zavřít
Novak Djokovič

tenista

Přezdívka:
Nole, Djoker
Věk:
29
Narození:
22. 5. 1987 , Bělehrad, Srbsko
Znamení:
blíženci   |  aktuální horoskop
Výška:
188 cm
Další údaje:
zobrazit váhu, barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
oříšková
Barva vlasů:
tmavě hnědá
Postava:
atletická
Národnost:
srbská
Rasa:
běloch
Náboženství:
východní ortodoxní
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

418 se líbí, 73 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Novak Djoković je srbský profesionální tenista, který je řazen mezi nejlepší hráče všech dob a současná mužská světová jednička ve dvouhře, 25. v historii, když se do čela potřetí vrátil 7. července 2014 po zisku druhého wimbledonského titulu. Na vrcholu žebříčku již pobýval v letech 2011–2012 a 2012–2013. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP vyhrál šedesát pět turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře, z toho dvacet devět událostí série Masters, v níž drží rekord celkového počtu titulů i šesti trofejí získaných během jedné sezóny (2015). Na nejvyšší grandslamové úrovni získal dvanáct singlových titulů, když triumfoval na Australian Open 2008, 2011, 2012, 2013, 2015 a 2016, ve Wimbledonu 2011, 2014 a 2015, stejně jako na US Open 2011 i 2015. Titulem z Roland Garros 2016 zkompletoval jako osmý tenista historie karierní Grand Slam. Po Budgeovi a Laverovi se výhrou stal třetím mužem historie, jenž zvítězil na čtyřech grandslamových turnají v řadě. Postupem do pařížského čtvrtfinále překonal jako první hráč hranici 100 milionů dolarů na finančních odměnách. S šesti trofejemi z melbourneského grandslamu tak drží rekord otevřené éry. V sezóně 2011 vyhrál tři ze čtyř grandslamů a stal se šestým hráčem otevřené éry, kterému se tento výkon povedl. V boji o titul na Australian Open 2012 odehrál s Nadalem nejdelší finále historie Grand Slamu,když trvalo 5:53 hodin. V letech 2008, 2012, 2013, 2014, a 2015 si také připsal pět vítězství na Turnaji mistrů. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu vybojoval bronzovou medaili ve dvouhře. V roce 2010 se stal, díky singlové neporazitelnosti, hlavní oporou srbského daviscupového týmu, který poprvé v historii získal salátovou mísu. Od prosince 2013 je hlavním trenérem Němec Boris Becker, bývalá světová jednička, když na této pozici vystřídal Slováka Mariána Vajdu. Ten Srba koučuje od léta 2006. Vajda zůstal nadále členem přípravného týmu tenisty. Opakovaně byl vyhlášen nejlepším sportovcem Srbska. V sezónách 2011–2015 se v rámci Mezinárodní tenisové federace stal mistrem světa ve dvouhře a ATP jej vybrala za hráčem roku v letech 2011, 2012, 2014 a 2015. Dvakrát získal světovou sportovní cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa za roky 2011 a 2014. Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských hrách 2012 v Londýně byl vlajkonošem srbské výpravy. Soukromý životNarodil se 22. května v Bělehradu, hlavním městě Socialistické federativní republiky Jugoslávie do rodiny Srđana (Срђан) a Dijany (Дијана) Đokovićových. Dva mladší bratři Marko (Марко) a Đorđe (Ђорђе) Đokovićovi, jsou tenisté s ambicemi stát se profesionály. Žije v monackém Monte Carlu a od léta 2006 jej trénuje bývalý slovenský tenista Marián Vajda. Podobně jako Roger Federer, se označuje za milovníka cizích jazyků, když uvádí, že vyjma rodné srbštiny hovoří anglicky, německy