zavřít
Richard Wagner

hudební skladatel

Narození:
22. 5. 1813 , Lipsko, Německo
Úmrtí:
13. 2. 1883  ve věku 69 let,  Venice, Italie  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
166 cm
Další údaje:
zobrazit postavu, národnost, rasu,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
normální
Národnost:
německá
Rasa:
běloch
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

633 se líbí, 10 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Richard Wagner byl německý skladatel hudby romantismu. Dětství a mládí Narodil se 22. května 1813 v Lipsku jako deváté dítě policejního úředníka Carla Friedricha Wagnera (1770-1813) a pekařovy dcery Johanny Rosine Wagnerové, roz. Pätzové (1774-1848). Šest měsíců po narození malého Richarda, 23. listopadu 1813, zemřel jeho otec na tyfus. V srpnu 1814 se jeho matka znovu vdala za herce a básníka Ludwiga Geyera (1780-1821), který se ujal celé rodiny a kterého si Wagner velice vážil. Spekulace, že by Geyer mohl být dokonce biologickým otcem Richarda Wagnera nebyly nikdy potvrzené, ani vyvrácené. Oproti tomu domněnky, že byl Geyer Žid jsou dnes již vyvrácené. Ještě v roce 1814 se rodina Wagnerů přestěhovala do Drážďan a v únoru 1815 se mu narodila nevlastní sestra Cecílie. V roce 1817 byl zapsán do školy. O dva roky později jeho otčím Ludwig Geyer onemocněl a 30. září 1821 zemřel. Richard byl dán na výchovu strýci Karlu Geyerovi do Eislebenu. Od 22. prosince navštěvoval pod jménem Wilhelm Richard Geyer církevní školu v Drážďanech. V roce 1826 se rodina přestěhovala do Prahy. Richard zůstal v Drážďanech a rodinu v Praze navštěvoval. Od vánoc 1827 byl opět se svou rodinou v Lipsku. Tady navštěvoval pod jménem Wagner školu sv. Mikuláše a školu sv. Tomáše (1828-1830). Toho času byl pod silným vlivem svého strýce Adolfa Wagnera, četl Shakespearea, „Romantiky“, nejvíce E.T.A. Hoffmanna. V šestnácti letech slyšel zpívat operní pěvkyni Wilhelmine Schröder-Devrient v Beethovenově opeře Fidelio a od té chvíle mu bylo jasné, že chce být muzikantem. Složil první sonáty a první nedokončený operní pokus Hochzeit (opera) (Svatba). Od roku 1831 studoval hudbu na univerzitě v Lipsku, mimo jiné se učil u Christiana Theodora Weinlinga, kterému také věnoval své první dílo klavírní sonátu v B-Dur. V roce 1832 zkomponoval C-Dur symfonii a podnikl svou třetí cestu do Čech. V roce 1833 byl ovlivněn spisovatelem a publicistou Heinrichem Laubem a ideami revolučně orientovaným hnutím "Junge Deutschland". Zároveň začal komponovat operu Feen (opera) (Víly) a byl jmenovám sbormistrem divadla ve Würzburgu. V Laubeho "Zeitung für die eleganten Welt (Noviny ze světa elegance)" mu vyšel článek "Die Deutsche Oper (Německá opera)". Poté podnikl s Theodorem Apelem svou čtvrtou cestu do Čech. Stal se hudebním vedoucím pro letní sezónu v Bad Lauchstädt a divadla v Magdeburku a tam také potkal svou budoucí ženu herečku Minnu Planer (* 5. září 1809 v Oederanu, † 25. ledna 1866 v Drážďanech). Léta dospělosti V roce 1835 začal Wagner pracovat na opeře Das Liebesverbot (Zakázaná láska) a zahájil druhou sezonu svého působení v Magdeburku, kde se také 29. března 1836 konala premiéra Zakázané lásky. 24.listopadu 1836 se oženil s Minnou Planer. 1. dubna 1837 nastopil jako hudební ředitel v Královci, krátce nato ale podnik zkrachoval a Wagner se ocitl v dluzích. V červnu 1837 se mu podařilo získat místo dirigenta v Rize a dostal se tak z dosahu německých věřitelů. Tady začal vznikat text a začátek partitury opery Rienzi. 12. října 1837 zemřela jeho sestra Rosalie. V roce 1839 ztratil své místo v Rize, ze strachu z věřitelů překročil tajně rusko-rakouskou hranici a odplul sám se svou ženou na malém člunu za bouřlivého počasí do Londýna, cestou načerpal inspiraci k opeře Der Fliegende Holländer (Bludný Holanďan). Hned poté se vydal do Paříže. Léta 1840-1841 strávil Wagner za stísněných podmínek v Paříži, dokončil zde Rienzi (1840) a Bludného Holanďana (1841). Seznámil se zde s Heinrichem Heinem a Franzem Lisztem. Toho času se též zabýval ateistickou filosofií Ludwiga Feuersbacha a teorií moderního anarchismu Pierre Josepha Proudhona, porvé tak přišel na myšlenku zpracovat drama Nibelungů. V roce 1842 opustil Paříž a vrátil se zpět do Drážďan. Červen strávil v (Teplicích), na hradě (Střekov) získal první inspiraci k opeře Tannhäuser. 