zavřít
Vadim Petrov

hudební skladatel

Věk:
84
Narození:
24. 5. 1932 , Praha, Československo
Znamení:
blíženci   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

15 se líbí, 57 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Vadim Petrov je český hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Od roku 1954 je ženatý s manželkou Martou, rozenou Votápkovou, s níž má tři děti Vadima, Taťjánu a Kateřinu. Vnučkou je topmodelka Linda Vojtová.Rodinná hudební tradiceVadim Petrov je synem ruského emigranta lékaře MUDr. Vadima V. Petrova, potomka starobylého šlechtického rodu Repninů-Rěpninských s rodovou tradicí od r. 842. Dědeček Vasilij A. Petrov (1872 – 1949) dožil v Praze, byl významnou osobností ruského společenského života, spjat s pravoslavným chrámem sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul., blízkým přítelem biskupa Gorazda a kaplana Vladimíra Petřeka, zastřelených nacisty. Matka Adéla, nar. v Turnově, byla sólistkou Pěveckého sdružení pražských učitelek, nejstaršího ženského sboru v Čechách, zal. 1912. Ovlivněn chrámovou i sborovou tvorbou složil již v raném věku pro svoji matku „Biblické písně“, a po jejich provedení v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi mu osobně blahopřál i Mistr Josef Bohuslav Foerster, významný hudební skladatel.Mládí a studium (1932 – 1954)Vadim Petrov byl vychován v prostředí typickém pro intelektuální společnost První republiky. Otec, uznávaný lékař s vlastní praxí na Žižkově, matka pěvkyně. Raná výchova tak byla rozdělena mezi návštěvy koncertů a zkoušek pěveckého sboru Pražských učitelek a návštěvy pravoslavných mší s chrámovým sborem s prarodiči. Lásku k domovině probouzel dědeček z matčiny strany Josef Tůma, vrchní berní ředitel, který miloval své rodiště, Železný Brod. Jezdil s ním pravidelně do podhůří Krkonoš, Turnova, Jilemnice, či do Polubného k blízkému příbuznému Josefu Kalfusovi, ministru financí Československa. Již jako šestiletý začal studovat hru na housle u profesorky ing. Volfové, profesora O. Šilhavého, později přešel ke studiu klavíru u paní profesorky L. Hedrychové a studiu hudební teorie u pana profesora J. Gabriela – žáka významného českého skladatele Zdeňka Fibicha. Na léto a víkendy jezdil s rodiči do vily v Novém Vestci, kde v roce 1945 začal u regenschoriho Josefa Klazara ve Staré Boleslavi studovat hru na varhany, stejně jako Klazarův nejúspěšnější žák Václav Trojan, hudební skladatel. Již v této době byl fascinován světem dějové fantasie a představ a své pocity se pokoušel vyjádřit hudbou. Vznikaly první skladby Zimní nálada, Skřivánčí písně, Píseň slavíka a další. Mezi lety 1944 až 1951 studoval v ruštině Ruské spolkové gymnázium na Pankráci. Podrobně se zde seznámil i s historií země svých předků, kulturou a především hudbou ruských velikánů. Na gymnáziu nejprve zpíval ve školním sboru, potom se stal jeho dirigentem. Jeho vztah k hudbě již byl cílevědomý – skládal, upravoval a zpracovával písně na ruské i české texty. Po studiích na Ruském gymnáziu byl přijat ke studiu skladby a hry na klavír na pražskou Akademii múzických umění. Učiteli mu byli významní hudební skladatelé - prof. Miloslav Kabeláč navazující svou symfonickou tvorbou na tradice velkých českých symfonistů (Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů) a prof. Jaroslav Řídký, prof. Václav Trojan či prof. Václav Dobiáš. Na studiích se aktivně věnoval souborům lidové umělecké tvořivosti českým, moravským a slovenským lidovým tancům a písním. Více však byl v zajetí kánonů, invencí, fug, sonatin a sonát. Studium AMU ukončil v