a italsky. Od konce roku 2005 udržuje partnerský vztah s Jelenou Ristićovou (Јелена Ристић). Poté, co se v září 2013 zasnoubili, následovala 10. července 2014 civilní svatba v černohorském letovisku Sveti Stefan. Na stejném místě pak o dva dny poději proběhl i církevní sňatek v místním kostele (srbsky: Црква Светог Архиђакона Стефана). Dne 24. dubna 2014 tenista oznámil, že očekávají příchod prvního potomka. Do manželství se pak 21. října 2014 narodil syn Stefan Djoković. S tenisem začínal ve čtyřech letech. Roku 1993, v šesti letech, jej jako talentované dítě objevila srbská tenisová legenda Jelena Genčićová v Kopaoniku, kde jeho rodiče provozovali rychlé občerstvení. Poté, co jej viděla hrát na kurtu, prohlásila: „To je největší talent, který vidím od dob Moniky Selešové“. Genčićová s ním pak spolupracovala více než šest let. V roce 1999 se obrátila na Niki Piliće, jenž dvanáctiletého tenistu přijal do své akademie v německém Oberschleißheimu. V ní trénoval další čtyři roky. Od čtrnácti let začal soutěžit na mezinárodních turnajích. Ve své věkové kategorii zvítězil ve dvouhře a čtyřhře na mistrovství Evropy, na němž dopomohl ke zlatu i srbskému družstvu. Mimo dvorec je známý svým humorem a imitací herního stylu svých spoluhráčů. Po vítězném čtvrtfinále s Carlosem Moyou na US Open 2007 bavil publikum předváděním Nadala a Šarapovové. Dojem učinil také na Johna McEnroea, s nímž rozveselili několika výměnami ochozy centrálního dvorce, po osmifinálovém vítězství na US Open 2009. Díky těmto charakterovým rysům získal přezdívku „Djoker“, vzniklou spojením příjmení a anglického slova „joker“ – šprýmař. Řadí se k členům klubu „Champions for Peace“, skupině světově významných sportovců, kteří se zavázali propagovat a šířit mír prostřednictvím sportu. K tomuto účelu založili v Monaku mezinárodní organizaci Peace and Sport. Vyznáním se hlásí k Srbské pravoslavné církvi. 28. dubna 2011 mu srbský patriarcha Irinej udělil nejvyšší církevní vyznamenání Řád svatého Sávy I. třídy, za jeho náklonnost k církvi a podporu Srbů. Patří mezi fanoušky několika fotbalových klubů – srbské Červené hvězdy Bělehrad, italského AC Milán a portugalské Benfiky Lisabon. Řadí se také mezi blízké přátele bývalé srbské světové jedničky v tenise Any Ivanovićové, se kterou se poprvé setkal ve dvou letech. Tenisová kariéraPočáteční fáze kariéryV roce 2001 byl členem jugoslávského týmu, který se probojoval do finále juniorského Davis Cupu pro hráče do 14 let. V něm prohrál singlové utkání. Na počátku kariéry hrál jako většina začínajících tenistů události na tenisových okruzích nižší úrovně Futures a challengerech. V období 2003–2005 vyhrál na každém z nich tři turnaje ve dvouhře. 2004–2005Poprvé se do hlavní soutěže turnaje nejvyšší mužské úrovně – ATP Tour, probojoval na Croatia Open Umag 2004 v chorvatském Umagu, kde v úvodním kole nestačil na Filippa Volandriho. V dubnu 2004 debutoval v reprezentaci Srbska a Černé Hory v euroafrické zóně Davisova poháru proti Lotyšsku. Sezónu zakončil jako 186. hráč žebříčku ATP. Premiérový grandslam odehrál na Australian Open 2005, kde v první fázi hladce podlehl Rusu Maratu Safinovi, když na pozdějšího vítěze uhrál pouze tři gamy. Na French Open postoupil do druhého a ve Wimbledonu, stejně jako na US Open pak do třetího kola. V květnu vyhrál challenger v italském San Remu a sezónu zakončil na 78. místě žebříčku. 