20. října 1842 se konala v Drážďanech premiéra opery Rienzi. V roce 1843 by Wagner jmenován kapelníkem Drážďanské opery a 2. února tam měla premiéru jeho opera Bludný Holanďan. Přátelil se s Antonem Pusinellim a Augustem Röckelem, s nímž vedl především politické rozhovory. Zde se též spřátelil s ruským anarchistou Michailem Bakuninem. Od roku 1844 pracoval dále na Tannhäuserovi. V červnu se vydal do Mariánských Lázní a začal pracovat na opeře Meistersingers von Nürnberg (Mistři pěvci norimberští). 19. října 1845 se konala v Drážďanech premiéra Tannhäusera. V roce 1846 dirigoval Beethovenovu devátou symfonii a začal pracovat na opeře Lohengrin. 9. ledna 1848 zemřela Wagnerova matka. Navštěvoval Liszta ve Výmaru, podpořil březnovou revoluci a vytvořil koncepci pro Ring des Nigbenungen (Prsten Nibelungů), odcestoval do Vídně a po návratu se zúčastnil květnového povstání. Byl na něj vydán zatykač, stejně jako na jeho přítele, známého architekta Gottfrieda Sempera, musel uprchnout a po krátkém pobytu v Paříži se usadil v exilu v Curychu. V Bordeaux prožil románek s Jessie Laussot. 28. srpna měl ve Weimeru premiéru Lohengrin. Dokončil spis Oper und Drama. V roce 1852 se seznámil s Otto a Mathilde Wesendonckovými a dokončil básně k Nibelungům. V květnu pořádal koncerty v Curychu. Navštívil ho Liszt a básník-revolucionář Georg Herwegh. Zkoncipoval předehru k Rheingold (Zlato Rýna). 10 října navštívil Liszta v Paříži a poprvé se setkal s jeho dcerou a svou budoucí ženou Cosimou. V roce 1854 si přečetl hlavní dílo německého filosofa Arthura Schoppenhauera „Die Welt als Wille und Vorstellungen“ (Svět jako vůle a představa). Ve stejném roce začal pracovat na opeře Tristan a Isolda. V roce 1855 pořádal koncerty v Londýně. V roce 1856 požádal saského krále Jana o omilostnění. Mezitím příležitostně pobýval na Grünen Hügel (Zelený vršek) vedle vily Wesedoncků a zkomponoval Wesendonck Lieder (Písně Wesendoncků). Přerušil kompozice na Niebelunzích a začal pracovat na Tristanovi. Hans von Büllow a Cosima byli 18. srpna oddáni v Berlíně a vydali se svatební cestu do Curychu. V roce 1858 si zkomplikoval situaci románkem s Mathildou Wesendonck, manželka Minna se od něj na čas odloučila. Wagner odcestoval do Benátek a Minna do Drážďan. V roce 1859 se zdržoval v Lucernu, kde dokončil Tristana. Vydal se do Paříže, kam ho následovala i Minna. Pořádal tam koncerty a stejně tak v Bruselu. V roce 1860 vydal král Jan částečnou amnestii a Wagner se mohl po dlouhé době zase podívat do Německa. V roce 1861 se konalo v Paříži skandální uvedení opery Tannhäuser. Poté se zdržoval střídavě v Karlsruhe, Vídni, Benátkách, Mohuči a Paříži. Začal pracovat na Mistrech pěvcích. Rok na to opustil Paříž. Zdržoval se s Minnou v Bierbrichu, kde mezi nimi došlo k definitivní rozluce. Ve stejném roce vyhlásil král plnou amnestii. Wagner pak prožil románky s Mathilde Maier a Friederike Meyer. V červnu se setkal s Bülovovými a zůstal na čas ve Vídni. V roce 1863 pořádal koncerty v Petrohradě, Moskvě, Budapešti, Praze a Karlsruhe. 28. listopadu si vyznali s Cosimouu lásku. V roce 1864 opustil Vídeň a navštívil německou spisovatelku Elisu Wille v Mariafeldu u Curychu. 4. května 1863 ho pozval do Mnichova jeho veliký obdivovatel bavorský „pohádkový“ král Ludvík II. a i když byl později pod tlakem okolností nucen Wagnera vyhostit, tak ho až do smrti štědře podporoval. V červnu a červenci bydleli Bülovovi v jeho vile Pellet na Starnberském jezeře, kde pokračoval jeho vztah s Cosimou. 10. dubna 1865 se jim narodila dcera Isolda. 10. června 1865 se konala v Mnichově slavnostní premiéra Tristana za přítomnosti krále Ludvíka II. 17. června začal psát autobiografii „Mein Leben (Můj život)“. 25. ledna 1866 zemřela jeho žena Minna. Toho času byl Wagner s Cosimou ve Švýcarsku. Oba se pak usadili v Tribschenu, kde Cosima trávila většinu času. 17. února se jim tam narodila druhá dcera Eva. 21. června 1868 se konala v Mnichově premiéra Mistrů pěvců. 8. listopadu se Wagner setkal poprvé s Friedrichem Nietzschem, který se později proslavil jako jeden z největších filosofů a myslitelů v dějinách lidstva a kterého Wagner inspiroval k napsání "Die Geburt der Tragödie (Zrození tragedie)" a několika dalších děl. Nietzsche byl toho času častým hostem v jeho vile a Wagner s ním počítal jako s osobním učitelem svého syna Siegfrieda, který se mu narodil 6. června 1869. 