zavřít
Ján Chryzostom Korec

biskup nitrianské římskokatolické diecéze

Věk:
92
Narození:
22. 1. 1924 , Bošany, Československo
Znamení:
vodnář   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ján Chryzostom kardinál Korec je emeritní diecézní biskup nitrianské římskokatolické diecéze, autor knih nejen s náboženskou tematikou. V roce 1939 vstoupil do Tovyryšstva Ježíšova (jezuiti). Studoval na gymnáziu v Kláštore pod Znievom, později až do roku 1950 studoval filozofii a teologii v Ružomberku, v Trnavě a v Brně. Během noci z 13. na 14. dubna 1950 komunistický režim násilně zlikvidoval řehole. Po této noci se ocitl v záchytném táboře. Po propuštění z internace odešel do civilního života a pracoval jako dělník až do roku 1960. Na kněze byl vysvěcen tajně v Rožňavě 1. října 1950 biskupem ThDr. Róbertem Pobožným. Už o rok později, 24. srpna 1951, jej jako 27-letého biskup Pavol Hnilica vysvětil v Bratislavě na biskupa. (tajné svěcení mu bylo uděleno na základě rozhodnutí, které vydal papež Pius XII. pro komunistické státy). Od biskupského vysvěcení používá rozšířené jméno Ján Chryzostom Korec. V nasledujícím období se věnoval studentům teologie a pomáhal jim ku kněžskému svěcení. Velkou pozornost věnoval i laickým pracovníkům v církvi. Veškerou tuto činnost však musel vykonávat tajně, protože neměl od komunistického režimu oficiální souhlas ke kněžské činnosti. V roce 1958 se o něj začala zajímat státní bezpečnost. Zatkli jej a 11.března 1960 byl odsouzen za vlastizradu ke 12 rokům vězení. Prošel si věznicemi v Praze na Pankráci, Ruzyni, ve Valdicích, Leopoldově a v Ilavě. Z vězení byl propuštěný v roce 1968. Po propuštění z vězení až do dosažení důchodového věku v roce 1984 pracoval v různých dělnických profesích. Přitom ovšem neustával ve své kněžské službě, i když stále neměl státní souhlas. Během této doby se stal jedním z nejvýznamnějších osob v tajné církvi na Slovensku. Oficiální biskupské insignie dostal až v roce 1969, 18 let po vysvěcení biskupem, na audienci u papeže Pavla VI. V roce 1990 se stal rektorem bratislavského semináře. 6. února 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval sídelním biskupem Nitry. Krátce nato, 28. června 1991, jej papež jmenoval kardinálem a přidelil mu titulární kostel sv. Fabiána a Venancia v Římě. Od té doby je členem kongregace pro Instituty zasvěceného života a Společenství apoštolského života, a i členem papežské komise pro kulturu. V roce 1999 v souladu s Kodexem církevního práva, podle kterého musí každý biskup po dovršení 75. roku svého života podat abdikaci do rukou papeže, požádal o uvolnění z úřadu nitrianské diecéze. 9. června 2005 Svatý stolec oznámil, že papež Benedikt XVI. přijal jeho rezignaci a jmenoval novým nitrianským biskupem Viliama Judáka, který byl slavnostně vysvěcen 16. června 2005. Ocenění Za pevné postoje a nezlomnou víru mu byla udělena řada ocenění a čestných doktorátů. Jeho celoživotní práci ocenily např. Univerzita Notre Dame Indiana v USA (1986), Univerzita v Bridgeport v USA (1992), Katolická univerzita ve Washingtonu (1993), získal i čestný doktorát Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře. V roce 1993 získal státní vyznamenání Francouzské republiky, v roce 1995 státní vyznamenaní Řád Ľudovíta Štúra I. třídy a v roce 1999 státní vyznamenání Řád Andreje Hlinky I. třídy. Kritika Část veřejnosti mu vytýká, že projevuje pozitivní postoj vůči Jozefu Tisovi a Slovenskému štátu. Poukazují například na to, že v roce 1990 odhalil Jozefu Tisovi pamětní desku v Bánovcích nad Bebravou nebo 18. dubna 1997 při příležitosti 50. výročí Tisovy popravy sloužil v Nitře zádušní mši. Je taky známý jeho výrok o tom, že Jozef Tiso po celou existenci státu nepodepsal jediný trest smrti, nebo jiné vyjádření, že mu nejsou známé žádné důkazy o Tisově vině. V srpnu 1997 se veřejně zastal exilového historika Milana Stanislava Ďurici v souvislosti s jeho kontroverzní knihou Dejiny Slovenska a Slovákov, která obhajuje více politiků z období Slovenského štátu a rovněž přímo i tuto republiku. Tvorba Jeho knižní tvorba představuje více než 80 titulů. Vyšly ve více vydáních a jsou součástí slovenské křesťanské literatury 20. století. Jeho spisovatelská činnost je obsažena i v početných samizdatech a různých časopisech. Výběr z jeho děl 1949 - O pôvode človeka 1971 - Nad vznikom a vývojom života 1971 - O kompetencii vied 1982 - Záchrana v Kristovi 1985 - Vo svetle blahozvesti 1986 - Úvahy o človeku 1987 - Kristov kňaz 1987 - O poslaní kňaza 1987 - Cirkev uprostred problémov 1987 - Cirkev v rozvoji…zobrazit celý životopis

Hledáte také jako: Ján Chryzostom kardinál Korec
Rychlá navigace:novinky |diskuse