zavřít
Zvonimír Rogoz

herec

Narození:
10. 10. 1887 , Zábřeh, Jugoslávie
Úmrtí:
6. 2. 1988,  Zábřeh, Jugoslávie  †
Znamení:
váhy  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
chorvatská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Výrazný divadelní a filmový herec Zvonimir Rogoz byl synem advokátního koncipienta. V devíti letech osiřel a kmotr, u kterého Rogoz vyrůstal, chtěl mít z něho obchodníka. Poslal ho na studium soukromé obchodní školy do Vídně, avšak mladý Zvonimir začal místo toho studovat herectví na dramatické škole V. E. Frühmanna. V roce 1907 působil krátce jako volontér v Národním divadle v Záhřebu. V letech 1908 - 1919 hrál v několika jugoslávských divadlech (např. v Osieku nebo Varaždině) a v letech 1919 - 1929 byl členem Národního divadla v Lublani. Do Čech přišel Rogoz natrvalo v roce 1929, kdy byl angažován pražským Národním divadlem, jehož členem zůstal až do konce války. Po osvobození působil jako herec a režisér v Českých Budějovicích (1945 - 1946), v Kladně (1947 - 1948) a v Hradci Králové (1948 - 1950). V roce 1950 odmítnul podepsat směšné prohlášení namířené proti generálu Titovi a byl nucen se vystěhovat z republiky. Do Československa se vrátil ještě jednou v roce 1971 při příležitosti natáčení jeho hereckého medailonu pro záhřebskou Akademii pro divadelní a filmové umění. V Jugoslávii dále působil jako divadelní herec (divadlo Branka Gavely), ale také i jako režisér a profesor (Akademie pro divadelní a filmové umění). S českým jazykem neměl Rogoz velké problémy. Při prvním pohostinském vystoupení v Národním divadle v roce 1927 nebyl přijat pro jeho špatnou znalost. O dva roky později již hrál v Národním divadle pohostinsky roli Myškina v Dostojevského Idiotovi v českém jazyce, který již bravurně ovládal. Jako herec zapůsobil především svým oduševnělým zjevem, tváří ostrých rysů a jemné mimiky a pohybovou ukázněností. Výrazným rysem jeho herectví byla mimořádná ukázněnost, pramenící z jeho vídeňské školy i z tradic jihoslovanského herectví. Z jeho rolí v Národním divadle zmiňme např. Algernona Moncrieffa (Wilde - Na čem záleží) nebo Charlese Marsdena (O´Neill - Podivná mezihra). Mezi jeho úspěšné režisérské práce patří mimojiné inscenace jugoslávských autorů (Ogrizović - Hasanaginica, Krleža - Páni Glembajové), jejichž hry také překládal do češtiny. Pro kinematografii objevili Rogoze čeští filmaři. V roce 1929 byl natočen němý film ČERNÝ PLAMEN se zvukovým prologem, ve kterém vystoupil právě Zvonimir Rogoz spolu s herečkou Bronislavou Liviou. Ještě před uvedením do kin byl film dodatečně ozvučen a zvukový prolog byl vystřižen. A tak se první rolí Rogoze stal kníže Petr Ivanovič Dolgorov v komedii Josefa Kodíčka OBRÁCENÍ FERDYŠE PIŠTORY z roku 1931. Do konce války vytvořil téměř třicítku různorodých velkých i malých rolí. První výraznou rolí se stal Emil Jerman, manžel nevěrné Evy, v české i francouzské verzi Machatého dramatu EXTASE. V roce 1935 vytvořil titulní postavu v životopisném snímku Jana Svitáka MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK. Mezi jeho další výrazné postavy patří např. ředitel Simonidesových závodů v komedii HEJ-RUP!, majitel herny Linde v kriminálním filmu KROK DO TMY, tajemník Clifford v dramatu MUŽ Z NEZNÁMA, nebo učitel tance Bondini v Čápově TANEČNICI. Po osvobození vytvořil v našem filmu už jen pár vedlejších postav, především v historických a životopisných filmech Václava Kršky. Nejdříve se objevil jako dirigent v dramatu HOUSLE A SEN, dále např. jako ředitel cirkusu v dramatu MUZIKANT, rentgenolog v KARIÉŘE a naposledy jako kníže Clemens Wenzel Metternich v historickém dramatu REVOLUČNÍ ROK 1848. Po návratu do Jugoslávie se sice dále objevoval ve filmu i v televizi, ale jugoslávská kinematografie mu již titulní roli neposkytla. V jeho filmografii se však objevuje několik zajímavostí. Tou první beze sporu je, že v roce 1954 hrál ve filmu našeho emigranta Františka Čápa AM ANFANG WAR ES SÜNDE a tou druhou zajímavostí je, že se ve filmu MACISTE NELLA VALLE DEI RE z roku 1960 objevil po boku Terence Hilla. Naši diváci mohli Rogoze vidět např. v drastickém dramatu OKUPACE VE 26 OBRAZECH z roku 1978. Naposledy se objevil v dramatu GLEMBAJEVI, uvedeném až po jeho smrti. V roce 1935 získal Zvonimir Rogoz filmovou cenu Filmového poradního sboru za roli ve filmu MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK a v roce 1968 titul Národní umělec Chorvatské republiky Jugoslávie. V roce 2005 byl vyhlášen v chorvatském měsíčníku Hollywood 11. nejlepším chorvatským hercem všech dob. Dožil se velmi vysokého věku. Některé prameny uvádějí dokonce rok úmrtí 1988, tedy skutečnost, že se sta let opravdu dožil, jak naznačuje i název jeho vlastní biografické knihy Mojih prvih sto godina (Mých prvních sto let, Zagreb 1986). Herečkou (Národní divadlo v Brně) byla i jeho dcera LIBUŠE ROGOZOVÁ, která se objevila především po boku svého otce v epizodkách několika českých filmů (CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, ČEKANKY, TŘI KAMARÁDI). To že i ve vysokém věku byl Rogoz ve vynikající kondici dosvědčuje senzační fakt, že v neuvěřitelných 96 letech zplodil potomka.…zobrazit celý životopis

Nejznámější díla – Zvonimír Rogoz

| celá filmografie (63)

Mohli by vás také zajímat…