zavřít
Otto Dix

malíř, grafik

Narození:
2. 12. 1891 , Untermhaus(Gera), Germany
Úmrtí:
25. 7. 1969  ve věku 77 let  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
německá
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Wilhelm Heinrich Otto Dix byl německý malíř a grafik. Je známý pro svá nelítostně a krutě realistická znázornění Výmarské republiky a brutality války. Rodný dům v GeřeNarodil se v Untermhaus, v Německu, což je nynější částí města Gera. Prvorozený syn Franze a Louise Dixových, pracovníka v továrně na železo a švadleny, která se v mladí věnovala psaní poezie, proto byl od mala v kontaktu s uměním. Trávil hodiny v ateliéru své sestřenice Fritz Amann, která byla malířkou, rozhodnutou podporovat jeho umělecké ambice. Díky podpoře a povzbuzování ve škole třídní profesorkou se v letech 1906 až 1910 stal učněm malíře Carla Senffa a začal s malbou svých prvních krajin. Roku 1910 se dostal na Drážďanskou akademii krásných umění. Světová válka a služba Když vypukla první světová válka sám se s nadšením přihlásil do služby. Byl přidělen k jednotce polní artilerie v Drážďanech. Na podzim 1915 byl přidělen jako poddůstojník jednotky kulometčíků na západní frontu a prošel částí bitvy na Sommě. Byl několikrát těžce zraněn. Roku 1917 byla jeho jednotka převelena na východní frontu dokud neskončilo nepřátelství s Ruskem. Na západní frontě bojoval i v Německu tentokrát jako součást tzv. „Spring offensive“. Byl vyznamenán železným křížem (druhé třídy) a dosáhl hodnosti kapitána. Válka jej velmi hluboce ovlivnila a sám později popisoval opakující se noční můry, ve kterých se plazí troskami zničených domů. Promítal své traumatizující zážitky v mnoha následujících dílech, včetně portfolia padesáti retuší nazvaných Válka, vydaných roku 1924. Poválečná díla Koncem roku 1918 se vrátil do Gery, ale hned další rok se odstěhoval do Drážďan kde studoval Vysokou školu výtvarných umění Drážďany. Ovlivněn dadaismem začal měnit základní prvky svých prací, některé z nich představil na první „Dada Fair“. Také se zúčastnil exhibice německých expresionistů v Darmstadtu téhož roku. V roce 1924 se připojil k berlínské Secessi, v těchto dobách vytvářel stále realističtější styl malování, k čemuž používal přesnější způsoby olejového malování s temperovými barvami v základní vrstvě, umění starých mistrů. Jeho obraz z roku 1923 Zákop, který znázorňuje roztrhaná a rozkládající se těla vojáků po bitvě, způsobil tolik rozruchu, že Museum Wallrafa Richartze zakrylo obraz závěsem. Roku 1925 někdejší starosta Kolína Konrad Adenauer zakázal prodej obrazů a přinutil ředitele muzea, aby odstoupil. Přispěl k výstavě Neue Sachlichkeit v Mannheimu roku 1925, která představovala práce malířů, jako jsou George Grosz, Max Beckmann, Heinrich Maria Davringhausen, Karl Hubbuch, Rudolf Schlichter, Georg Scholz a mnoho dalších. Dixova práce, stejně jako ta Grosze, jeho přátel a kolegů veteránů, budila extrémně kritické dojmy u moderní německé společnosti a častěji u obyvatel, jež se stali součástí „Lustmordu“, nebo sexuální vraždy. Věnovali pozornost pochmurnější stránce života, neúnavně zobrazovali prostituci, násilí, stáří a smrt. Mezi Dixovy nejvýznačnější obrazy patří triptych Metropolis (1928), kde zobrazil zvrácené činy Výmarské republiky, kde neustávající hýření byla cesta k zapomenutí na prohranou válku a finanční krizi, tomu předcházel obraz Portrét novinářky Sylvie von Harden (1926). Jeho znázornění beznohých a zohyzděných válečných veteránů – běžný obraz berlínských ulic roku 1920 – odhalil ohavnou stranu války a nastínil zapomenutí tehdejší německé společnosti na to jaká válka skutečně byla. Druhá světová válka a Nacisté Když se dostali v německu k moci nacisté , označily jej za zvrhlého úmělce nechaly ho vyhodit z jeho místa učitele úmění na Drážďanské akademii. Později se přestěhoval k Bodamskému jezeru. Dixovi obrazy Zákop a Váleční mrzáci byli vystaveny na státem sponzorované výstavě Mnichov 1937, výstyvě zvrhlého úmění. Později byli spáleny. Stejně jako všichni ostatní němečtí umělci, byl přinucen přidat se k nacistickému "Reichskammer der bildenden Kuenste", členství bylo povinné pro všechny úmělce v říši. Musel zde přislíbit, že bude malovat pouze nevinné krajinky. Ale stále občas vytvořil jiný obraz, který kritizoval nacistické ideály. Roku 1939 byl zatčen za údajnou podporu zinscenování útoku na Hitlera (více Georg Elser ) ale později byl propuštěn. Během druhé světové války byl odveden k německé domobraně zřízené Hitlerem tzv Volkssturm. Byl zajat francouzskými jednotkami ke konci války a a propuštěn únoru roku 1946. Pozdější život a smrt Nakonec se vrátil do Drážďan. Po válce most byla většina jeho obrazů náboženských, allegorckých nebo popisujcích poválečné utrpení. Otto Dix zemřel v Singeni, Německo, roku 1969.…zobrazit celý životopis

Hledáte také jako: Wilhelm Heinrich Otto Dix
Rychlá navigace:novinky |diskuse