zavřít
Rosa Parksová

aktivistkám za práva černochů v usa

Narození:
4. 2. 1913 , Tuskegee, Alabama, USA
Úmrtí:
24. 10. 2005  ve věku 92 let,  Detroitu, Michigan, USA  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Rosa Parksová patřila k nejznámějším aktivistkám za práva černochů v USA. V prosinci 1955 byla v městě Montgomery na jihu USA zatčena, protože odmítla v autobusu uvolnit místo bělochovi. Tento případ vedl k velkým protirasistickým protestům a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA. Rosa Parksová se stala symbolem pro boj amerických černochů za jejich práva. Segregace a rasová diskriminace v USA v padesátých letech 20. století byla zejména v jižních státech normálním a běžným jevem. To se týkalo možnosti návštěv restaurací, kin, škol a také užívání prostředků hromadné dopravy. V městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jeden běloch. V této situaci se stalo, že Rosa Parksová 1. prosince 1955 během jízdy v autobusu odmítla vstát. Přivolaná policie ji zatkla a u soudu jí o čtyři dny později byla udělena pokuta 14 dolarů. Reakce byla na tehdejší poměry překvapivá. Došlo k bojkotu městské autobusové dopravy, který trval déle než jeden rok (382 dní) a jehož se zúčastnila většina černého obyvatelstva města (tehdy necelých 50 000 obyvatel). S protesty se solidarizovali i černí taxikáři, kteří po celou dobu vozili černé pracující do práce za symbolickou cenu 10 centů (stejně stála i autobusová jízdenka). Dne 19. června 1956 rozhodl federální soud, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA. Zástupci města Montgomery podali okamžitě odvolání proti tomuto rozsudku. Rasová diskriminace byla ve městě samotném zesílena. 13. listopadu 1956 však Nejvyšší soud prohlásil segregaci v autobusech města Montgomery za ilegální a protiústavní. Jedním z iniciátorů tohoto bojkotu, známého jako Montgomery Bus Boycott, byl tehdy ještě poměrně neznámý Martin Luther King, baptistický kazatel. Tento protest vedl jednak ke zrušení segregace v městských autobusech, zejména je však považován za zrod hnutí za občanská práva v USA. Rosa Parksová samotná i její manžel ztratili zaměstnání, po mnoha hrozbách se její muž nervově zhroutil. Parksovi se roku 1957 odstěhovali do Detroitu, zůstali však i zde aktivní v hnutí za občanská práva. Ocenění Rosa Parksová obdržela za svůj život řadu medailí a ocenění. V roce 1979 obdržela od National Association for the Advancement of Colored People Spingarnovu medaili, která je určena Afroameričanům, jež dosáhli významných úspěchů. O rok později získala cenu Martina Luthera Kinga Jr. Roku 1990 byla členkou skupiny osobností, které vítaly Nelsona Mandelu po propuštění z jihoafrického vězení. 9. září 1996 udělil prezident Bill Clinton Parksové prezidentskou medaili za svobodu, nejvyšší ocenění americké vlády. O tři roky později ji časopis Time zařadil mezi dvacítku nejvlivnějších osobností 20. století.…zobrazit celý životopis

Rosa Parksová v Magazínu Osobnosti

  • Na americké bankovce se po více než sto letech objeví žena

    Na americké bankovce se po více než sto letech objeví žena

    18. 6. 2015 12:02 Na americké bankovce by se poprvé od poloviny 19. století měla objevit žena. Její portrét bude vyobrazen na desetidolarové bankovce v roce 2020 u příležitosti 100. výročí zisku ženského volebního práva. Informoval o tom deník The Washinton Post.… více

  • RECENZE: Domov. Lítost nikomu nepomůže

    Novinky, 22. 10. 2013 Držitelka Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrisonová zasadila svou zatím poslední knihu Domov do Ameriky na začátku 50. let, kdy schází ještě pár roků do činů aktivistů Rosy Parksové a Martina Luthera Kinga. … více

Hledáte také jako: Rosa Louise Parks, Rosa Lee Parks
Rychlá navigace:novinky |diskuse