roce 1956 „Symfonickou básní Vítkov“ – o vítězství husitů nad císařem Zikmundem v Praze.První umělecká tvorba (1952 – 1958)Již během studií se jako dirigent aktivně věnoval souborům lidové umělecké tvořivosti, kráse českých, moravských a slovenských lidových tanců a písní. Pro jeho dirigentskou a skladatelskou praxí se stal tento prvek v jeho uměleckém vývoji nezaměnitelný. Po ukončení studia a období nezaměstnanosti byl nakonec přijat jako vedoucí oddělení Lidové zábavy do Městského domu osvěty hl. m. Prahy. Poznal život hudebníků z povolání, mnoho vynikajících kapel a jejich vedoucích. Otevřel se mu jiný pohled na lidové hudební velikány jako byli František Kmoch, Dalibor C. Vačkář, Julius Fučík, Karel Hašler, Karel Valdauf, Karel Vacek, Jaromír Vejvoda, Jaroslav Ježek a mnoho dalších. Díky seznámení s paní Francis Ježkovou, vdovou po Jaroslavu Ježkovi, se mu po mnoha letech podařilo získat její souhlas k přejmenování Lidové konzervatoře na Konzervatoř Jaroslava Ježka.Lidová konzervatoř – Konzervatoř Jaroslava Ježka (1958 – 1970)V roce 1958 založil jako součást Městského domu osvěty v Praze Lidovou konzervatoř, která připravovala lidové hudebníky pro kvalifikační zkoušky. Škola poskytovala se svým kvalitním pedagogickým sborem, který kolem sebe Vadim Petrov soustředil velmi solidní vzdělání, a brzy přerostla rámec osvětového zařízení. Byla převedena do působnosti školství a ve čtyřletém studiu nabízela vzdělání v oblasti skladby, aranžování, dirigování, hry na hudební nástroje se zaměřením na jazz, zpěv, scénický i společenský tanec a herectví pro tzv. divadla malých forem. Raketový nástup této školy se projevil také v tom, že podle ní vznikla škola v Bratislavě, Plzni, originální učební osnovy a plány pronikly do škol v Budapešti, Berlíně a v rakouskému Grazu.Až v roce 1990 získal souhlas dědiců Jaroslava Ježka k přejmenování školy, která nyní nese název Konzervatoř Jaroslava Ježka. Z Konzervatoře JJ vzešla celá řada českých novodobých umělců populární hudby.Konzervatoř Jana Deyla (1970 – 1974)Po roce 1968 v důsledku politické perzekuce po Pražském jaru musel opustit post ředitele Lidové konzervatoře. Dostal také zákaz veškeré umělecké činnosti v rozhlase, televizi a filmu. S pomocí přátel nastoupil místo profesora na Konzervatoři J. Deyla, pro zrakově postižené. Bylo to období, které mu otevřelo niterní svět slepých studentů. Na škole založil dívčí pěvecké kvarteto „Carmina lucis“, které nezapomenutelným a unikátním způsobem zpívalo jeho čtyřhlasé umělé i lidové písně, pro kvarteto zvlášť upravené či zkomponované. Unikátnost tohoto kvarteta byla pro spisovatelku M. Zinnerovou natolik inspirující, že napsala scénář pro televizní film „Chvíle pro píseň trubky“ režiséra Ludvíka Ráži. Film získal na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlo v roce 1981 hlavní cenu Zlatou Nymfu. Ve filmu si též jako herec zahrál postavu profesora.Pražská konzervatoř (1976 – 1992)Na Pražskou konzervatoř (založená 1808) se vrátil v roce 1976 a působil zde jako profesor skladby a hudební teorie až do roku 1992. Mezi jeho žáky patří nejvýznamnější čeští hudebníci a umělci.DíloRozsáhlé dílo Vadima Petrova zahrnuje téměř 1400 titulů. Symfonické skladby, 23 titulů Poslechové skladby, 80 titulů Sbory a cykly písní, 80 titulů Písně,šlágry a šansony, 245 titulů Úpravy lidových písní, 37 titulů Hudebně-literární kompozice, 21 titulů Hudba k poesii, 84 titulů Hudba k umělecké próze, 91 titulů Rozhlasové hry, 152 titulů Televizní inscenace a televizní filmy, 244 titulů Filmy, 173 titulů Divadelní hry, 45 titulů