Pierre Richard

herec, scénárista, režisér

Věk:
82
Narození:
16. 8. 1934 , Valenciennes, Nord-Pas-de Calais, Francie
Znamení:
lev   |  aktuální horoskop
Výška:
178 cm
Další údaje:
zobrazit barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
modrá
Barva vlasů:
blond
Postava:
normální
Národnost:
francouzská
Rasa:
běloch
Náboženství:
římskokatolické
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

103 se líbí, 4 se nelíbí

Pierre Richard, rodným jménem Pierre Richard Charles Léopold Defays, je francouzský herec, komik, režisér, vinař a příležitostný zpěvák. V 70. a 80. letech 20. století proslul v řadě filmových komedií, kde povětšinou ztvárnil potrhlé, roztržité a nesmělé hrdiny. Roku 2006 získal nejprestižnější francouzskou filmovou cenu - Césara - za celoživotní dílo. Začátky v kabaretuPůvodně studoval kurzy dramatického herectví u Jeana Vilara a Charlese Dullina, ztvárnil i několik vážných rolí, například v Divadle Bruyère. Brzy ho však zlákal kabaret. "Kabaret je čistá a upřímná věc. Vaším jediným ředitelem je publikum. Když se směje, jste přijat. Když ne, máte padáka," vysvětlil později své rozhodnutí. Vystupoval poté v řadě kabaretů v pařížské Latinské čtvrti - v L’Écluse, v Galerii 55, v Cheval d'or, v Bobinu, často spolu s Jeanem Yannem, Jacquesem Fabbrim, Jacquesem Dufilhem či Victorem Lanouxem, v Bobinu pak po boku šansoniéra Georgese Brassense. V 60. letech si jeho skečů povšimli televizní tvůrci a byl pozván do televizních varieté Jean Christopha Avertyho, Pierra Koralnika či Jacquese Roziera, s nímž později natočil i film Les Naufragés de l'île de la Tortue. Zrod typického hrdiny V televizi si ho vyhlédl Yves Robert a svěřil mu první větší filmovou roli ve filmu Alexandre le bienheureux. Zde měl Richard ztvárnit roli obyčejného parašutisty, ale Yves Robert se nechal přesvědčit, aby Richarda nechal parašutistu zahrát jako poněkud pomateného a popleteného. Velmi se jeho pojetím pobavil a odhalil jeho obrovský komický potenciál pro film. Přesvědčil ho, ať připraví filmový scénář, kde by richardovský popleta dostal maximální prostor a slíbil, že film zprodukuje. Richard stvořil postavu, v níž se snažil uctít svůj velký vzor - Charlieho Chaplina - ale do níž by vložil i něco osobitého. Tak vznikl roku 1970 film Roztržitý (Le Distrait) a jeho ústřední postava ztřeštěného reklamního tvůrce Pierra Malaqueta, kterou pak Pierre Richard varioval ve svých dalších snímcích 70. let. Pierre Richard využil Robertova produkčního zázemí (Yves Robert má ve filmu i cameo roli, Pierrova strýčka) a svůj první velký film i režíroval (krom toho, že napsal scénář a ztvárnil hlavní roli). Využil hodně postupů klasické grotesky a kabaretní klauniády. Šťastnou ruku měl, když ke spolupráci přizval hudebního skladatele Vladimira Cosmu, který jeho komiku podtrhl nezaměnitelnými hudebními motivy - tato spolupráce vydržela léta a Cosma napsal hudbu k většině Richardových komedií. Přestože snímek nebyl typicky "filmový", měl obrovský úspěch, jen ve Francii ho zhlédlo 1 424 216 diváků a neznámý začátečník Pierre Richard se stal přes noc miláčkem Francie. Velký blondýnFilm Richarda zcela pohltil. Po úspěchu Roztržitého se rozhodl natočit další film znovu sám, ve stejném produkčním týmu Yvese Roberta. Chtěl však, aby snímek působil tentokrát více filmově a méně divadelně. Život plný malérů (Les Malheurs d'Alfred) představil znovu typického richardovského smolaře, ale Richard po něm chtěl tentokrát více než čistou komiku, již nechtěl "gag pro gag", ale žádal "naivitu, která by odhalovala absurditu světa, v němž žijeme" - konkrétně snímek parodoval svět televizní zábavy a velká šou, která byla tehdy ve Francii v módě (zhruba na způsob Her bez hranic či českého cyklu Dva z jednoho města z 80. let). Film byl také založen na napětí mezi Pařížany a zbytkem Francie, proto nebyl tolik přenosný přes hranice jako některé jiné klasické "richardovky". Pravý opak platil u dalšího Richardova filmu, rovněž z roku 1972, kde se režie znovu ujal Yves Robert a scénář napsal Francis Veber. Oba ubrali ze živelné komiky Pierra Richarda, ale přidali parodii špionážních filmů, což zafungovalo na nejširší publikum - Velký blondýn s černou botou (Le Grand Blond avec une chaussure noire) z Richarda udělal mezinárodní hvězdu. Ve snímku již hrála řada hvězd francouzského filmu, v čele s Jeanem Rochefortem a Richard se k nim definitivně přiřadil. Zajímavostí je, že Robert chtěl do hlavní role původně obsadit komika Claude Riche, ale Francis Veber přesvědčil režiséra, aby vsadil na Richarda. Právě Veber pak sehrál v Richardově kariéře důležitou roli, když režíroval řadu jeho pozdějších slavných filmů. François Perrin, seriózní muzikant, který se omylem a zcela proti svému naturelu dostane do osidel francouzských tajných služeb, se vrátil ještě několikrát: jednak ve volném pokračování Návrat velkého blondýna (Le Retour du grand blond) z roku 1974, a také v několika dalších filmech se postava jmenovala stejně (byť charakter se mírně lišil). Richard takto postupoval často, také jméno François Pignon se objevuje ve více filmech, ač nejde o stejné postavy. Zamilovaný blázen Po Blondýnovi, kde musel svou původní dravou komiku trochu zkrotit a upozadit, se Richard rozhodl natočit komedii ve svém původním ztřeštěném stylu - Hořčice mi stoupá do nosu (La Moutarde me monte au nez). Na tomto filmu prvně spolupracoval s legendárním režisérem Claudem Zidim, který se v té době proslavil komediemi se skupinou Les Charlots. Zidi pochopil, jak účinné může být spojení richardovského nešiky s určitou romantickou linií. V "hořčici" proto hrdina usiluje o srdce Jane Birkinové, ve Francii velmi populární anglické herečky (mimo jiné díky jejímu partnerství se zpěvákem a hercem Serge Gainsbourgem). Tento model Richard a Zidi zopakovali rok poté v Náhradníkovi (La Course à l'échalote), znovu s Jane Birkinovou, a ve vlastní režii ho Pierre Richard vytěžil na maximum ve filmu Jsem nesmělý, ale léčím se (Je suis timide mais je me soigne), kde jako bankovní úředníček Pierre Renaud (i toto jméno použil Richard ve více filmech) usiluje tentokrát o Mimi Coutelierovou. Humor sociálně-kritickýRichard však chtěl od svých hrdinů i více než komerční úspěch. Od Života plného malérů se pokoušel do svých filmů dostat i sociálně-kritický tón. Roku 1973 se poprvé o tvrdší satiru pokusil ve filmu Nevím nic, řeknu všechno (Je sais rien, mais je dirai tout), kde chtěl poukázat na pokrytectví a lži zbrojního průmyslu. Ve snímku Uvidíme vše (On aura tout vu) se rozhodl prozkoumat ledví jiného pochybného byznysu - pornografického. Tuto linii své tvorby však dovedl ke skutečně funkčnímu tvaru až pod vedením Francise Vebera ve snímku Hračka (Le Juet) z roku 1976. Ač šlo o první Veberův režijní pokus, vznikl jeden z nejuznávanějších Richardových filmů. Richard upozadil svou dravou komiku, sloužil příběhu a do popředí vystoupila myšlenka - film zkoumal, jak bohatství mění charakter jeho nositele, ovšem i těch "dole", kteří jsou