2006V sezóně krátce uvažoval o plánu se přestěhovat ze Srbska do Velké Británie, kterou by reprezentoval. Zejména díky čtvrtfinálové účasti na French Open a postupu do čtvrtého kola ve Wimbledonu se posunul do první čtyřicítky hráčů na singlovém žebříčku ATP. Tři týdny po Wimbledonu, si připsal premiérový titul na okruhu ATP, když triumfoval na Dutch Open v nizozemském Amersfoortu, a to bez ztráty setu. V boji o titul přehrál dvojnásobného olympijského vítěze z Chile Nicoláse Massúa. Druhý titul pak získal na francouzském Moselle Open v Metách, čímž poprvé pronikl do první dvacítky klasifikace a sezónu zakončil na 16. příčce. 2007: Průnik do elitní desítky a první finále majoruTradičně úvodní australskou část sezóny zahájil výhrou na turnaji v Adelaide, kde ve finále zdolal Chrise Gucciona. Na Australian Open se probojoval do čtvrtfinále, v němž nestačil na světovou jedničku a pozdějšího vítěze Rogera Federera ve třech sadách. Kvalitní výsledky z událostí série Masters na kalifornském Indian Wells, kde ve finále podlehl Rafaelu Nadalovi a ve floridském Key Biscayne, na němž v další finálové účasti získal premiérový titul této kategorie nad Španělem Guillermo Cañasem, mu poprvé zajistily postup mezi deset nejlepších tenistů světa. Ze Spojených států se v dubnu vrátil do Srbska na zápas první skupiny euroasijské zóny Davisova poháru, v němž na domácí tým čekala Gruzie. Djoković získal bod singlovou výhrou nad George Čanturjanem a Srbsko postoupilo do zářijové baráže o Světovou skupinu hladce výhrou 5:0. Následovala antuková část sezóny. Na Monte-Carlo Masters ve třetí fázi nestačil na Davida Ferrera. Do finále se poté probojoval na portugalském Estoril Open, kde v boji o titul zdolal Francouze Richarda Gasqueta. Ve čtvrtfinále skončil na dalších dvou turnajích, italském Rome Masters a německém Masters Series Hamburg. V prvním případě zůstal na raketě Nadala a ve druhém pak prohrál s Carlosem Moyou. French Open pro něj znamenalo první semifinálovou účast na grandslamu, v níž jej přehrál pozdější vítěz Nadal, jenž pro svou dominanci budoval přezdívku „antukový král“. Na travnatém Wimbledonu svedl mezi posledními osmi pětihodinovou bitvu s vítězným koncem proti Kypřanu Marcosi Baghdatisovi. V semifinálovém utkání s Rafaelem Nadalem byl nucen ve třetím setu utkání skrečovat pro poranění lokte. Na vítězné vlně v sérii Masters pokračoval i v Rogers Cupu, konaném toho roku v Montrealu. Ve čtvrtfinále zdolal světovou trojku Andyho Roddicka, v semifinále dvojku Nadala a konečně ve finále porazil poprvé v kariéře prvního hráče světa – Švýcara Federera. Současně se jednalo o první turnaj od sezóny 1994, na kterém dokázal hráč porazit tři nejlepší tenisty světa. V roce 1994 se stejný výkon podařil Němci Borisi Beckerovi. Srb se po Tomáši Berdychovi stal teprve druhým hráčem, jenž zdolal, jak Nadala, tak i Federera, a to od momentu, kdy obsadili první dvě příčky světového žebříčku. Švédska tenisová legenda Björn Borg na jeho adresu po kanadském triumfu sdělila, že „se definitivně stal uchazečem na grandslamový titul“. Nicméně na dalším turnaji Cincinnati Masters, skončil již ve druhém kole po dvousetové porážce od Moyi. Na posledním grandslamu US Open prošel postupně až do finále, v němž ve třech setech nestačil na Federera, přestože v prvním z nich nevyužil pět a ve druhém pak dva setboly. Během sezóny si získal