LP, Ak, Vk, CD, DVD, 42 titulů Církevní skladby Gramofonové desky, 40titulůTvorba pro dětiPředstavuje samostatný úsek tvorby Vadim Petrova. Hudba k pohádkám, večerníčkům, divadelním, televizním a rozhlasovým inscenacím, filmovým pohádkám tvoří více jak 300 titulů všech možných žánrů. Z nejúspěšnějších: Pohádky o krtkovi (Zdeněk Miler), 25 dílů Krkonošské pohádky, 20 dílů Televizní pohádky a TV inscenace (Věra Jordánová), 117 Spejbl a Hurvínek (Helena Štáchová) Hup a Hop, 12 dílů Vodník Česílko, 13 dílů Pohádky o cvrčkovi (Z. Miler), 6 dílů Loutkové filmy, 16Robotek Emílek, Míša Kulička, Písničky čtyřlístku – Bobíka, Myšpulína, Fifinky a Pídi, Hopsálek a Hvízdálek, aj.Písně a šansony (242 titulů) Písničky pro nejmenší, pohádky, 41 titulů Písničky Hupa a Hopa, 20 titulů Písničky Hopsálka a Hvízdálka, 35 titulů Pavlíniny písničky, 16 titulů Ruské balady a romance, 18 titulů Písničky pro Maringotku, 15 titulů Písně k divadelním, TV hrám, 60 titulů Panenka z vltavské tůně, 4 tituly Korálový náhrdelník, 4 tituly Pojďte s námi za mámou a tátou, 12 titulů Vojenské písně, písně o vlasti, 17 titulůSbory a cykly písní (80 titulů) Maminčiny písně pro alt a klavír, 6 titulů Kvítí, cyklus ženských sborů, 7 titulů Do zpěvu i do kola, cyklus koncertních dětských písní 7 titulů Javorové husle, cyklus ženských sborů Carmina lucis, 12 titulů Pražské jaro, cyklus mužských sborů, 4 tituly Sněguročka, cyklus ženských sborů, 3 tituly Čtyři balady pro bas a klavír Op.64, cyklus balad, 5 titulů Jeden den Op.70, cyklus dětských sborů, 6 titulů Vánoční zpívání, cyklus ženských sborů, 14 titulů Obrázky staré Rusi, cyklus ženských sborů, 7 titulů Oblíbené písně TGM, cyklus smíšených sborů, 8 titulů Varjag, J. N. Rerpninský, ženský sborSymfonické skladby (23 titulů) Vítkov, symfonická báseň, 1956 Houslový koncert in D., 1960 Sůl země, poema pro symfonický orchestr a klavír, 1962 Slavnostní symfonický pochod, 1964 Lidová suita, 1964 Vám poděkování a lásku, lidová kantáta, 1966 Fantasie in D, 1968 Čtyři sonety pro tři basetové rohy, 1975 Divertimento, 1977 Pražský hrad, symfonický obraz, 1981 Vyznání, smyčcový kvartet, 1982 Chvíle pro píseň trubky, 1982 Beskydská epizoda Op.63, symfonický obraz, 1983 Baletní miniatura Op.65, symfonický obraz, 1984 Rapsodie Op. 66, symf. skladba, 1985 Tarantela Op. 67, symf. skladba, 1985 Pražské ornamenty Op. 68, symf. skladba, 1988 Principálka Op. 69, symf. skladba, 1989 Zmizení věků, symf. skladba, 1982 Valašské intermezzo Op. 71, symf. skladba 1988 Jarní předehra Op. 73, skladba pro dechový orchestr, 1989 Ouvertura 89 Op. 74, symfonický obraz, 1990 Krkonošská pohádka Op. 75, symf. skladba, 2008Opera buffa Jak zkrotit saň Namlouvání a ženěníScénická hudba (43 titulů) Stará dobrá kapela Barunka Don Šajn Setníkův štít Eurydika Antigona Richard II. Idiot Eugen Oněgin Lermontov, a dalšíKoncertní a poslechové skladby (80 titulů) Veselá sonatina, 1954 Serenáda pro dechový kvintet, 1955 Tango habanero, 1962 Scherzo poetico, 1965 Zpívání noci, 1967 Riva dei Pini, 1967 Dance pastorale, 1968 Burleska, 1969 Romans, 1970 Lyrický valčík, 1971 Popěvek, 1971 Serenata, 1966 Pitoreskní groteska, 1967 Elegie, 1967 Dvě písně pro smyčce, 1973 Stará legenda, 1973 Skluz, 1973 Nokturno in G, 1974 Zastaveníčko, 1975 Starý walz, 1975 Swingová kapela, 1977 Podvečerní nálada, 1977 Náladové varhany, 1977 Dramatická bossanova, 1977 Víkend, 1981 Swing – pochod, 1981 Malá ukolébavka, 1982 Město v noci, 1982 Kapky deště, 1982 Sólo pro clarinet, 1982 Pochod výsadkářů, 1989 Stříbrná serenáda, 1992 Ruské evangelium, 1992 Malý valčík, 1993 