zavřít
Marc Chagall

malíř

Narození:
7. 7. 1887 , Ljosna u Vitebska
Úmrtí:
28. 3. 1985  ve věku 97 let,  Saint-Paul-de-Vence, Francie  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
běloruská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Marc Chagall byl židovský bělorusko-francouzský malíř. Je představitel surrealismu. Narodil se v židovské rodině jako nejstarší z devíti dětí. Dětství prožíl sice v chudobě, ale šťastně, a vzpomínky na ně se prolínají celým jeho dílem. Jeho prvním učitelem malby byl od r. 1906 místní umělec Jehuda Pen, avšak Marc Chagall se o několik měsíců později, v roce 1907, přestěhoval do Sankt Petersburgu. Zde studoval u Nikolaje Roericha a setkával se s umělci všemožných směrů. V letech 1908-1910 studoval u Leona Baksta. Toto období nebylo lehké – Židé mohli přebývat v Sankt Petersburgu pouze na povolení a Marc Chagall byl dokonce krátce vězněn. V Sankt Petersburgu zůstal až do roku 1910. Pravidelně se však vracel do své rodné vsi, kde se v roce 1909 setkal se svou budoucí manželkou, Bellou Rosenfeldovou. V té době se mu podařilo prosadit se jako umělec a odešel do Paříže, aby byl blíže komunitě umělců na Montparnassu. Přátelil se s Guillaumem Apollinairem, spolupracoval s fauvisty. V roce 1914 se vrátil do Vitebsku a do roka se oženil se svou snoubenkou Bellou. V roce 1916 se novomanželům narodila dcera Ida. Chagall se aktivně účastnil revoluce v r. 1917. Sovětské ministerstvo kultury jej jmenovalo pověřencem pro umění ve Vitebské oblasti; a Chagall zde založil uměleckou školu. Avšak politicky si za socialistického režimu příliš dobře nevedl. V r. 1920 se s manželkou přestěhovali do Moskvy, v r. 1923 do Paříže. V té době vydal paměti v jazyce jidiš, původně napsané v ruštině a přeložené Bellou do francouzštiny. V jidiš psal i různé články a poezii, která vycházela především v novinách. V r. 1937 se stal francouzským občanem. Když během druhé světové války začali nacisté okupovat Francii a deportovat Židy, Chagallovi Paříž opustili. Skryli se v Marseille a poté za pomoci amerického novináře Variana Frye uprchli z Francie přes Španělsko a Portugalsko, aby se v roce 1941 usadili ve Spojených státech amerických, kde žili až do r. 1948. 2. září 1944 po nemoci umírá Bella, jeho souputnice životem a inspirace mnohých maleb. O dva roky později se Chagall vrací do Evropy. Do roku 1949 pobýval v Provence a téhož roku se podílel na vzniku nevládního antifašistického hnutí. Z deprese, která jej tou dobou skličovala, mu pomohlo setkání s Virginií Haggardovou, s níž měl syna, a divadelní zakázky, které dostával. V těchto nabitých letech se vrátil k nespoutaným, jasným barvám. Díla z tohoto období jsou zasvěcená lásce a radosti ze života, s postavami tvarovanými do rozvlněných křivek. Začal se rovněž věnovat sochařství, keramice a sklomalbě. V r. 1952 se znovu oženil – s Valentinou Brodskou. Několikrát byl v Řecku a v r. 1957 navštívil Izrael. Zde vytvořil v roce 1960 barevná okna pro jeruzalémskou synagogu při nemocnici Hadassah Ein Kerem. Marc Chagall zemřel ve věku 97 let ve Francii, v Saint-Paul de Vence; je pochován na tamním hřbitově. Jeho hrob leží v nejzápadnější řadě od vstupní branky. Dílo Jeho dílo bylo ovlivněno jednak dětskými a jednak židovsko-ruskými mytickými a náboženskými představami. Inspiroval se také životem běloruského lidu. V šedesátých a sedmdesátých letech se pustil do rozsáhlých projektů spojených s výzdobou veřejných institucí i náboženských staveb. Chagallovo dílo je možné zařadit hned do několika kategorií moderního umění. V Paříži před první světovou válkou byl členem avantgardních uměleckých hnutí. Jeho pojetí se však těmto směrům, jako kubismus a fauvismus, vždy poněkud vymykalo. Úzce spolupracoval s tzv. pařížskou školou a jejími představiteli, včetně Amedea Modiglianiho. Jeho obrazy překypují vzpomínkami na dětství a velice živými barvami. Chagall sám sebe (někdy společně se svou ženou) stylizoval do role pozorovatele, který se dívá na svět skrz okno z barevného skla. Knižní ilustrace Dělal ilustrace k mnoha knihám, ze nejzdařilejší bývají považovány ilustrace Gogolových Mrtvých duší (Paříž 1923 - 27), La Fontainových Bajek (Paříž 1927 -1936) a Bibli (Paříž 1931 - 1936). Nejznámější díla - Mladá žena na lehátku, 1907 soukromá sbírka - Svatba, 1910 - Já a vesnice, 1911 Muzeum moderního umění v New Yorku - Houslista, 1911 - 1914, Germany, Kunstsammlung NRW\ - Adam a Eva, 1912 - Narozeniny, 1915 - Zelený houslista, 1923–1924, Guggenheim Museum - Ženský akrobat, 1930, Paříž, Musée National d´Art Moderne - Samota, 1933, Tel Aviv Museum - Sen o letním slunovratu, 1939 - Kolem ní, 1945 - Svatební svícen, 1945 - Milovníci na rudém nebi, 1950 - Král David, 1961 - Zelená noc , 1952 - Exodus, 1952–1966 - Bastila, 1953 - Most na Séně, 1954, Hamburger Kunsthalle - Přechod přes rudé moře, 1955 - Autoportrét, 1959–1960 - Válka, 1964–1966, Kunsthaus Zürich - Job, 1975 - Biblické poselství, 17 obrazů (Nice, Musée National) - Žlutý osel, 1979 - Velká přehlídka, 1979–1980, Pierre Matisse Gallery, New York. Malby na okna Několikrát přijal zakázku na malování na okna, veškeré malby tohoto typu byly církevní zakázky a jednalo se o biblické výjevy. Jejich provedení je odborníky považováno za velice kvalitní. Nástěnné malby Nejvíce se proslavil nástěnnými malbami v Metropolitní opeře v New Yorku a v Opeře v Paříži.…zobrazit celý životopis

