Vlasta Fialová

herečka

Narození:
20. 1. 1928 , Brno, Československo
Úmrtí:
13. 1. 1998  ve věku 69 let,  Brno, Česká Republika  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

75 se líbí, 9 se nelíbí

Vlasta Fialová byla česká herečka. Její krása se rozhodně nedala označit jako barvotisková. Byla však nevšední a nepřehlédnutelná .Vlasta Fialová se blízko divadla pohybovala odmalička, oba rodiče byli členy brněnské opery. Jevištní křest si odbyla jako Holčička s kočárkem v baletu Oskara Nedbala Z pohádky do pohádky. To jí bylo něco přes tři roky. Láska k divadlu už ji neopustila. Hrávala ve školním divadle na Kuldově ulici, zpívala v dětském divadelním sboru pod taktovkou Rafaela Kubelíka (Jakobín, Carmen, Tosca), navštěvovala baletní školu Ivo Váni Psoty (viz. Ivo Váňa Psota). V roce 1943 přestoupila z reálného gymnázia na brněnskou konzervatoř, kterou absolvovala v roce 1947 jako žákyně Zdeňky Gräfové, Marie a Rudolfa Waltrových, zpěv studovala u Marie Řezníčkové. Kromě toho se věnovala sportu, úspěšná byla zejména v závodním plavání a skocích do vody. Sportovní dráha však ustoupila kariéře herečky. Ještě za studií hrála v divadle Komorních her a ve Svobodném divadle, v drobnějších rolích se objevila i v brněnském Národním divadle. Do prvního angažmá, na sezónu 1947- 48, nastoupila v Opavě, následovaly dvě sezóny v Olomouci (vytvořila tam 15 premiérových rolí). Její talent i osobitá krása zaujaly režiséra Vladimíra Čecha, který svěřil dvacetileté herečce titulní roli ve filmu Divá Bára. Filmový debut přinesl Vlastě Fialové mimořádný úspěch a ohlas doma i v zahraničí. Do Brna přivedl Vlastu Fialovou v roce 1950 režisér Aleš Podhorský. Její první rolí zde byla Kněžna v Jiráskově Lucerně (tu si pak zopakovala ve dvou dalších nastudováníchna jevišti v roce 1954, v televizní podobě v režii Františka Filipa v roce 1967). Brněnská činohra procházela v padesátých letech obdobím psychologizujícího názoru Stanislava Stanislavského a všeurčujícího socialistického realismu. Vlasta Fialová se svým temperamentním, drsným a nervním jevištním projevem prosazovala nesnadno. Přesvědčivě vynikla v rolích jadrných, plnokrevných a přímočarých ženských postav (Kateřina ve Zkrocení zlé ženy, Hošková z Veselých paniček windsorských Wiliama Shakespeara, Shawova Kleopatra). 60. léta přinesla brněnské Mahenově činohře novou dramaturgickou i režisérskou etapu epického politického divadla.Ta dala řadu příležitostí apelativnímu hereckému naturelu Vlasty Fialové, a ta jich dokonale využila. Pamětníci si dodnes vybavují její Grušu bojující o právo na své dítě (Bertolt Brecht: Kavkazský křídový kruh, 1961), na malé ploše přesně ztvárněnou Šansoniérku z Kunderova Totálního kuropění (1961), kde prokázala i své schopnosti tančit a zpívat, Lízu Doolitlovou ze Shawova Pygmalionu (1961) a především vynikající Matku Kuráž v dramatu B. Brechta (1964). Její výkon v roli drsné, životem vláčené, ale nepoddajné markytánky z bojišť třicetileté války vešel do dějin českého divadla. V dalším období přišla po nevelké roli Kateřiny (Jean Paul Sartre : Ďábel a pánbůh, 1964) Komisařka ve Višněvského Optimistické tragédii, gotickými „krásnými Madonami“ inspirovaná Matka Marie v lidové barokní Komedii o umučení (1965), chladně pomstychtivá multimilionářka Klára Zachanasjanová v Dürenmattově Návštěvě staré dámy (1966), Ševcová (Federico Garcia Lorca: Čarokrásná paní ševcová, 1967). Soustředěný herecký výkon přinesl herečce úspěch v zemité Káče (Jan Drda: Hrátky s čertem, 1968) a Celestýně (Calábek : Zavraždění svaté Celestýny, 1969). Vrchol v umělecké tvorbě Vlasty Fialové ve druhé polovině 60. let představuje nezapomenutelná role krutě bezohledné a jízlivé Alice ve Strindbergově Tanci smrti (v Brně jevištně adaptován jako Play Strindberg, 1969). Do jiné věkové kategorie se umělkyně „přehrála“ v sedmdesátých letech (Serafina ve Vytetované růži Tennessee Williamse, 1970, chůva v Shakespearově Romeovi a Julii, 1971, Alžběta Anglická ve stejnojmenné Brucknerově hře, tvrdá paní Dulská v dramatu Gabriely Zápolské, 1973). Plně rozvinout charakterizační schopnosti a dát průchod energickému projevu umožnily Vlastě Fialové role jadrných lidových ženských z české dramatické klasiky (Plajznerka v Drdových Dalskabátech, 1973, Jahelková z Tylovy Tvrdohlavé ženy, 1978), i když toto období v osobním životě herečky poznamenaly zdravotní obtíže a ztráta věrného životního druha Zdeňka Kampfa. Načas se dostavil i útlum v tvůrčí práci. Poslední sezóny však pro herečku znamenaly obnovenou vitalitu a příliv uměleckých sil. Svědčí o tom její Gisela v Örkényho Kočií hře, pro televizi naštěstí zaznamenaná kreace hrdé a statečné Eugenie v Casonově poetické komedii Stromy umírají vstoje a konečně Stařenka v dramatizaci Roku na vsi bratří Mrštíků. Za téměř padesát let divadelní práce odvedla Vlasta Fialová svému publiku na dvě stovky rolí. Stařenku zahrála ještě v den svého úmrtí. Po nepřekonaném úspěchu Divé Báry poskytl Vlastě Fialové také film dvě desítky rolí. Vzpomínáme například na královnu Mechmene Banu z pohádky Nazima Hikmeta Legenda o lásce. Televize zpočátku využívala jejího talentu v záznamech divadelních inscenací, vlastní herecké příležitosti jí dala v Marii Antoinettě ve Vdově Kapetové, kde podala vysoce nadprůměrný výkon (1964), Jiráskově Vojnarce (1968), či Larise z Irkutské historie (1970). Zcela mimořádným způsobem vytvořila roli dlouhověkostí omrzelé Emilie Marty v Janáčkově opeře Věc Makropulos, kde zazářila v hereckém partu. S rozhlasem spolupracovala Vlasta Fialová od svých 15 let v recitaci, dramatických rolích i jako šansoniérka. Oblíbila si melodram, který učila také na Janáčkově akademii múzických umění. Její hlasový projev se uchoval i na gramofonových deskách. Hereckému poslání podřídila Vlasta Fialová svůj soukromý život. I mateřskou roli musela sladit s divadelním a filmovým režimem. Syn Jiří a dva vnuci jí však byli životní oporou. Své životní a profesní osudy spojila Vlasta Fialová s Brnem. Město a své diváky opustila nečekaně uprostřed práce, týden před svými sedmdesátými narozeninami. Autor : uživatel Streee…zobrazit celý životopis

