zavřít
Stanislav Langer

herec

Narození:
20. 4. 1887 , Zahrádka Mladotova, Rakousko-Uhersko
Úmrtí:
9. 8. 1967  ve věku 80 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Stanislav Langer se narodil 20. dubna 1887 v Zahrádce Mladotové u Sedlčan. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, přesto se nechal zlákat divadlem. Po ochotnických zkušenostech začínal u kočovných divadelních společností ředitelů A. Mušky či Jana Blažka. Jako profesionál od roku 1911 až do svého odchodu na odpočinek v roce 1948 působil v divadelním světě jako herec, ředitel, umělecký šéf činohry, režisér, majitel divadel a nebo dramaturg na různých scénách v Brně, Kladně, Olomouci, Plzni, Českých Budějovicích, Ostravě, Liberci a i Praze (Pištěkovo lidové divadlo, Lidové divadlo Uranie v Holešovicích, smíchovské Švandovo divadlo, Tylovo divadlo v Nuslích nebo Lidové divadlo Deklarace na Žižkově). Po odchodu na penzi (naposled byl v letech 1946 – 1948 ředitelem ostravského Zemského divadla) se usadil v Praze a prakticky cele se až do své smrti věnoval české kinematografii. Stanislav Langer byl charakterním hercem převážně menších, ale o to více významných divadelních činoherních rolí. Nevyhnul se ani operetě a zpěvohře. Využíval všech svých výrazových prostředků, vyšší postavy a tváře ověnčené pleší (díky níž je dodnes ve svých filmových epizodkách zcela snadno identifikovatelný). Do dějin českého divadla trvale stoupil jako zakladatel Tylova divadla v Nuslích (dnes Divadlo Na Fidlovačce), které jako první vedl v letech 1921 – 1925. Zde se hlásil k tylovské tradici, uváděl Tylovy hry i další české dramatiky (Jaroslav Vrchlický, Ladislav Stroupežnický), díla současná i klasická zahraniční (Shakespeare) a dramatizace („Babička“). Své divadlo musel kvůli nerentabilnosti opustit. Začínal během svého angažmá v Uranii ve dvou němých filmech: velkostatkář Lesgov ve fantasy snímku MELCHIAD KOLOMAN (1920) Rudolfa Liebschera a muž v nedochovaném Pištěkově melodramatu TRNY A KVĚTY / ŽABEC (1921). Kvůli mimopražským štacím se k filmu dostal až jako penzista v zestátněném filmu: generální ředitel Vilém Juliš ve Steklého KARIÉŘE (1948), německý zaměstnanec pracovního úřadu v dramatu PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (1949) Václava Gajera, ředitel Jauris ve Fričově ZOCELENÍ (1950), hejtman Vrána v PŘÍPADĚ DR. KOVÁŘE (1950) Miloše Makovce, pan monsignore v Machově AKCI B (1951) a policejní komisař na Vinohradech v ANNĚ PROLETÁŘCE (1952) Karla Steklého. V průběhu 50. let byl policistou v Borského dramatu JESTŘÁB KONTRA HRDLIČKA (1953), kardinálem při koncilu v dramatu JAN HUS (1954) Otakara Vávry, královým (Karel Jičínský) hofmistrem ve Steklého báchorce STRAKONICKÝ DUDÁK (1955), mužem ve Vlčkově RUDÉ ZÁŘI NAD KLADNEM (1955), otcem Wolfa Maxmiliána z Albenreuthu zvaného Lomikar (Miloš Nedbal) v historických PSOHLAVCÍCH (1955) Martina Friče, staroměstským konšelem v dalším husitském dramatu Otakara Vávry JAN ŽIŽKA (1955), důstojníkem na večírku a důstojníkem u soudu ve dvou zfilmování Haškova světoznámého románu pod názvy DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) a POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957) režiséra Karla Steklého. A v poslední dekádě se představil př. jako poslanec v Opavě ve Weissově VLČÍ JÁMĚ (1957), předseda soudu v PADĚLKU (1957) Vladimíra Borského, psychiatr v povídkovém O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958), nápověda ve ZKOUŠCE POKRAČUJE (1959) Jaroslava Balíka, profesor ve Weissově TAKOVÉ LÁSCE (1959), lékař v dramatu Jiřího Weisse ROMEO, JULIE A TMA (1959), vyšetřovanec v Balíkově REPORTÁŽI PSANÉ NA OPRÁTCE (1961), přísedící v komedii režiséra Jiřího Krejčíka podle povídek Karla Čapka ČINTAMANI & PODVODNÍK (1964) a úplně naposledy jako kníže a ženich krasojezdkyně Niny Gruzie (Emília Vašáryová) v dramatu LIDÉ Z MARINGOTEK (1966) Martina Friče. Skutečně ojediněle spolupracoval i s rozhlasem a televizí. Jeho ženou byla herečka Števa Langerová, která za manželovi nepřítomnosti (musel se věnovat svému ředitelování v Olomouci) vedla Stálé divadlo v Kladně (1938 – 1943). Za celou svoji kariéru nahrál Stanislav Langer přes pětadvacet filmových rolí, které si připravoval s pečlivostí sobě vlastní. I když jeho filmová kariéra trvala skoro padesát let (přesně čtyřicet šest let) odehrál ve 20. letech dva filmy, ve 30. žádný, ve 40. opět dva, v 50. osmnáct a v 60. tři. Stanislav Langer, vlastním jménem Stanislav Lang, zemřel 9. srpna 1967 v Praze ve vysokém věku osmdesáti let.…zobrazit celý životopis

  • Kalousek vypustil bombu o Babišovi, Langerovi a Stanislavu Grossovi. První dva to popřeli, a ten třetí...

    Parlamentnílisty.cz, 22. 3. 2017 Jsou jako kočka s myší. Doslova si nemohou přijít na jméno. Nebo naopak na sebe svádějí vše. Řeč je o exministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) a současném strážci státní kasy Andreji Babišovi (ANO). Kalousek nyní poskytl rozhovor pro server Aktuálně.cz. Zde mimo jiné uvedl, že mu Babiš nabízel hvězdnou kariéru, když půjde na ruku Agrofertu. To však Babiš popřel. … více

  • Huml přináší šokující tvrzení ohledně masakru v Uherském Brodě

    Parlamentnílisty.cz, 2. 3. 2015 Poslanec Stanislav Huml (ČSSD) se zamýšlí nad postupem policie proti střelci v Uherském Brodě. Jeho úvahy se berou jedním směrem. Občas není na co čekat a je třeba okamžitě jednat v zájmu záchrany života. Velení policie následně doporučil jednu změnu v zavedených postupech. Rýpl si také do bývalých ministrů vnitra od Langera až po Kubiceho. … více

Hledáte také jako: Standa Langer
Rychlá navigace:fotogalerie |novinky |diskuse

Nejznámější díla – Stanislav Langer

| celá filmografie (23)

Mohli by vás také zajímat…