zavřít
Petr Zuska

choreograf, tanečník

Věk:
48
Narození:
3. 8. 1968 ,přidej místo narození
Znamení:
lev   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

78 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

V roce 1994 vystudoval choreografii a režii na hudební fakultě AMU v Praze. Svou interpretační profesionální dráhu začal v Tanečním divadle souboru VUS University Karlovy. Poté se stal členem Pantomimy Na zábradlí Ladislava Fialky. Významnou fází v jeho kariéře se stalo angažmá v Pražském komorním baletu, kde působil v letech 1989 až 1992 jako člen a od roku 1994 jako hostující umělec. Zde se setkal s choreografiemi Pavla Šmoka, Jiřího Kyliána, Roberta Northa, Gerharda Bohnera a dalších. V letech 1992 až 1998 působil jako sólista baletu v pražském Národním divadle. Zde ztvárnil mnoho tanečních rolí, např. Dvojník v představení Malý pan Friedemann (1993), Norman Bates v baletu Psycho (za tuto roli získal cenu Českého literárního fondu a cenu Thalie za rok 1993), roli Čajkovského ve stejnojmenném baletu, roli tanečníka Jerryho v představení Někdo to rád…(1994), sólové části Kyliánovy Polní mše a Návrat do neznámé země, roli Dona Josého v baletu Carmen (za kterou byl oceněn Thalií za rok 1997). Dále to byla role Tybalta v baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie, role básníka Jesenina v díle nazvaném Isadora Duncan, příběh slavné tanečnice (1998). Od roku 1990 vytvořil mnoho choreografických projektů pro divadlo, taneční skupiny, Českou televizi, pro pražskou Taneční konzervatoř, Pražský komorní balet, Laternu Magiku a Národní divadlo v Praze. K velkého výčtu choreografií tohoto období patří: Ven z hlubin, Adagietto (1994 cena Českého literárního fondu), Šibeničky, (1994 cena Českého literárního fondu), Seul, inspirováno šansony Jacquese Brela (1995), dívčí duet V mlhách na hudbu Leoše Janáčka (1996 cena za Nejlepší choreografii), celovečerní férie Komboloi (1997) na hudbu Zbyňka Matějů a Sonáta, opět na hudbu Leoše Janáčka. V roce 1998 přijal Petr Zuska angažma v mnichovském baletu, který vedl Philip Taylor. Zde tančil sólové role v choreografiích Philipa Taylora, Jiřího Kyliána, Ruie Horty. V roce 1999 nastoupil v baletním souburu divadla v Augsburgu, kde spolupracoval s mladým německým choreografem Jochenem Heckmannem a kromě tance se věnoval i choreografii. Byl oceněn prestižní cenou Dom Perignon v kategorii mladých choreografů za Triple self na klavírní trio e moll Dmitrije Šostakoviče. Tato choreografie byla poté zařazena do repertoáru hamburského baletu. V roce 2000 se stal sólistou v Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. Zde ztvárnil např. roli Dona Josého v baletu Carmen z dílny progresivní holandské choreografky Didy Veldmanové. Tančil v dílech světoznámých choreografů, jako jsou např. Jiří Kylián, Nacho Duato, a Ohad Naharin. Zúčastnil se mnoha Gala představení v Kanadě i v Německu, kde se uplatňoval jako tanečník i jako choreograf. V tomto období vytvořil pro Semper Opera v Drážďanech balet Ways (2001) na hudbu Arvo Pärta, v roce 2002 pro balet Laterny Magiky Les Bras de Mer na hudbu Yanna Tiersena. Další choreografie, Mariin sen, byla poprvé interpretována Pražským komorním baletem. Pro baletní soubor Litevské Národní opery vytvořil balet s názvem Clear Invisible. Od července 2002 je Petr Zuska uměleckým šéfem baletu Národního divadla v Praze. Kromě své choreografické práce se zde představuje v mnoha sólových rolí současného tanečního repertoáru. Pro tento soubor vytvořil choreografii Mezi horami v rámci složeného večera nazvaného Zpěvy země. Jedná se o výběr několika českých a moravských písní upravených a interpretovaných skupinou Čechomor. Dále vznikla choreografie Ways 03 na hudbu Arvo Pärta. V roce 2005 Petr Zuska režíroval vlastní projekt s názvem Baletománie, ve kterém i sám účinkuje. Jeho posledním dílem je choreografie celovečerního baletu na hudbu Zbyňka Matějů s názvem Ibbur aneb Pražské mystérium. Balet Národního divadla má v současné době na repertoáru i rannější choreografie Petra Zusky, a to Les Bras de Mer v rámci složeného večera Rodinné album a Mariin sen v představení Baletománie. V tomto období vytvořil Petr Zuska ještě balet Bolero (2003) pro Taneční konzervatoř v Praze a choreografii s názvem Last Photo…? (2004), inspirovanou hrou Samuela Becketa Last Tape, pro baletní soubor v Augsburku. V březnu 2005 byl pozván primabalerínou Mariinského divadla Dianou Visnevou, aby v rámci jejího slavnostního benefičního představení spolu ztvárnili choreografii Les Bras de Mer, která zůstala i nadále na repertoáru Mariinského divadla. V současné době je představení Les Bras de Mer i na repertoáru Dánského Královského divadla v Kodani. Další choreografií Petra Zusky je Requiem, které v březnu 2006 u příležitosti 250. výročí narození W.A.Mozarta uvedlo Národní divadlo v rámci představení Mozart? Mozart!. V únoru 2008 uvedl soubor West Australian Ballet choreografie Petra Zusky Mariin sen a Bolero v rámci své nové premiéry v australském Perthu. Petra Zusku oslovil šéf baletu v Düsseldorfu, Youri Vamos, aby se podílel na vytvoření netradičního baletního představení. Vznikla tak choreografie A little Extréme, která je podkreslena hudbou ve stylu hip hop a rap. Svou premiéru měla v květnu roku 2006.O rok později byla uvedena v rámci 6. ročníku Mezinárodního festivalu současného tance Dance in version v Moskevském akademickém hudebním divadle K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče Dančenka, tentokrát v podání sólistů baletu Národního divadla. Do třetice měl A Little Extreme svou českou premiéru v rámci komponovaného večera s názvem Extrém v červnu roku 2009 na Nové scéně ND. Pro tento večer Petr Zuska vytvořil také zbrusu novou choreografii A Little Touch Of The Last Extreme, která byla uvedena ve světové premiéře. O rok později, v květnu 2007 se uskutečnila premiéra celovečerního představení s názvem Sólo pro tři na hudbu J.Brela, V. Vysockého a K. Kryla, které Petr Zuska vytvořil koncepčně, choreograficky i jej režíroval a které je na repertoáru baletu Národního divadla. Inscenace sklidila velký ohlas nejen u publika, ale i odborné kritik a získala také Cenu „Za autorské dílo" (diplom s prémií) ze Soutěžní přehlídky současné taneční tvorby 2008. V sezoně 2008/2009 vytvořil také kratší choreografie Dèja vu, Lyrická, Empty Title které jsou často uváděny na mezinárodních i domácích Baletech Gala, nebo v rámci hostování sólistů baletu ND v zahraničí. V červnu 2009 mělo svou premiéru na scéně Stavovského divadla jedinečné představení baletu Národního divadla společně s muzikou Hradišťan, jehož autorem byl Petr Zuska, který vytvořil taneční kompozici s názvem Ej lásko na osm písní primáše Hradišťanu Jiřího Pavlici.…zobrazit celý životopis