přízeň fanoušků pro komediální imitaci jiných tenistů, včetně Nadala, Roddicka a Šarapovové. V zářijové daviscupové baráži o Světovou skupinu získal v bělehradském utkání proti Austrálii tři body, za dvě dvouhry a společný bod se Zimonjićem z debla. Srbové vyhráli 4:1 na zápasy a postoupili do elitní skupiny pro rok 2008. Pátý titul sezóny si připsal na BA-CA TennisTrophy ve Vídni, kde v boji o titul zdolal Švýcara Stanislase Wawrinku. Na další španělské události Madrid Open jej porazil v semifinálové fázi Argentinec David Nalbandian. Konečné třetí místo na žebříčku mu poprvé v kariéře zajistilo účast na závěrečném Turnaji mistrů v Šanghaji, na kterém ovšem nepostoupil ze základní skupiny, když postupně prohrál s Ferrerem, Gasquetem i Nadalem všechny dvouhry. V Srbsku byl vyhlášen nejlepším sportovcem roku. 2008: Premiérový grandslam z Australian OpenSezónu zahájil účastí na perthském Hopmanově poháru ve společném týmu se světovou trojkou Jelenou Jankovićovou. V základní skupině vyhrál všechny tři dvouhry. Ve finále však Srbsko nestačilo po výsledku 1–2 na Spojené státy, které reprezentovali Serena Williamsová a Mardy Fish. Na Australian Open dosáhl druhého grandslamového finále v řadě, když v semifinále porazil dvojnásobného obhájce Federera. Ve věku 20 let a 250 dnů se stal nejmladším tenistou historie, který si zahrál semifinále všech čtyř grandslamů. Ve finále si poradil s nenasazeným Francouzem Jo-Wilfriedem Tsongou, který mu vzal jediný set na turnaji a připsal si jako vůbec první Srb historie grandslamovou trofej ve dvouhře. Poprvé od roku 2005 nevyhrál nikdo z dvojice Federer–Nadal. Další událost odehrál na Blízkém východě, když na dubajském turnaji vypadl v semifinále s Andym Roddickem. Devátou singlovou trofej získal na turnaji série Masters Pacific Life Open v Indian Wells poté, co v třísetovém finále porazil Mardy Fishe. Jubilejní desátý titul a čtvrtý z Masters vyhrál na antuce v římském mezinárodním mistrovství Itálie. Následující týden podlehl v semifinále Hamburg Masters s Nadalem a do druhého grandslamu French Open nastupoval z pozice třetího nasazeného. Mezi posledními čtyřmi hráči nestačil opět na „antukového krále“ a pozdějšího vítěze Nadala. Se stejným soupeřem se utkal také na trávě, a to ve finále Artois Championships v londýnském Queen's Clubu, kde Španělovi podlehl ve dvou sadách. Na Wimbledonu podlehl jako turnajová trojka již ve druhém kole bývalé světové jedničce Maratu Safinovi. Tak skončila série pěti velkých turnajů v řadě, na kterých se probojoval alespoň do semifinále. Při návratu na americkou část okruhu neuspěl s obhajobou kanadského Mastersu Rogers Cupu tentokrát hraného v Torontu. Vypadl ve čtvrtfinále s nasazenou osmičkou ze Skotska Andy Murrayem. Příští týden se na ohioském Cincinnati Masters přes Nadala probojoval až do finále, v němž opět zůstal poražen na raketě Murrayho. Následovaly pekingské Letní olympijské hry, kterých se účastnil poprvé v kariéře. Spolu se Zimonjićem vytvořili v deblové soutěži druhý nasazený pár, který ovšem nepřešel první kolo, když podlehl české dvojici Martin Damm a Pavel Vízner. Ve dvouhře se jako turnajová trojka probojoval do semifinále, v němž nestačil na Nadala. V boji o bronzovou medaili pak přehrál Američana Jamese Blakea a zajistil si cenný olympijský kov. Poté se vrátil do Spojených států na závěrečný grandslam sezóny US Open, v