Marc Chagall v Magazínu Osobnosti

  • Picasso, Matisse, van Gogh. Z nizozemského muzea zmizely obrazy slavných malířů

    Picasso, Matisse, van Gogh. Z nizozemského muzea zmizely obrazy slavných malířů

    16. 10. 2012 18:26 AKTUALIZOVÁNO. Z rotterdamské galerie Kunsthal bylo dnes brzy ráno ukradeno sedm obrazů slavných malířů včetně Pabla Picassa, Henriho Matisse, Claudea Moneta a Paula Gauguina. Informovala o tom nizozemská policie, která nyní studuje záběry z bezpečnostních kamer a hledá případné svědky. Majitelé zmizelých děl souhlasili se zveřejněním jejich fotografií. … více

  • Reynkovo a Chagallovo dílo přilákalo více jak 56 tisíc návštěvníků

    Parlamentnílisty.cz, 30. 9. 2014 Jako velmi úspěšnou hodnotí výstavu díla Bohuslava Reynka a Marca Chagalla její organizátoři. Po dobu jejího trvání, od 16. dubna do 20. září 2014, prošlo dveřmi Valdštejnské jízdárny více jak 56 tisíc návštěvníků. … více

  • Kuk! Zeman se rozněžnil nad biblemi

    Blesk, 14. 8. 2014 Prezidentský pár zamířil odpoledne za kulturou. Zeman s manželkou Ivanou sladěni v šedé si zašli na výstavu Marca Chagalla a Bohuslava Reynka ve Valdštejnské jízdárně na Hradě. Prezident se přitom rozněžňoval hlavně nad kresbami z Reynkovy bible. … více

  • Souboj Biblí: Reynkovi v Praze konkuruje slavný Chagall!

    Blesk, 10. 7. 2014 Unikátní výstava, která nadchne milovníky umění, je nyní k vidění v metropoli. Marc Chagall, který se v minulosti poměřoval i s Pablem Picassem, se nyní ve Valdštejnské jízdárně poměřuje s Bohuslavem Reynkem. … více