zavřít
Lorenzo Ghiberti

italský renesanční sochař

Narození:
1378 , Pelago, Itálie
Úmrtí:
1. 12. 1455  ve věku 77 let,  Florencie, Itálie  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Lorenzo Ghiberti, narozený roku 1378, byl italský renesanční sochař. Dílo: Ghiberti přivedl lineární gotické vzory umění Florencie do nového rozměru renesance. Ve svých reliéfech a sochách byl ispirován uměním antiky, kterou dokázal napodobit a vyvést se zručností a technickou dovedností. Ve svých reliéfech dosáhl hloubky využitím formálních principů pespektivy. Florentská raná renesance začala sochařskou soutěží na severní bronzové dveře baptistéria roku 1401, v níž zvítězil Lorenzo Ghiberti (spolu s Filippem Brunelleschim), který reliéfy s náměty ze Starého zákona (obětování Izáka) dokončil roku 1424. V kompozici i v plastickém pojetí navázal na první bronzové dveře Andrey Pisana, ale jejich gotický styl proměnil v renesanční realismus, usilující o plný objem a o výraz životní energie. Zdůraznil přitom krásu pohybu, která vyvolává v lidech nové city a dává jim důstojnoust i půvab. V letech 1425 - 1452 vytvořil Ghiberti východní dveře babtistéria naproti dómu, jež se staly pýchou města a které Michelangelo Buonarroti nazval Rajskou bránou (v 19. století Rodina inspirovaly k Bráně pekel). Jejich program navrhl humanista Leonardo Bruni, jenž výjevy ze Starého zákona seřadil z hlediska lidského pokroku. Ghiberti zredukoval reliéfy na deset a scény pojal jako perspektivně konstruované plastické obrazy, využil hry světla a stínu. Reliéf jakoby překročil hranici sochařského umění a usiloval o malířské efekty. V živých scénách s početným komparsem se Ghibertimu podařilo vyjádřit italský smysl pro graciézní pohyb a slavnost chvíle. V některých reliéfech zhustil děj do několika epizod, v posledním Šalamounově setkání s královnou ze Saby vytvořil prostorově i časově jednotnou scénu. Rám dveří ozdobil postavičkami v drobných nikách a bustami v medailonech (v jednom umístil autoportrét se signaturou), vnější kamenné orámování motivy toskánské flóry a fauny. Monumentálními bronzovými sochami světců vyplnil Ghiberti výklenky florentského oratoria Or San Michele. Postavou sv. Matouše (1419 - 1422) inspirovanou antickou sochu Sofokla, předjímal dramatičností Donatella a Michelangela, v měkkém zřasení vlněné látky sv. Štěpána (1426), patrona nejbohatšího florentského cechu arte di lana (soukeníci), dosáhl mistrovské dokonalosti. V posledních letech svého života Ghiberti napsal svůj životopis, který je nejstarším zachovaným životopisem umělce vůbec. Zemřel dne 1. prosince 1455 ve Florencii.…zobrazit celý životopis