němž jako třetí nasazený přehrál ve čtvrtfinále Roddicka. V pozápasovém rozhovoru Američan kritizoval Srba za přehnané zneužívání jeho komunikace s trenérem během utkání. Djokovićova cesta skončila v semifinále, když po čtyřsetovém zápase podlehl Federerovi. Oba hráči se potkali již ve finále předchozího ročníku. Po události ve Flushing Meadows odehrál do konce roku čtyři turnaje. Ve finále PTT Thailand Open podlehl Tsongovi ve dvou sadách. V listopadu podruhé za sebou postoupil do Turnaje mistrů v Šanghaji, tentokrát jako druhý nasazený. V úvodním klání vyhrál s Argentincem del Potrem ve dvou setech, poté zdolal i Rusa Nikolaje Davyděnka ve třech dějstvích, aby v posledním utkání skupiny podlehl opět Tsongovi. Zajistil si účast v semifinále, v němž přehrál Francouze Gillese Simona. Ve finále se podruhé potkal s Davyděnkem a opět vítězně. Získal tak premiérový titul ze závěrečné události sezóny, kterou podruhé zakončil na 3. místě žebříčku ATP. 2009: Pět titulů z deseti finálových účastíSezónu otevřel startem na Brisbane International hraném v australském Brisbane, kde byl v úvodním kole vyřazen Ernestsem Gulbisem. Na další grandslamové přípravě Medibank International podlehl v semifinálové fázi Finu Jarkko Nieminenovi. Do Australian Open vstupoval jako obhájce titulu, ale ve čtvrtfinále proti bývalé světové jedničce Andymu Roddickovi utkání skrečoval. Po přesunu do Evropy se objevil v marseilleském dvouhře Open 13, v níž jako nejvýše nasazený v semifinále nestačil na Tsongu. Dvanácté singlové vítězství na okruhu ATP zaznamenal na Dubai Tennis Championships, když v boji o titul porazil Davida Ferrera. Další týden již obhajoval titul na americkém Masters v Indian Wells, kde podruhé v sezóně odešel poražen od Roddicka, a to opět ve čtvrtfinále. Na Miami Masters v Key Biscayne přešel mezi posledními čtyřmi hráči přes Federera a ve finále podlehl Britovi Andy Murraymu. Finálovou účast na turnaji série ATP Masters 1000 si zajistil na francouzském Monte-Carlo Rolex Masters, kde jej zdolal nejlepší antukář na okruhu Rafael Nadal. Na římském Rome Masters, obhajoval titul, ale ve finále znovu nestačil na dominantního Španěla. Jako nejvýše nasazený hráč se zúčastnil domácího bělehradského turnaje Serbian Open. V boji o titul porazil v premiérovém vzájemném střetnutí Poláka Łukasze Kubota, čímž si zajistil druhou výhru v sezóně. Do antukového Mutua Madrilena Madrid Open vstupoval jako třetí nasazený a ztráty sady se probojoval do semifinále, v němž narazil na Nadala, jemuž i přes tři nevyužité mečboly podlehl. Zápas se zapsal do historie ATP Tour svým trváním – hrál se 4 hodiny a 3 minuty, nejdéle v otevřené éře tenisu v rámci utkání na dva vítězné sety. Na druhém grandslamu sezóny, pařížském French Open, opustil soutěž ve třetí fázi po porážce od Němce Philippa Kohlschreibera. Travnatou sezónu zahájil na německém Gerry Weber Open, kde byl po odstoupení tradičního účastníka Federera prvním nasazeným tenistou. Ve finále však nestačil na zkušeného Němce Tommyho Haase. Se stejným soupeřem pak podlehl opět ve čtvrtfinále dvouhry na Wimbledonu. V rámci přípravy na poslední grandslam se zúčastnil tradiční řady turnajů nazvané US Open Series. Mezi posledních osm tenistů prošel na Masters Rogers Cupu v Montrealu, kde podlehl Andy Roddickovi. Na cincinnatském Western & Southern Financial Group Masters zdolal v semifinále