Podzimní vzpomínka, 1993 Noční tango, 1993 Černovická písnička, 1994 Lidmaňský valčík, 1994 Svatavská mazurka, 1994 Píseň pro Janu Eyrovou, 1986 Píseň naděje a víry, 1990 Slow – rock, 1980 Walz, 1980 Bylo nebylo – polka, 1981 Smyčcový kvartet, 1980 Šelesty, 1994 Krtek a muzika – cyklus pro čtyřruční klavír Dobré jitro, sluníčko, 1997 Zatancuj nám, beruško, 1997 Nebuď smutná, veverko, 1997 Zahrajme si, kamarádi, 1997 Neuteč mi, zajíci, 1997 Dva páni a zvířátka, 1958 Elektronika Jumbo Kontrapunkty Legenda o Jaderském moři Milé zastavení Modrý telefon Večerní rondo Žába a rybka Zlatá zem Sen Solitudo Pochod Kondelíků Pohledy Pojďte s námi za pohádkou Potůčky se zaplétají Povídání Quotlibet Šašky frašky O Růžence a sluníčku Pan Začátek Pan Konec Konstantinovy lázně, 1998 Krkonošská pohádka, 1998 Mecenáš, 1998 Costa Caribe, 1998 Zámek Kozel Kapka rosy, 1983 Píseň podzimu, 1980 Mám Tě rád, 2006Filmová tvorba (172 filmů) Lukáš Causa králík Řetěz Modrá planeta Útěky domů Jana Eyrová Hodina klavíru Pražský hrad Tobogan a dalšíTelevizní tvorba – filmy ( 234 filmů) O labuti Naděje má hluboké dno Evangelium podle Pastýřů Zapomenuté tváře Přátelé Zeleného údolí Bez ženské a bez tabáku Tři spory Krásná čarodějka Nenávist Panenka z vltavské tůně Bianka Braselli Tři spory Eugenie Grandetová Český Robinson Ďábel v Praze a dalšíDomácí ocenění1958 – Rozhlasová žatva ČSSR – hudba k TV inscenaci „Dvanáct“1958 – Rozhlasová žatva ČSSR – hudba k TV inscenaci „Sezóna v kolonce“1979 – Cena Antonína Zápotockého – hudba k TV inscenaci „Adriena“1982 – Gottwaldov, ČSSR, festival filmů pro děti „Lukáš“1982 - Prix Bohemia, ČSSR, hudba k rozhlasové hře „Třešňová alej“1983 – Prix Bohemia, ČSSR, hudba k rozhlasové hře „Zaječí pohádka“1983 – Prix Bohemia, ČSSR, hudba k rozhlasové hře „Jak se peče štěstí“1983 – Gottwaldov, ČSSR, festival animovaných filmů pro děti „Krtek ve městě“1984 – Prix Bohemia, ČSSR, hudba k rozhlasové hře „Pax rerum optima“1985 – Gottwaldov, ČSSR, festival animovaných filmů pro děti „Krtek ve snu“1985 – Gottwaldov, festival filmů pro děti „O statečném Vladislavovi“1985 – Prix Bohemia, ČSSR, hudba k rozhlasové hře „Křik labutě“1987 – Praha, ČSSR, Cena Československé televize za nejlepší scénickou hudbu roku1987 – Praha, ČSSR, Cena Svazu československých skladatelů za celoživotní tvorbu1989 – Praha, ČSSR, festival televizních filmů Zlatá Praha, „Naděje má hluboké dno“2001 – Zlatá deska SUPRAPHON, Praha Czech Republic2003 – Platinová deska SUPRAPHON, Praha, Czech RepublicMezinárodní ocenění1980 – Tokio, Japonsko – nejlepší film pro děti „Jonáš a velryba Lizinka“1981 – Prix Monte Carlo, Monako, TV film „Chvíle pro píseň trubky“1982 – Madrid, Španělsko, filmový festival uměleckých dokumentárních filmů, „Pražský hrad“1983 – západní Německo, Berlín, filmový festival, film „Lukáš“1983 – Plovdiv, Bulharsko, festival televizních filmů „O labuti“1985 – Moskva, SSSR, festival animovaných filmů „Krtek ve snu“1985 – Gijon, Španělsko, festival dětských filmů „Krtek ve snu“1989 – Tokio, Japonsko, festival televizních filmů „Jsou určité hranice…“1993 – Banff, Kanada, festival televizních filmů „ Evangelium podle pastýřů“Dilia, metodikaOd roku 1996 je členem a od roku 2000 působí jako předseda správní rady Dilia, divadelní, literární a audiovizuální agentury založené v roce 1949, jejímž hlavním předmětem činnosti je zajišťování ochrany autorských práMetodikaHudební formy – metodická příručkaKlavír a akordické značky - skripta pro pedagogy hudebních školMuzicírování – praktická cvičení…zobrazit celý životopis

Mohli by vás také zajímat…