zavřít
Max Urban

scénárista, režisér, kameraman, architekt

Narození:
24. 8. 1882 , Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí:
17. 7. 1959  ve věku 76 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Max Urban byl český architekt a filmař. Počátkem třicátých let projektoval na objednávku Miloše Havla výstavbu Filmového studia Barrandov a barrandovských teras. Roku 1946 byl vyznamenán jako průkopník českého filmu. V letech 1901-1906 vystudoval architekturu na české technice v Praze. Do začátku 1. světové války se věnoval hlavně filmařské práci, byl režisérem a příležitostným hercem, a roku 1912 založil s manželkou A. Sedláčkovou společnost ASUM, pojmenovanou podle iniciál jmen obou manželů. Společnost ASUM vyráběla většinou krátkometrážní hrané filmy, na nichž se Max Urban podílel režijně sám nebo ve spolupráci s Otakarem Štáflem, psal pro ně i scénáře a stál za kamerou. Ve většině z nich hrála manželka Andula Sedláčková, někdy také další příslušníci její herecké rodiny, (otec Alois a bratr Jaroslav), ale i další - například Jiří Steimar nebo Jarmila Kronbauerová. Filmy společnosti ASUM se z velké části nedochovaly - korozi času ovšem odolal film Konec milování (1913) a fragmenty Živé modely(1912). Společnost vyrobila celkem 18 filmů a po finančních potížích se ještě před začátkem 1. světové války rozpadla. Urban, který se posléze soustředil na své smělé architektonické vize (ve 30. letech se stal autorem projektu Ateliéry Barrandov), se už k filmování až na jednu výjimku (film O Adrienu, 1919) už později nevrátil. Po válce se Urban vrátil ke své profesi architekta. Věnoval se hlavně urbanistice. Byl sice generačním vrstevníkem kubistů, ale vynikl nejprve svým utopickým urbanistickým projektem Ideální Velká Praha r. 1918. Posléze je jeho tvorba ryze funkcionalistická. V letech 1924 - 1939 byl pracovníkem Státní regulační komise, posléze Plánovací komise hlavního města Prahy. V roce 1927 na přání Miloše Havla začal projektovat plán areálu na Barrandově a téhož roku začal realizovat barrandovskou vyhlídkovou terasu s kavárnou a restaurací Terasy (1927 - 1931). V letech 1931 - 1933 přišlo jeho největší dílo, filmové ateliéry na Barrandově, za něž byl r. 1937 oceněn Velkou cenou Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži. Max Urban byl členem Společnosti architektů a svazů architektů, SVÚ Mánes, redakční rady časopisu Architektura ČSR a řady mezinárodních organizací. Účastní se řady architektionických soutěží, 1933 - 1936 je hlavním redaktorem časopisu Styl. Na urbanistických plánech Prahy pracoval i v pozdním věku, od roku 1954 byl zaměstnán ve Státním ústavu pro projektování hlavního města Prahy. Přispíval i do odborných časopisů. Svou prací významně ovlivnil vývoj plánování českých městských celků. Max Urban byl člověkem společenským a ušlechtilým a díky svým jazykovým schopnostem uznáván i v zahraničí. S Andulou Sedláčkovou, s níž se později rozvedl, měl dceru Marcelu Sedláčkovou (1926 - 1969), která byla rovněž herečkou a ve filmu hrála v množství epizodních rolí. …zobrazit celý životopis

Nejznámější díla – Max Urban

| celá filmografie (18)

Mohli by vás také zajímat…