světovou trojku Nadala, ale v boji o titul jej porazil první hráč žebříčku Roger Federer. Na grandslamu US Open došel do semifinále, když předtím ztratil pouze dva sety. Mimo jiné zdolal Chorvata Ivana Ljubičiće, českou turnajovou patnáctku Radka Štěpánka a desítku Fernanda Verdasca. Mezi posledními čtyřmi hráči soutěže opět jako v předchozích letech nestačil na Federera. Na pekingském turnaji China Open zdolal během postupu do finále Rumuna Victora Hănesca, krajana Viktora Troického, Španěla Verdasca a Švéda Robina Söderlinga. V boji o titul pak zvítězil nad mladým chorvatským tenistou Marinem Čilićem, aby si připsal třetí titul sezóny. Na novém turnaji okruhu Šanghaj ATP Masters 1000 v semifinálové fázi zůstal na raketě Rusa Nikolaje Davyděnka. Po návratu na evropskou půdu zamířil na basilejský Davidoff Swiss Indoors, na němž si poradil s Janem Hernychem, ve čtvrtfinále pak s domácím Stanislasem Wawrinkou, v semifinále s dalším Čechem Štěpánkem a ve finále na něj čekala šýcarská světová jednička a trojnásobný vítěz turnaje Roger Federer, kterého porazil navzdory papírovým předpokladům. Na poslední události série Masters, pařížském halovém turnaji BNP Paribas Masters potvrdil formu ze Švýcarska a připsal si první titul této kategorie v sezóně, když v semifinále nejdříve zdolal Nadala a ve finále nedal šanci Francouzi Gaëlu Monfilsovi. Do londýnského Turnaje mistrů vstupoval jako obhájce titulu. V úvodním zápase základní skupinu porazil svého finálového soupeře z předchozího roku Nikolaje Davyděnka. Poté podlehl Švédu Söderlingovi, a přestože v posledním duelu porazil Španěla Nadala, zůstal za prvními dvěma postupovými místy ve čtyřčlenné skupině a do semifinále se nekvalifikoval. Sezónu zakončil potřetí za sebou na 3. místě světové klasifikace ve dvouhře mužů. Za celý rok odehrál 97 zápasů – nejvíce ze všech tenistů na okruhu ATP, s bilancí 78 výher a 19 proher. Vyjma prvního místa ve statistice absolutního počtu vítězných utkání za sezónu (78), si zahrál nejvícekrát finále v kariéře – desetkrát, z toho v pěti případech vítězně. 2010: Vítěz Davisova poháru a finalista US OpenPrvní akcí sezóny byla účast na exhibici Kooyong Classic, kde nejdříve porazil Tommy Haase, ale ved ruhém zápase podlehl Fernandu Verdascovi. Na úvodním grandslamu Australian Open se probojoval do čtvrtfinále, v němž po pětisetové bitvě nestačil na Jo-Wilfrieda Tsongu. Navzdory vyřazení se v následné pondělní klasifikaci ATP posunul na své maximum, když byl poprvé hodnocen na 2. místě. Po návratu do Evropy odehrál rotterdamský turnaj ABN AMRO World Tennis Tournament, na němž jej porazil Rus Michail Južnyj. Na Dubai Tennis Championships ve Spojených arabských emirátech došel až do finále, v němž oplatil předchozí porážku Južnému a získal první titul sezóny. Následně reprezentoval Srbsko v Davisově poháru. Na bělehradské antuce hostilo Spojené státy. Dvěma výhrami nad Samem Querreym a Johnem Isnerem dopomohl k premiérovému postupu družstva do čtvrtfinále Světové skupiny po výsledku 3–2 na zápasy. V Indian Wells Masters vypadl ve čtvrtém kole s Chorvatem Ivanem Ljubičićem a na další velké události Miami Masters nestačil hned v úvodní fázi na Belgičana Oliviera Rochuse. Djoković poté oznámil, že ukončuje spolupráci s trenérem Toddem Martinem. Poprvé na antuce se v sezóně objevil na Monte-Carlo Rolex Masters, kde z pozice nejvýše nasazeného