  • Jaroslav Dušek (53) boduje: Nandal to i prostořeké důchodkyni Fialové (85)!

    Aha, 20. 9. 2014 Prostořeká buddhistka a herečka s pozdním věkem dokonale naplňuje význam jména své slavné filmové postavy Tornádo Lue. Bere si na mušku všechny bez rozdílu a rozdává tvrdé rány. Vlastimil Harapes je teplý, Karel Gott je koza Líza, "vůl" Václav Klaus prý vypadá, jako když čuchá k hovnu, vesele vypráví o intimních radovánkách s Václavem Havlem...  Květa Fialová je prostě neřízená střela a nedávno jí to tak trochu vrátil Jaroslav Dušek (53). … více

  • Jaroslav Dušek (53) boduje: Konečně to někdo nandal i prostořeké důchodkyni Fialové (85)!

    Aha, 19. 9. 2014 Prostořeká buddhistka a herečka s pozdním věkem dokonale naplňuje význam jména své slavné filmové postavy Tornádo Lue. Bere si na mušku všechny bez rozdílu a rozdává tvrdé rány. Vlastimil Harapes je teplý, Karel Gott je koza Líza, "vůl" Václav Klaus prý vypadá, jako když čuchá k hovnu, vesele vypráví o intimních radovánkách s Václavem Havlem...  Květa Fialová je prostě neřízená střela a nedávno jí to tak trochu vrátil Jaroslav Dušek (53). … více

  • Jaroslav Dušek (53) boduje: Konečně to někdo nandal i drzé důchodkyni Fialové (85)!

    Aha, 19. 9. 2014 Prostořeká buddhistka a herečka s pozdním věkem dokonale naplňuje význam jména své slavné filmové postavy Tornádo Lue. Bere si na mušku všechny bez rozdílu a rozdává tvrdé rány. Vlastimil Harapes je teplý, Karel Gott je koza Líza, "vůl" Václav Klaus prý vypadá, jako když čuchá k hovnu, vesele vypráví o intimních radovánkách s Václavem Havlem...  Květa Fialová je prostě neřízená střela a nedávno jí to tak trochu vrátil Jaroslav Dušek (53). … více

Hledáte také jako: Vlasta Fial
Rychlá navigace:fotogalerie |videoklipy |novinky |diskuse

Nejznámější díla – Vlasta Fialová

| celá filmografie (37)

Mohli by vás také zajímat…