ochotni se prodávat do služeb bohatých a popřít svou lidskou podstatu. Ve dvojici s Gerardem Depardieu 70. léta pak uzavřel dvěma klasickými "potrhlými" komediemi pod vedením slavného režiséra Gérarda Ouryho - Útěkem (La Carapat) a Ránou deštníkem (Le Coup du parapluie). Přitom však cítil, že jak potenciál klasické ztřeštěnosti, tak sociální kritiky, vyčerpal. Na prahu 80. let tak stál před nutností svůj rejstřík obohatit, posunout se někam dál. "Moje kariéra mířila nutně ke komice, která vyvolá emoci, při níž je možno smát se i plakat," komentoval tento svůj posun. Ve spolupráci s Francisem Veberem našel i praktické řešení, jak nový koncept naplnit: partnerství s "drsňákem" francouzského filmu Gérardem Depardieum, jehož sláva přetekla i za oceán a otevřela i Richardovy cestu k americkému publiku. V 80. letech spolu Richard a Depardieu natočili pod Veberovým vedením tři filmy, které se všechny staly trháky: Kopyto (La Chèvre), Otec a otec (Les Compères) a Uprchlíci (Les Fugitives). V Kopytu Richard ještě použil svůj klasický repertoár poplety a klauna a Depardieu mu sloužil jako chladná stěna, na níž budou klaunské kontury dobře vidět. V Otec a otec se však začala psychologie obou postav prohlubovat, Richard zjemnil svůj přístup a Depardieu získal více prostoru. Vrcholem tohoto zjemňování se stali Uprchlíci, kde se již třeskutý humor snoubí s hlubokou lidskostí a film konečně dokonale naplňuje základní Richardův cíl 80. let: pobavit i dojmout současně. Filmy s Depardieum byly také zdaleka komerčně nejúspěšnější v Richardově kariéře - dohromady na ně jen ve Francii přišlo do kina přes 16 milionů diváků. Dekádu Richard nicméně uzavřel klasickou situační komedií Nalevo od výtahu (À gauche en sortant de l'ascenseur), v níž se vrátil spíše k divadelní poetice (film se ostatně celý odehrává v jediné lokaci). Tím se účet "klasických richardovek" uzavřel. Spolu s osmdesátými lety ukončil Richard i své příspěvky do zlatého fondu francouzského i světového filmového humoru. Jeho pozdější tvorba se přesunula spíše k vážnější a dramatičtější poloze, filmy nicméně většinou nezaznamenaly takový komerční úspěch. Za roli ve francouzsko-gruzínském filmu Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře (Les Mille et Une Recettes du cuisinier amoureux) z roku 1997 však kupříkladu získal Křišťálový glóbus za nejlepší mužský herecký výkon na Filmovém festivalu v Karlových Varech. Popularita filmůRichardovy filmy byly přijímány v různých kulturních okruzích různě. V anglosaských zemích byly méně populární než například ve střední Evropě, což dokazuje hodnocení na nejpopulárnějších filmových databázích. V různých kulturních okruzích také uspěly různé jeho filmy: Zatímco na spíše anglosaské databázi Internet movie database jsou nejvýše hodnoceny trochu vážnější Hračka, dvojice špiónských parodií s velkým blondýnem a snímky ve dvojici s Gérardem Depardieu, na českých databázích bodují i snímky s typicky ztřeštěným richardovským hrdinou (Roztržitý, Hořčice mi stoupá do nosu, Jsem nesmělý, ale léčím se). Na největší francouzské databázi Allo cine je to podobné, bodují tam ovšem i snímky, které nejsou v ČR ani v anglosaském světě tolik populární (Útěk, Všechno uvidíme, Mrak v zubech). Filmy Kopyto, Roztržitý, Otec a otec, Uprchlíci, Velký blondýn s černou botou a Jsem nesmělý, ale léčím se jsou ovšem v první richardovské desítce největší světové, francouzské i dvou největších českých internetových filmových databází.…zobrazit celý životopis

Pierre Richard v Magazínu Osobnosti

  • Jean-Paul Belmondo, nebo Pierre Richard, který komik je oblíbenější?

    Jean-Paul Belmondo, nebo Pierre Richard, který komik je oblíbenější?

    15. 8. 2016 17:00 V hereckém souboji připraveném pro dnešní den, proti sobě stavíme dva známé francouzské herce a je jen na vás vybrat, který z nich je "lepší". Jako první se vám představí Jean-Paul Belmondo, který lámal dívčí srdce v sedmdesátých a osmdesátých letech. Proti němu stojí komik Pierre Richard, který své role "blbečků" dotáhne vždy k naprosté dokonalosti. Kterého filmy máte raději?… více

  • Velikán francouzského filmu a doživotní potrhlý snílek Pierre Richard slaví osmdesátiny

    Velikán francouzského filmu a doživotní potrhlý snílek Pierre Richard slaví osmdesátiny

    15. 8. 2014 09:39 Jeho doménou jsou gagy a práce s mimikou. Vynikl v rolích naivních smolařů, romantických snílků a potrhlých chlápků. řeč není o nikom jiném než o francouzské legendě Pierru Richardovi, který 16. srpna oslaví osmdesáté narozeniny. Připomeňme si proto tohoto velikána evropského filmu alespoň v krátkém medailonu.… více

  • Pierre Richard přijel do Prahy dražit víno. Výtěžek půjde na charitu

    Pierre Richard přijel do Prahy dražit víno. Výtěžek půjde na charitu

    23. 4. 2014 17:50 Nabitý program má do konce týdne v Praze populární francouzský herec Pierre Richard. Zatímco před dvěma lety touto dobou pobavil diváky v pražské Hybernii a pak i v Brně autobiograficky laděnou one man show, letos přijel v roli vinaře. Představí tu svá vína, jejichž dražbou podpoří Nadaci Taťány Kuchařové, která pomáhá seniorům. Ve čtvrtek odpoledne uspořádá v kavárně kina Lucerna autogramiádu a v pátek zaštítí Francouzský den na veletrhu Víno a delikatesy. … více

  • Jean-Paul Belmondo, nebo Pierre Richard, který komik je oblíbenější?

    Osobnosti, 15. 8. 2016 V hereckém souboji připraveném pro dnešní den, proti sobě stavíme dva známé francouzské herce a je jen na vás vybrat, který z nich je "lepší". Jako první se vám představí Jean-Paul Belmondo, který lámal dívčí srdce v sedmdesátých a osmdesátých letech. Proti němu stojí komik Pierre Richard, který své role "blbečků" dotáhne vždy k naprosté dokonalosti. Kterého filmy máte raději? … více

  • Pierre Richard dorazil do Česka? Ne, to se jen Dušek zapomněl oholit!

    Odhaleno.cz, 5. 12. 2015 Jak by francouzský herec Pierre Richard vypadal, kdyby objevil pramen mládí a vrátil se o nějaký ten rok nazpátek? Až podezřele podobně jako oblíbený český herec Jaroslav Dušek! … více

  • Laurinová: Pierre Richard si o mně myslí, že jsem bláznivá fanynka

    iDnes.cz, 19. 3. 2015 Herečka Sabina Laurinová (42) přišla na narozeninovou party mistryně světa v krasobruslení Radky Kovaříkové, která se konala v pražském muzeu voskových figurín, a nemohla se odtrhnout od umělého Gérarda Depardieu. … více

Nejznámější díla – Pierre Richard

| celá filmografie (88)

Mohli by vás také zajímat…