hráče došel do semifinále, když předtím porazil Stanislase Wawrinku a Davida Nalbandiana. V něm jej přehrál Španěl Fernando Verdasco. Podruhé se stejným soupeřem prohrál na dalším Internazionali BNL d'Italia v Římě, tentokrát ve čtvrtfinále. V rodném Bělehradu jako první nasazený tenista obhajoval titul na Serbia Open, ale v utkání mezi posledními osmi hráči po prvním prohraném setu skrečoval krajanovi Filipu Krajinovićovi, jenž startoval na divokou kartu. Do antukového grandslamu French Open vstupoval jako trojka. na cestě do čtvrtfinále si postupně poradil s Jevgenijem Koroljovem, Kei Nišikorim, Victorem Hănescem a Robby Gineprim. V něm jej zastavil Rakušan Jürgen Melzer po pětisetovém utkání. Ve Wimbledonu byl opět turnajová trojka. Dokázal zde porazit Oliviera Rochuse, Taylora Denta, Alberta Montañése, bývalou světovou jedničku Lleytona Hewitta a Lu Jan-suna, než v semifinále narazil na Čecha Tomáše Berdycha, který mu nepovolil vyhrát ani jediný set. Na americké části sezóny v torontském Rogers Cupu vypadl v semifinále s Federerem. Na turnaji startoval také ve čtyřhře, když vytvořil pár s Rafaelem Nadalem. Jednalo se o první účinkování singlové světové jedničky a dvojky ve společné dvojici od roku 1976, kdy vedle sebe nastoupili tehdejší jednička Jimmy Connors a dvojka Arthur Ashe. Přes kralování na singlovém žebříčku pár nepřešel přes první kolo, když nestačil na kanadskou dvojici Milos Raonic a Vasek Pospisil. Na další události Western & Southern Financial Group Masters, hraném v Cincinnati, skončil ve čtvrtfinále na raketě turnajové devítky Andyho Roddicka. Jako třetí nasazený vstupoval do posledního grandslamu US Open. Již v úvodním kole hraném v extrémním teple se přiblížil vyřazení s krajanem Viktorem Troickim, když prohrával 1–2 na sety, ale zápas dovedl do vítězného konce. Následně zdolal bez ztráty sady Philippa Petzschnera, Jamese Blakea, Mardy Fishe, turnajovou sedmnáctku Gaëla Monfilse, aby se probojoval počtvrté za sebou do semifinále. Tam jej čekal přemožitel z minulých ročníků Roger Federer. V pětisetové tenisové bitvě zachraňoval dva mečboly protihráče za stavu 4–5 na gamy v rozhodující sadě. Páté dějství dokázal získat poměrem 7–5 a Švýcara poprvé ve Flushing Meadows udolat. Finále pak ztratil se světovou jedničkou Nadalem ve čtyřech setech. Španěl tím zkompletoval výhru na všech čtyřech Grand Slamech jako sedmý tenista historie. Po bělehradském semifinálovém vítězství v Davis Cupu nad Českou republikou v poměru 3–2 se Srbsko probojovalo do finále soutěže. Djoković vyhrál nedělní dvouhru s Berdychem a nastoupil také se Zimonjićem do sobotní čtyřhry, v níž prohráli. Poté si jako obhájce titulu a nejvýše nasazený zahrál pekingský China Open, v němž opět triumfoval po finálové výhře nad Davidem Ferrerem. V předchozích kolech porazil Mao-sin Kunga, bez boje Mardy Fishe, Gillese Simona a konečně v semifinále Johna Isnera. Na další čínské události šanghajském Mastersu dosáhl na semifinálovou účast, v níž mu porážku z US Open oplatil Roger Federer. Potřetí v řadě se kvalifikoval na londýnský závěrečný Turnaj mistrů, kde byl přiřazen do skupiny A ke Španělovi Nadalovi, Čechu Berdychovi a Američanu Roddickovi. Nejdříve porazil Berdycha, poté podlehl Nadalovi, aby si postup do semifinále zajistil výhrou ve třetím utkání s Roddickem. Mezi posledními čtyřmi hráči nestačil stejně jako v Šanghaji na Federera. Ve finále Davisova poháru na tvrdém povrchu v Bělehradské aréně dopomohl Srbsku k premiérovému zisku salátové mísy, když vyhrál proti Simonovi a Monfilsovi obě dvouhry ve třech setech. Sezónu zakončil počtvrté v řadě na 3. místě žebříčku ATP. Olympijský výbor Srbska jej vyhlásil nejlepším sportovcem země, stejně jako deník DSL Sport organizující anketu Sportovec roku Srbska. 