22. září se konala premiéra opery Zlato Rýna v Mnichově. 18. června 1870 bylo manželství Cosimy a Hanse von Bülow rozvedeno a 26. června se konala v Mnichově premiéra opery Walküre. 25 srpna byli Richard a Cosima oddáni v Lucernu. 25. prosince pořádal soukromou premiéru „Siegfried-Idylls“ na schodech ve své vile. V roce 1871 si vybral Bayreuth jako místo pro své divadlo. Byl pozván Bismarckem do Berlína. V roce 1872 se definitivně přestěhoval do Bayreuthu a 22. května byl položen základní kámen jeho divadla. Vytvořil v něm neviditelný orchestr, který zůstal skrytý pod podiem a diváci tak měli možnost vidět jen to, co se děje na jevišti. Veliký důraz byl též kladen na kvalitu zvuku. Mimořádná akustika byl dosažena mj. i proto, že celá stavba byla ze dřeva, že nebyly žádné lože po stranách a všechny sedačky byly bez polstrování. Tenhle nápad dostal už za svého působení v Rize, kde musel někdy dirigovat koncerty i ve stodolách a byl překvapen a nadšen jejich akustikou. 2. srpna 1873 se konalo slavnostní otevření divadla. Poslední léta 28 dubna se nastěhoval Richard a Cosima do nového domu, který se stavěl dva roky a který Wagner pojmenoval "Wähnfried". Na čelní stranu domu nechal vyrýt "Hier, wo mein Wähnen frieden fand - Wähnenfried - sei dieses haus Haus von mir bennant, Richard Wagner (Zde kde má mysl dojde klidu - Klid mysli - budiž mnou pojmenován tento dům, Richard Wagner). 13. srpna 1886 se konala za přítomnosti císaře Viléma I. a bavorského krále Ludvíka II. první bayreuthský festival, na kterém byl uveden Prsten Nibelungů. V září podnikl Wagner cestu do Itálie a naposledy se tam, v Sorrentu, setkal s Nietzschem. Nietzsche Wagnerovi vyčítal, že se dal k říšským Němcům a především, jako zapřísáhlý nepřítel křesťanství mu zazlíval operu Parsifal ve které Wagner oslavoval křesťanské tradice. Wagner, který požadoval po svých přátelích bezmeznou odddanost, mu naopak zazlíval, že se v knize „Menschliches, alzu menschliches (Lidské, příliš lidské)“ odklonil od wagneriánů a také to, že měl Nietzsche četné židovské přátele a tak se jejich přátelství rozpadlo. Parsifala Wagner dokončil v roce 1879. Během pobytu v Londýně ho přijala anglická královna Viktorie. Koncem roku 1879 odcestoval opět do Itálie a zdržoval se střídavě v Neapoli, Ravellu, Sieně a v Benátkách. V roce 1881 byl Prsten Nibelungů uveden v Bayreuthu. V listopadu se Wagner zdržoval na Sicílii. 13. února dokončil v Palermu Parsifala, který byl premiérován na druhém bayreuthské festivalu 26. června 1882. od 16. září 1882 se zdržoval v Benátkách, kde 13. února v Palazzo Vendarmin zemřel. 16. února byl převezen do Bayreuthu a 18. února byl pochován ve své vile Wähnfried. Wagner a antisemitismus Wagnerovo dílo bylo již za císařství a především později za dob nacionálního socialismu jednostraně posuzováno. Wagnerův antisemitismus se projevil poprvé v díle "Das Judentum in der Music (Židovství v hudbě)", které vydal nejprve anonymně a později se k němu přihlásil. Wagner si v něm stěžuje na požidovštěné umění a použil tezi že „Židovství samo o sobě je neschopné, jak svým zevnějškem, svou řečí, ale především svým zpěvem, který se odvažuje nazývat uměním“. Ve své stati Was ist deutsch? (Co je německé?), která vyšla v roce 1865 se snažil zdůvodnit ztroskotání revoluce v roce 1848 tím, „že se praví Němci náhle ocitli v prostředí, které jim bylo úplně cizí“. Z Bayreuthského spolku Richarda a Cosimy Wagnerových přišel do německé společnosti úplně nový druh biologického rasismu, který byl ovlivněn francouzem Arthurem de Gobineau a poněmčeným Angličanem a zastáncem eugeniky Houstonem Stewartem Chamberlainem. Oba hlásali nadřazenost árijské rasy nad židovskou. Chamberlain se v roce 1908 oženil s Wagnerovou dcerou Evou. Na druhou stranu měl Wagner paradoxně mezi Židy několik přátel a spolupracovníků, mj. Karla Tausiga, Josepha Rubinsteina, Angelo Neumanna a slavnou zpěvačku Lilli Lehmann. V Izraeli bylo Wagnerovo dílo vždy přijímáno s rozpaky a nejednou skončilo představení jeho děl fiaskem a několikrát bylo i z důvodu protestů „Spolku přeživších holocaust“ zrušeno.…zobrazit celý životopis

