zavřít
Charles de Gaulle

francouzský státník, vojenský činitel

Narození:
22. 11. 1890 , Lille, Francie
Úmrtí:
9. 11. 1970  ve věku 79 let,  Colombey-les-Deux-Églises, Francie  †
Znamení:
štír  
Výška:
196 cm
Další údaje:
zobrazit barvu vlasů, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
světle hnědá
Postava:
přidej postavu
Národnost:
francouzská
Rasa:
běloch
Náboženství:
římskokatolické
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

17 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Charles André Joseph Marie de Gaulle, narozený 22. listopadu 1890 Lille, byl významný francouzský státník a vojenský činitel. Mládí: Narodil se v rodině právníka a profesora filosofie, který se účastnil již války s Pruskem v roce 1870. Střední školu absolvoval v Paříži a roku 1911 vstoupil do vojenského učiliště v Saint-Cyru. V první světové válce byl roku 1916 těžce raněn a zajat Němci, ze zajetí se neúspěšně několikrát pokusil utéci. Velitel Pétain se domníval, že de Gaulle zahynul, a in memoriam mu udělil Řád čestné legie. V květnu 1919 vstoupil v Sillé-le-Guillaume, jako účastník francouzské mise v Polsku, k 5. pluku polských myslivců. S ním putoval až do Východní Haliče, kde bojoval proti ukrajinským nacionalistům. Po obsazení Haliče odešel do bývalé školy carské Imperiální stráže v Rembertówě u Varšavy, kde přednášel teorii taktiky. V červenci až srpnu se účastnil na bojových akcích proti Sovětskému Rusku a byl povýšen na majora. Po svém návratu do Francie v roce 1920 působil v Saint-Cyru jako učitel vojenských dějin. V roce 1925 se stal pobočníkem H. P. Pétaina. Od roku 1929 byl důstojníkem francouzského sboru v Bejrútu. V meziválečném období se věnoval publikační činnosti, nejvýznamnějším dílem je esej „Vers l'armée de métier“ (O válečném řemesle) z roku 1934, v níž navrhoval nahradit armádu založenou na branné povinnosti početně omezeným plně profesionálním sborem, plně motorizovaným a dostatečně vybaveným obrněnou technikou, zároveň v ní formuloval požadavky na moderní doktrínu vedení mobilní války; která způsobila jeho značnou nepopularitu mezi francouzskou veřejností i důstojnickým sborem. Před začátkem války byl povolán zpět do Francie jako člen Národní obranné rady. Druhá světová válka: V roce 1939 byl velitelem tankového pluku. V květnu 1940 se stal velitelem nově formované 4. tankové divize, a za bojové úspěchy a projevenou statečnost byl 25. května 1940 povýšen na brigádního generála. Po porážce Francie uprchl 17. června do Anglie. V Londýně generál začal budovat hnutí Svobodných Francouzů, jehož symbolem se stal lotrinský kříž. Vedle mnohatisícové armády v koloniích se mu prostřednictvím legendárního odbojáře Jeana Moulina podařilo sjednotit podzemní skupiny do Národní rady odboje čítající kolem sta tisíc lidí. De Gaulle zastával názor, že jeho hnutí, od roku 1942 nazývané Bojující Francie, je reprezentantem Francie. 25. srpna 1944 triumfálně vstoupil do Paříže a převzal politickou moc. De Gaulle se tak v září 1944 stal předsedou prozatímní francouzské vlády. Díky šikovné zahraniční politice se mu pak podařilo znovu vyzbrojit armádu, získat německou okupační zónu a stát se stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Poválečné období: Ale již v lednu následujícího roku rezignoval. Nesouhlasil s návrhem nové ústavy pro tzv. čtvrtou republiku. Nelíbila se mu přílišná moc parlamentu a v něm zastoupených politických stran a naopak slabá pozice prezidenta republiky. V roce 1947 tak de Gaulle založil politické hnutí Sdružení francouzského lidu (RPF), které ale ve volbách nezvítězilo a jeho vůdce odešel do politického ústraní. Poválečná francouzská politika vykazovala velkou nestabilitu - časté výměny vlád a problémy v koloniích. A povstání v jedné z nich – Alžírsku – přispělo k de Gaullovu návratu. Vytvořil zcela nový ústavní režim, pro který se v učebnicích politologie vžil název poloprezidentský nebo gaullismus. V reakci na to vytvořila radikální opozice Organizaci tajné armády (OAS), jejímž cílem se stala destabilizace Francie a atentát na de Gaulla. V roce 1966 také Francie vystoupila z vojenských struktur NATO. Odchod: Největším otřesem jeho autority se staly studentské bouře během pařížského května 1968, kdy už to vypadalo, že odstoupí. Avšak 30. května vypsal předčasné volby a jeho strana drtivě vyhrála. Abdikoval v roce 1969 po oznámení odmítavého výsledku referenda o přesunu některých kompetencí na kraje a o transformaci Senátu, když předtím setrvání ve funkci spojil s přijetím těchto reforem. Charles de Gaulle zemřel v roce 1970 dva týdny před svými osmdesátými narozeninami. …zobrazit celý životopis

Charles de Gaulle v Magazínu Osobnosti

  • Charlie Hebdo znovu zvedl náklad i muslimy ze židlí

    Charlie Hebdo znovu zvedl náklad i muslimy ze židlí

    17. 1. 2015 21:29 Po novém čísle Charlie Hebdo se na stáncích zaprášilo. S dotisky vyjde v rekordním nákladu sedm milionů kusů. V řadě muslimských zemí přitom francouzský satirický časopis, který se stal terčem krvavého islamistického útoku, vyvolal vlnu nevole. … více

  • Portal 2 čeká na PS3 DLC pro pohybový ovladač

    Tiscali, 25. 12. 2010 O PS Move se toho v poslední době moc nenamluvilo, ale pořád tu je a podtrhuje to i čerstvě oznámené DLC k povedenému Portalu 2, které se příznačně jmenuje In Motion. V jeho rámci dostanou majitelé možnost zahrát si novou kampaň, s níž přijde možnost ovládat hru pomocí PS Move. Celé DLC bude v sobě mít i 20 místností, které byly původně unikátní pro PC v rámci balení... … více

  • Husté sněžení ochromilo Paříž, Eiffelovka uzavřena

    Tn.cz, 8. 12. 2010 Vydatné sněhové srážky ve středu uvrhly Paříž do chaosu. Eiffelova věž byla uzavřena, městská doprava je ochromena a letiště Orly a Roissy Charles de Gaulle dočasně zastavily provoz, informuje agentura AFP. … více

Nejznámější díla – Charles de Gaulle

| celá filmografie (2)

Mohli by vás také zajímat…