2011: Tři Grand Slamy, pět Mastersů a první na žebříčkuSezóna, kterou odehrál, je považována za jednu z nejlepších v historii mužského tenisu. Neporažen zůstal od ledna až do květnového semifinále French Open, když předtím vyhrál 43 utkání v řadě. Během celého roku získal deset singlových titulů, z toho tři Grand Slamy. Na Masters Series 1000 vyhrál v rámci jedné sezóny nejvíce titulů vůbec, když triumfoval v Indian Wells Masters, Miami Masters a Canada Masters na tvrdém povrchu a v Madridu a Římě na antuce. Přestože ke konci roku snížil četnost zápasů a procentuální úspěšnost výher–proher, tak celkově prohrál jen šestkrát, zatímco v sedmdesáti případech odešel jako vítěz. Rafaela Nadala porazil ve všech šesti finálových utkáních. Světovou jedničkou se poprvé stal 4. července, aniž by tuto pozici po zbývající část roku opustil. Vytvořil také rekord ATP World Tour v nejvyšším výdělku hráče za jednu sezónu, když si na prémiích připsal 12,6 miliónu dolarů. 2012: Trofej na Australian Open a opět světovou jedničkouV úvodním grandslamu nové sezóny na Australian Open narazil mezi posledními čtyřmi hráči na loňského finalistu Andy Murrayho, proti němuž svedl pětisetové utkání. Vyhrál za 4 hodiny a 50 minut až v rozhodující sadě poměrem her 7–5, když už prohrával 1–2 na sety a v posledním dějství zachránil všech pět soupeřových brejkbolů. Ve finále pak zdolal Rafaela Nadala opět po pětisetové bitvě, přestože měl Španěl v páté sadě výhodu prolomeného podání, kterou však nevyužil a po vlastních ztracených servisech podlehl 7–5. Utkání vytvořilo rekord, když se stalo nejdelším finálem grandslamu bez rozdílu soutěží v otevřené éře. Jeho délka činila 5 hodin a 53 minut. Stejně tak představovalo nejdelší finále v historii Australian Open. Na turnaji Dubai Tennis Championships prošel přes Cedrika-Marcela Stebeho, Sergije Stachovského a Janka Tipsareviće bez ztráty setu do semifinále. V něm zůstal na raketě Andy Murrayho po výsledku 2–6, 5–7, čímž skončila jeho dubajská neporazitelnost trvající od roku 2009. Na úvodním Mastersu v Indian Wells vypadl v semifinálové fázi 1–2 na sety s Johnem Isnerem, když prohrál dvě zkrácené hry. Z druhé události této kategorie Miami Masters hrané v Key Biscayne, si připsal druhý titul v sezóně, když po setech 6–1, 7–6 Murraymu vrátil finálovou porážku z Dubaje. Na Mastersu v Monte Carlo ve finále hladce podlehl Rafaelu Nadalovi, jenž tak získal osmý titul v řadě. Na French Open se poprvé v kariéře probojoval do finále. Výhrou by se stal třetím tenistou historie, který by zkompletoval čtyři grandslamové tituly v řadě (nekalendářní grandslam). Ve čtyřech setech však podlehl opět Nadalovi, jenž tak docílil rekordního sedmého vítězství na pařížské události. Ve Wimbledonu vypadl v semifinále s pozdějším vítězem Rogerem Federerem, čímž ztratil pozici světové jedničky, na které figuroval od 4. července 2011. Na amerických betonech obhájil titul na torontském Canada Masters, když ve finále přehrál Francouze Guasqeta. