadu jsem už nehledal žádného zpěváka, a rozhodl jsem se, že se budu učit zpívat. A to jsem taky udělal. Po několika měsících tréninku jsem zkolaboval. Našli mi na plicích nádor a já strávil víc jak měsíc v nemocnici. Operovali mě. Naštěstí to nebyl nádor zhoubný! Nicméně jsem si užil. V té době jsem se už začal věnovat tréninku malých hokejistů. Ta práce mě nadchla a dodnes se práci trenéra věnuji. Po návratu z nemocnice jsem dostal nabídku do skupiny Vitacit, kde hrál na bicí můj souputník Dan Hafstein. Nabídka byla zajímavá. Dokonce to vypadalo, že jsou v kapele dobré vztahy, ale … Jak těžké je být v životě úspěšný, když člověk neumí zacházet s lidmi! Viď, Miloši? Toto se odehrálo v roce 96-97. Ale díky za Vitacit! Skvělá zkušenost a zahrál jsem si před Iron Maiden! Po této zkušenosti jsem tak nějak zanevřel na show-business a rozhodl jsem se s muzikou skončit. Pauza trvala 6 let! V tomto období jsem se začal profesionálně věnovat tréninku hokeje a taky jsem začal podnikat v oblasti síťového marketinku. Byly to pro mě nové zkušenosti hlavně v oblasti práce s lidmi. V roce 1999 jsem začal opět chvilku hrát a to když mě přemluvila skupina Hlahol. Na jednom festivalu, kde hráli i Kabáti, jsem se seznámil se Standou Neckářem (mistr světa v ledním hokeji 96. vítěz Stanley cupu). Standa se stal mým kamarádem. Pomohl mi s hokejem v Teplicích a dnes je fanouškem Motorbandu. Děkuju skupině Hlahol, že mě ukecali, abych k nim šel hrát! V roce 2000 jsem si zvýšil trenérské vzdělání a díky tomu jsem se na FTVS v Praze seznámil s Jiřím Kučerou (mnohonásobný rep. ČR a Mistr světa v hokeji). Založili jsme spolu mezinárodní hokejový kemp (www.inthockeycamp.com). Těsně před založením IHC už znovu začal nový Motorband a já doufám, že to je navždy. Omluvte prosím moji češtinu. DÍK. LM. …zobrazit celý životopis

Člen skupin