zavřít
Terezie z Lisieux

katolická světice

Narození:
2. 1. 1873 , Alençon, Francie
Úmrtí:
30. 9. 1897  ve věku 24 let,  Lisieux, Francie  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Sv. Terezie z Lisieux, vlastním jménem Terezie Martinová a řeholním jménem Terezie od Dítěte Ježíše nebo Terezie Ježíškova je katolická světice, velká postava karmelitánského řádu, panna a mystička. Pius XI. ji v roce 1925 svatořečil a papež Jan Pavel II. ji v roce 1997 v apoštolském listě Divini Amoris Scientia prohlásil za učitelku církve. Mládí Terezie se narodila jako poslední z pěti dětí manželů Martinových v Alenconu. Měla 4 sestry: Marii, Pavlínu, Celinku a Leonku. Při křtu jí byla kmotrou její sestra, tehdy třináctiletá Marie. Od dětství toužila jít stejnou cestou jako její starší sestry - stát se řeholnicí. Po smrti matky se celá rodina přestěhovala do Lisieux. Vstup ke karmelitkám V patnácti letech byla Terezie Martinová zcela výjimečným způsobem přijata do řádu karmelitek. Musel o tom vědět i tehdejší papež Lev XIII. a Terezie musela mít povolení diecézního biskupa. Karmelitky v Lisieux ji měly za pyšnou a domýšlivou, protože jí příliš nerozuměly, vše doplňovalo až chorobné autoritářství představené karmelu, matky Marie Gonzagy. V Karmelu v Lisieux se z Terezie Martinové stává sestra Terezie od Dítěte Ježíše. Terezie, která navenek působila velice vyrovnaně, ale trpěla celý život stavy úzkosti. Často ji mučila myšlenka, že ji Bůh opustil. Někdy nabývala přesvědčení, že bude zatracena, ale dokázala se odevzdat Boží lásce. Život v klášteře Život v klášteře karmelitek je tvrdý. Střídá se manuální práce, chórová modlitba, a to tak, že na spánek je vyhrazeno jen 6 - 7 hodin. Terezie na popud své převorky navíc psala své vzpomínky z dětství, tak vznikl spis dnes známý jako Dějiny duše. Tereziino křehké zdraví tvrdý život v klášteře nevydrželo. V roce 1896 začíná kašlat krev. O rok později umírá na tuberkulózu. Za svatou byla prohlášena roku 1925. Citáty - Kéž mi dá (Bůh) lásku bez mezí, bez hranic! Chci stůj co stůj získat palmu, ne-li krví, aspoň láskou. - Mým povoláním je láska! - Před svou smrtí řekla: Vždycky jsem plnila vůli Boží. Doufám proto, že po smrti bude Bůh také plnit má přání. Chci trávit své nebe tím, že budu na zemi neustále pomáhat jiným. Po své smrti sešlu na zemi déšť růží. - Pro mě je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti. (Autobiografické spisy) Atributy Zobrazovaná je především v řeholním oděvu, s křížem a s růžemi, které jsou pro ni hlavním atributem. Odkaz V roce 1927 papež Pius XI. prohlásil Terezii z Lisieux za "hlavní patronku misíí na celém světě spolu s Františkem Xaverským", přestože od patnácti let věku se nevzdálila ze své klauzury. V roce 1933 došlo k založení "Oblátů sv. Terezie", kteří se odevzdali do jejích služeb. P. Martin vydal rozhodující impuls k založení mužské kongregace Misionáři svaté Terezie (1948). Dne 3. května 1944 (těsně před osvobozením Francie) papež Pius XII. označil Terezii za "druhou patronku Francie, spolu s Janou z Arku". Mezi lety 1898-1947 bylo napsáno 865 registrovaných životopisů Terezie z Lisieux. Až v roce 1956 mohl karmelitán P. František od Panny Marie z nařízení Pia XII. vydat její Autobiografické spisy (faksimile) a v roce 1961 bylo publikováno album fotografií Tvář Terezie z Lisieux, které poprvé zjevilo pravou tvář světice. Jan Pavel II. jí v roce 1997 prohlásil stejně jako Kateřinu Sienskou (14. století) a Terezii z Ávily (16. století) za učitelku církve. Dílo - Dějiny duše, vydáno posmrtně - Básně - Vstupuji do života - poslední rozhovory…zobrazit celý životopis

Hledáte také jako: Terezie z Lisieuxová, Terezie Martinová
Rychlá navigace:novinky |diskuse