Vincent Van Gogh

malíř

Narození:
30. 3. 1853 , Zundert u Bredy
Úmrtí:
29. 7. 1890  ve věku 37 let,  Auvers-sur-Oise, Francie  †
Znamení:
beran  
Výška:
170 cm
Další údaje:
zobrazit barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
modrá
Barva vlasů:
rudá
Postava:
hubená
Národnost:
holandská
Rasa:
běloch
Náboženství:
křesťanské
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

48 se líbí, 4 se nelíbí

Vincent Willem van Gogh byl holandským malířem a kreslířem. Byl jednou z největších osobností světového výtvarného umění a je dnes pravděpodobně nejznámější postavou holandské historie. Gogh vytvořil v relativně malém časovém intervalu deseti let zhruba 900 maleb a 1100 kreseb. Goghovo dílo bylo za jeho života takřka neznámé (prodala se jen jedna malba necelý rok před Goghovou sebevraždou). Za života se van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí; zejména po výstavě v Paříži 17. března 1901 (11 let po Goghově smrti). Svým stylem zapadá van Gogh nejvýrazněji mezi fauvisty, expresionisty, z části pak i mezi ranou abstrakci. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané expresionismus (z Goghovy generace expresionistů jmenujme např. Edvarda Muncha, nebo Henriho de Toulouse-Lautreca). Některé z Goghových maleb zaujímají vysokou pozici v seznamu nejdražších maleb na světě. 30. března 1987 byl prodán Goghův obraz Kosatce za tehdy rekordních 53,9 milionu dolarů a 15. května 1990 zlomil jeho Portrét doktora Gacheta další rekord, když se ho podařilo prodat za 82,5 milionů dolarů. Život a dílo Vincent se narodil do protestantské rodiny v Zundertu jako syn Anny Kornelie Carbentové a Theodora van Gogha. Otcova profese se Vincentovi zdála zajímavá a později se pro ni dokonce rozhodl. Jeho sestra popisovala bratra jako neustále vážného a uzavřeného. V šestnácti letech začal van Gogh pracovat pro galerii Goupil a spol. v Haagu. Jeho o čtyři roky mladší bratr Theo Vincenta později následoval. Přátelství obou bratrů bylo zdokumentováno v mnoha osobních dopisech, jež byly uveřejněny v roce 1914. Theo Vincenta finančně podporoval po celý jeho umělecký život. V roce 1873 ho firma přeřadila do Londýna, posléze do Paříže. V roce 1876 jej Goupil propustil pro nedostatek motivace. Van Gogh se v té době intenzivně zajímal o náboženství. Stal se učitelským asistentem v Ramsgate (v Kentu, Anglie) a posléze se vrátil do Amsterdamu, kde studoval od roku 1877. Po vyloučení v roce 1878 se stal laickým farářem v Belgii, kde poznal hornickou komunitu v chudém regionu Borinage. Dokonce čas od času fáral a byl v těsném kontaktu s mnoha pracujícími. Byl po šesti měsících propuštěn a pokračoval bez platu. V tomto období počal uhlem malovat skicy a nákresy. V roce 1880 Vincent uposlechl rady svého bratra Thea a začal se malování věnovat vážně. Nějaký čas Vincent dokonce bral hodiny malování od Antona Mauva v Haagu. Ačkoliv Vincent a Anton se později rozdělili pro odlišné náhledy na malbu, vliv haagské školy na Vincentovi zanechal následky; zejména ve způsobu, jakým si hrál se světlem, a v jasnosti tahů. Avšak způsob, jakým van Gogh používal barev nebo zvýrazňoval tmavé tóny, jej od jeho učitele výrazně vzdálil. V roce 1881 vyznal lásku své ovdovělé sestřenici Kee Vos, která jej odmítla. Později se nastěhoval do jednoho bytu s prostitutkou Sien Hoornik (i s jejími pěti dětmi) a doufal se s ní oženit; Goghův bratr a dokonce i Theo ho od takového vztahu zrazovali. Goghův pokus o napravení hříšnice a spasení jejích dětí se tedy nakonec nevydařil. Ohromen a ovlivněn Jeanem-Françoisem Milletem se van Gogh zaměřil na malbu vesničanů a všeobecně na vesnické scény. Přestěhoval se do dánské provincie Drenthe, později do Nuenenu a do severního Brabantu (Nizozemí), kde jeho vesnická tvorba vrcholila malbou Jedlíci brambor (holandsky Aardappeleters, nyní ve van Goghově muzeu v Amsterdamu). Van Goghovy Aardeppeleters byly jeho prvním velkým dílem. V zimě 1885–1886, van Gogh navštěvoval uměleckou akademii v Antverpách. Gogh byl po několika měsících profesorem Eugènem Siberdtem propuštěn. Přesto se však během tohoto krátkého času van Gogh stačil seznámit s japonským uměním, které začal horlivě sbírat. Obdivoval jeho světlé barvy, použití plátna a hlavních linií. Tento zážitek jej silně ovlivnil. Van Gogh dokonce provedl několik maleb v japonském stylu a některé jeho portréty jsou malovány s pozadím připomínajícím japonské umění. Na jaře 1886 van Gogh odjel do Paříže, kam se přestěhoval i se svým bratrem Theem; sdíleli domeček na Montmartru, kde se Vincent potkal s malíři Edgarem Degasem, Camillem Pissarrem, Émilem Bernardem, Henrim de Toulouse-Lautrecem a Paulem Gauguinem. Objevil impresionismus, oceňoval jeho použití světla a barvy, avšak kritizoval „nedostatek sociálního cítění“. Je třeba poznamenat, že van Gogh si připadal spíše jako post-impresionista. Zvláště se mu ale líbila technika zvaná pointilismus, který zanechal výrazné stopy i na jeho vlastním stylu. Van Gogh také používal doplňující se kontrastní barvy (zejména modrou a oranžovou) aby tak zvýraznil nádheru každé z nich. Odtud pochází poznámka z jednoho jeho dopisu: „Chci používat barvy, které navzájem kontrastují, aby každá z nich zářila ještě výrazněji, aby kontrastovaly jako muž se ženou.“ Když se Goghovi život s bratrem ve městě ukázal jako špatně snesitelný, v roce 1888 Paříž opustil a odstěhoval se do Arles (Bouches-du-Rhône). Ozdobil zde svůj „žlutý dům“ a vytvořil sérii známých kreseb se slunečnicemi. Byl ohromen zdejší krajinou a doufal zde najít, či vytvořit novou uměleckou skupinu. Ze všech jeho nadějí jediný Paul Gauguin, jehož zjednodušená schémata barev a tvarů (známé jako syntetismus) van Gogha přitahovaly), následoval jeho pozvání. Obdiv byl vzájemný a Gauguin namaloval van Gogha malujícího slunečnice. Přesto však jejich setkání skončilo hádkou. Van Gogh trpěl psychickou poruchou (možná způsobenou absinthem) a uřízl si kus levého ucha, které následovně umyl a zabalené přenechal na vrátnici jedné z jeho bývalých prostitutek. Gaugin odjel v prosinci 1888. Jeden ze slavných van Gaughových obrazů (Ložnice v Arles), používá světlou žluť a nebývalé perspektivní efekty, kterými líčí vnitřek ložnice. Odvážné vynechávaní linií je často připisováno jeho psychickému stavu. Jediná malba, kterou kdy v životě prodal (Červené vinice), byla vytvořen v roce 1888. Nyní je vystavena v Puškinově muzeu v Moskvě. Van Gogh vyměnil své typické body za malé čárky. Trpěl silnou depresí a v roce 1889 byl na jeho vlastní požádání přijat do psychiatrického centra v Klášteře Svatého Pavla v Saint Rémy de Provence. Během jeho pobytu mezi stěnami ústavu se stala klinika samotná a její zahrady hlavním objektem malířova zájmu. V této době jeho dílům začaly dominovat převážně kroužení a kudrlinky. Tato technika je nejpatrnější v malbě Hvězdná noc . V květnu 1890 Vincent opustil kliniku a odešel k doktorovi Paulu Gachetovi v Auvers-sur-Oise blízko Paříže, kde byl blíže svému bratru Theovi. Gachet mu byl doporučen Pissarrem; léčil totiž již předtím několik známých umělců. Zde vytvořil van Gogh svůj jediný lept: portrét melancholického doktora Gacheta. Van Goghova deprese se prohlubovala a 27. července 1890 (ve věku 37 let) se postřelil do hrudníku. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ (z francouzštiny: „Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v Auvers-sur-Oise. Theo – neschopen smířit se s bratrovou smrtí – zemřel o šest měsíců později a na žádost jeho ženy byl pochován vedle Vincenta. Mnoho lidí se posléze domnívalo, že van Goghovým posledním obrazem před sebevraždou bylo Pšeničné pole s vránami (zřejmě kvůli výrazně turbulentními stylu). Ve skutečnosti však van Goghovým posledním dílem byla Zahrada u Daubigny. Van Goghova sláva po jeho smrti rychle vzrostla. Největší výstavy se uskutečnily v Paříž (1901), Amsterdamu (1905), Kolíně (1912), New Yorku (1913) a Berlíně (1914).…zobrazit celý životopis