Richard Wagner v Magazínu Osobnosti

  • Basbarytonista Bryn Terfel a Pražský filharmonický sbor vystoupí společně v Praze

    Parlamentnílisty.cz, 20. 11. 2016 Pražský filharmonický sbor vystoupí v úterý 22. listopadu 2016 s největší hvězdou britské operní scény: velšským basbarytonistou Brynem Terfelem. Koncert se koná ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Na programu jsou árie a sbory z oper několika skladatelů, mezi kterými nechybí jména jako Gioachino Rossini, Charles Gounod, Giuseppe Verdi, Richard Wagner, Giacomo Puccini či Modest Petrovič Musorgskij. V závěru koncertu zazní také několik čísel populárnějšího charakteru, jako je například píseň z muzikálu Šumař na střeše či spirituál Deep River. Bryna Terfela a Pražský filharmonický sbor doprovodí PKF - Prague Philharmonia s dirigentem Garethem Jonesem. Program s Pražským filharmonickým sborem nastudoval asistent hlavního sbormistra Jakub Zicha. … více

  • Ruskem otřásl skandál v opeře: Padaly kvůli němu hlavy

    Blesk, 29. 3. 2015 Ruský ministr kultury propustil ředitele divadla v Novosibirsku, jehož inscenace opery Tannhäuser německého skladatele Richarda Wagnera pohoršila vlivnou ruskou pravoslavnou církev. Proti kontroverznímu pojetí klasického díla dnes před budovou divadla demonstrovalo několik tisíc lidí, podle nichž je sporná inscenace urážkou křesťanů, napsala agentura AP. … více

  • Bayreuth se bojí hajlování. Meese nebude režírovat Parsifala

    Bleskově, 20. 11. 2014 Kontroverzní německý umělec Jonathan Meese nebude režírovat operu Parsifala na Bayreuthských hudebních slavnostech Richarda Wagnera. Jeho nastudování je prý příliš ambiciozní a drahé. … více

Nejznámější díla – Richard Wagner

| celá filmografie (90)

Mohli by vás také zajímat…