zavřít
Nino Manfredi

herec, režisér

Narození:
22. 3. 1921 , Castro dei Volsci, Frosinone, Itálie
Úmrtí:
Přidej datum úmrtí Rome, Lazio, Italy  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit barvu očí, barvu vlasů, národnost, rasu,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
světle hnědá
Barva vlasů:
tmavě hnědá
Postava:
přidej postavu
Národnost:
italská
Rasa:
běloch
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Pochází z rolnické rodiny. V letech 1941-45 studoval práva a teprve potom absolvoval Akademii dramatického umění v Římě. Na jevišti se poprvé objevil v Sollimově hře Muž a puška, v níž hostoval jako člen divadelního souboru Luigiho Squarziny a Vita Pandolfiho na pražském festivalu mládeže 1947. Následujícího roku získal angažmá v Piccolo Teatro v Miláně a později na stejnojmenné scéně v Římě, kde pod režijním vedením Orazia Costy hrál v klasickém repertoáru (W. Shakespeare), ale i v dílech moderních autorů (A. Miller, C. Odets, J. Giraudoux). Poč. 50. let působil jako komik a zpěvák na pódiích kabaretů a music-hallů (1969 zpíval na písňovém festivalu v San Remu, který navíc celý moderoval), než se prosadil také v rozhlase, TV a ve filmu. Na plátně vytvářel dlouho postavy průměrných Italů, kteří chtějí pomáhat druhým alespoň tím, že jim poskytují naději, ačkoliv jsou sami zmáháni vlastními slabostmi. Nezřídka se stávají oběťmi cizí zájmů a častokrát zápasí o zachování vlastní důstojnosti, ale nepřestávají doufat a toužit po lepších vyhlídkách: římský kadeřník Otello, jemuž příliš nepřeje štěstí v lásce, ve veselohře Zamilovaní (r. M. Bolognini); pojišťovací agent Omero Battifori, jehož pokládají vystrašení funkcionáři městské rady za obávaného inspektora z Říma, v gogolovské satiře Zuřivá léta (r. L. Zampa); smolařský řidič Giacinto Rossi, pro něhož naivní pokus o podvod končí za mřížemi vězení, v tragikomedii Jízda na tygru (r. L. Comencini); zaměstnanec madridského pohřebního ústavu José Luis Rodrigéz, který se stane pod tlakem vnějších okolností katem, v černé tragikomedii Kat (r. L. García Berlanga). Stejně jako někteří kolegové z jeho generace (Vittorio Gassman, Alberto Sordi a Ugo Tognazzi) získal mezinárodní úspěch a popularitu až ve zralém věku, na poč. 70. let, kdy mu režisér Ettore Scola svěřil dvě velké dramatické a charakterově zcela odlišné role mužů z různých společenských vrstev: bohatý průmyslník Titino, zběhnuvší z přepychu do světa fantazie, v komedii Africké dobrodružství; společenský vyděděnec Giacinto, amorální otec početné a velmi chudé rodiny, jejíž členové mu usilují o život za jeho nevěru, v černé komedii Škaredí, špinaví a zlí. Mezi jeho nejlepší portréty ztroskotanců, jimž život připravil hořká zklamání, náleží postava číšníka Nina Garofoliho, o jehož peripetiích ve Švýcarsku, kde hledá uplatnění, vypráví sociálněkritická komedie Chléb a čokoláda (r. F. Brusati). Potíže však nepronásledují pouze jeho malé hrdiny, do konfliktu s předsudky a zkostnatělými zákony se dostává dokonce vysoký církevní hodnostář, samolibý soudce Colombo z Priverna, který bojuje za záchranu svého nelegitimního syna-revolucionáře (Danilo Mattei), v historické tragikomedii Ve jménu papeže krále (r. L. Magni). V roce 1962 debutoval jako režisér epizodou o vojákovi a vdově, kteří se setkají ve vlaku, L'avventura di un soldato (Vojákův příběh) v povídkovém filmu Nesnadná láska. Na MFF v Cannes 1971 byl oceněn za režii svého prvního dlouhometrážního filmu Z boží milosti, v němž ztělesnil nešikovného Benedetta, který dobrovolně hazarduje se životem proto, aby se ujistil o existenci Boha. K režii se vrátil po deseti letech, kdy natočil komedii Nahota ženy. Na svých filmech, ale i na některých, v nichž jen hrál, se podílel také jako spoluscenárista. V roce 1990 byl vyznamenán za svůj přínos italské kinematografii Donatellovým Davidem, jehož laureátem se už stal za své herecké výkony několikrát předtím (Italská tajná služba, Vidím nahotu, Léta Páně, Chléb a čokoláda a Ve jménu papeže krále). Je autorem humoristické knihy Viva gli sposi! (1981, Ať žijí novomanželé!). Od roku 1955 až do své smrti byl ženatý s bývalou manekýnou Erminií a jejich nejstarší dcera Roberta Manfrediová se věnuje také herectví a syn Luca Manfredi se prosadil jako filmový režisér. …zobrazit celý životopis

  • Zemřel italský režisér Ettore Scola, tvůrci filmů Vášeň lásky či Zvláštní den bylo 84 let

    Bleskově, 20. 1. 2016 V Itálii zemřel světoznámý italský režisér Ettore Scola. Tvůrci filmů jako Vášeň lásky či Zvláštní den bylo 84 let. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na italská média, podle kterých zemřel v úterý v nemocnici. První větší ohlas i mimo Itálii mu přinesl film Africké dobrodružství z roku 1968 s Albertem Sordim a Bernardem Blierem v hlavních rolích. Také ve filmech jako Drama žárlivosti a Nová strašidla se Scola opíral o herecká umění hvězd jako Marcello Mastroianni, Sophia Lorenová, Ornella Muttiová, Vittorio Gassman či Nino Manfredi. … více

Nejznámější díla – Nino Manfredi

| celá filmografie (120)

Vztahy – Nino Manfredi

Mohli by vás také zajímat…