Vincent Van Gogh v Magazínu Osobnosti

  • Karel Gott se dotkne lásky. Na novém albu zpívá Elvise i Jacksona

    Karel Gott se dotkne lásky. Na novém albu zpívá Elvise i Jacksona

    14. 9. 2012 17:11 VIDEO. Sedmnáct českých verzí hitů světové popové klasiky nabízí nové album Karla Gotta, které vychází pod názvem Dotek lásky. Zpěvák bez kalkulací vybral skladby zčásti již v tuzemsku dříve nazpívané i speciálně zvolené pro album vytvořené především z amerických popových, rokenrolových, soulových nebo countryových předloh. V současné době Gott již vybírá písně pro nové album s původními písněmi tuzemských autorů. … více

  • Obraz kubisty Grise vydražili za miliardu

    Novinky, 5. 2. 2014 Aukční síň Christie’s v úterý v Londýně v rámci své pravidelné aukce impresionistického a moderního umění vydražila obraz kubisty Juana Grise s názvem Zátiší a károvaný ubrus za 34,8 miliónu liber (takřka 1,2 miliardy korun). V dražbě nechyběla ani díla mistrů, jako jsou Pablo Picasso, Vincent Van Gogh nebo Lucian Freud. … více

  • Pokud existují mimozemšťani, zamilují si Gogha, nebo Bacha

    Tn.cz, 17. 8. 2010 Pokud kdy bude lidstvo zkontaktováno mimozemskou rasou, pravděpodobně ji neuchvátí objevy, které učinil Einstein, nebo Newton. Podle vědců by ale mohl zabodovat hudební génius Bach, nebo malíř Vincent Van Gogh. … více

Nejznámější díla – Vincent Van Gogh

| celá filmografie (4)

Mohli by vás také zajímat…