Ondrej Nepela

Ondrej Nepela (22. ledna 1951 Bratislava – 2. února 1989 Mannheim, Německo) byl československý krasobruslař slovenské národnosti.

Ondrej Nepela začal bruslit v 7 letech. Jeho trenérkou byla Hilda Múdra. Trénovala ho 15 let a pod jejím vedením se stal osminásobným mistrem ČSSR, pětinásobným mistrem Evropy, trojnásobným mistrem světa a vítězem na Zimních olympijských hrách 1972 v Sapporu. V roce 1964 reprezentoval jako třináctiletý Československo na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku.

Nepelovou krasobruslařskou předností byly povinné cviky, ovšem i ve volných jízdách se prezentoval velmi dobře. Jako slabinu lze nejspíše označit jeho menší schopnost improvizace.

Krasobruslení naplňovalo jeho život, obětoval mu takřka všechno, bylo mu podřízeno téměř celé jeho dětství. Dlouhá léta trénoval už od šesti hodin ráno na ledě, následovala škola a pak zase trénink. Až do maturity se ale účastnil řádně školní docházky a nepožíval žádné mimořádné úlevy. S výjimkou jízdy na koni se o žádný jiný sport nezajímal.

Za vykonané úspěchy mu bylo uděleno ocenění nejlepší československý sportovec roku 1971.

Po skončení amatérské kariéry v roce 1973 vystupoval 13 let jako profesionální krasobruslař v lední revue Holiday on Ice. Získal trenérskou licenci a pracoval v SRN. Trénoval německou krasobruslařku Claudii Leistner v Mannheimu, která se 1988 stala mistryní Evropy.

Ondrej Nepela je prvním známým sportovcem, který podlehl infekci HIV. Zemřel ve věku 38 let na následky AIDS.

21. prosince 2000 byl Ondrej Nepela v celostátní anketě vyhlášen nejúspěšnějším slovenským sportovcem 20. století, cenu za něj přebírala pětasedmdesátiletá Hilda Múdra.

21. ledna 2001 byl na mistrovství Evropy v Bratislavě znovu otevřen zimní stadion Ondreje Nepely.