zavřít
Mari Törõcsik

herečka

Věk:
81
Narození:
23. 11. 1935 , Pély, Heves, Maďarsko
Znamení:
střelec   |  aktuální horoskop
Výška:
157 cm
Další údaje:
zobrazit barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
zelená
Barva vlasů:
světle hnědá
Postava:
hubená
Národnost:
maďarská
Rasa:
běloch
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Je druhou dcerou ze čtyř dětí vesnického učitele, který padl ve válce. Původně se chtěla stát klavíristkou, ale po maturitě na střední ekonomické škole studovala v letech 1953-57 herectví na Vysoké škole divadelního a film. umění v Budapešti; po jejím ukončení nastoupila ihned angažmá do Národního divadla. Na jeho scéně hrála desítky většinou velkých rolí v tematicky, žánrově i dobově neobyčejně rozsáhlém repertoáru (mj. W. Shakespeare, M. Bulgakov, Molière, B. Brecht, G. B. Shaw, A. Miller a E. Albee). Před film. kamerou debutovala ještě jako studentka: úloha nesmělé selské dcerky Mari Patakiové, o jejímž pevném milostném vztahu k mladému družstevníkovi (Imre Soós) pojednává melodrama z poválečné maďarské vesnice Kolotoč (r. Z. Fábri), z ní učinila rázem populární a mezinárodně uznávanou hereckou hvězdu. Přesto, že její výkon nepochybně sváděl k zařazení do tehdy žádané kategorie nevinných nebo rozverných dívek z lidu, toto nebezpečí ji minulo, jak to potvrzují následující role mladistvé delikventky (Dvě přiznání), usoužené mladé manželky (Legenda z předměstí) či prostopášné dělnice (Železný květ). Za roli mladičké siroty, pomocné dělnice z nově vybudovaných Podunajských železáren ve snímku Větroplach (r. M. Szemes), byla oceněna na MFF v Karlových Varech 1960. O dvanáct let později jí tam porota znovu přiřkla cenu za roli osamocené, ve své nedobrovolné odcizenosti až k sebevraždě nepříčetné venkovanky Juli v současném příběhu ze zapadlé a postupně vylidňované vesnice Mrtvý kraj (r. I. Gaál). S minimem vnějších prostředků se dokázala charakterově proměňovat od postavy k postavě, aniž by přitom ztrácela cokoliv ze své křehké a zároveň silné osobnosti: hospodářova manželka Tereza, vydaná spolu s ostatními obyvateli vesnice na pospas represáliím horthyovských četníků, v politickém dramatu Ticho a křik (r. M. Jancsó); náhle ovdovělá zhýčkaná Edita Balassyová, která se musí vymanit z péče synovy přítelkyně (Kati Kovácsová), v psychologickém dramatu Měsíční dvůr (r. M. Mészárosová); pokrokově smýšlející řádová sestra Virginie, jejíž marná snaha prosadit zdravé reformy uvnitř kláštera pro ni končí tragicky, ve film. adaptaci románu Margit Kaffkové Mraveniště (r. Z. Fábri). Mezníkem jejího uměleckého i osobního života bylo poč. 70. let film. drama podle povídek Tibora Déryho Dny čekání (r. K. Makk); podala v něm strhující výkon, oceněný Stříbrným Hugem na MFF v Chicagu 1971, v úloze středoškolské profesorky Lucy, která po mužově zatčení hraje před svou tchýní (Lili Darvasová) milosrdnou lživou hru. Během natáčení se sblížila s režisérovým asistentem, Gyulou Maárem, který byl až do 90. let jejím životním partnerem. Pod jeho samostatným režijním vedením vytvořila také řadu výrazných film. postav, z nichž vyniká zejména hrdinka elegicky laděného komorního snímku Kde jste, paní Déryová?, slavná maďarská herečka z pol. 19. století, za jejíž ztvárnění obdržela cenu na MFF v Cannes 1976. Její manžel Gy. Maár pro TV o ní natočil hodinový dokument Jsem herečka, v němž podal neidealizovaný obraz herečky se všemi zraňujícími úskalími tvůrčího procesu. V jiném světle, jako zpěvačku písní nejrůznějších stylů a žánrů (šansony, kuplety, operetní šlágry, lidové písně), ji Maár zachytil v dalším TV portrétu Jaké to cesty. Své pěvecké schopnosti využila také mnohokrát ve filmu, na divadle a na gramofonových deskách. Poté, co došlo k radikální reorganizaci ve vedení Národního divadla, opustila koncem 70. let soubor, jehož byla členkou dvacet let. Do trvalého angažmá se již nevrátila, vystupovala pouze pohostinsky na jevištích významných budapešťských divadel (Divadlo Józsefa Attily, Národní divadlo, Pešťské divadlo, Hradní divadlo), kde hrála mj. primadonu v operetě Dávné léto (1983-88), Cecílii v operetě Čardášová princezna (1985), Matyldu von Zahndovou v Dürrenmattově dramatu Fyzikové, královnu Eleonoru Akvitánskou v historickém dramatu Jamese Goldmana Lev v zimě. V letech 1979-80 byla uměleckou vedoucí oblastního divadla v Győru a v roce 1993 se stala krátce ředitelkou obnoveného budapešťského Uměleckého divadla (Thália). Vedle několika mezinárodních poct se dočkala mnoha domácích ocenění, mj. je laureátkou Ceny Bély Balázse II. stupně (1959), Kossuthovy ceny, Ceny Mari Jászaiové a Ceny maďarské film. kritiky (1967, 1969, 1971, 1976). Na jubilejním 25. ročníku národního film. festivalu v Budapešti 1994 jí byla udělana Cena za celoživotní dílo. Byla hostem MFF v Karlových Varech (1960, 1972, 1976, 1997), kde byla v roce 1992 členkou poroty. …zobrazit celý životopis

Hledáte také jako: Mari Törõcsiková
Rychlá navigace:fotogalerie |novinky |diskuse

Nejznámější díla – Mari Törõcsik

| celá filmografie (144)

Vztahy – Mari Törõcsik

Mohli by vás také zajímat…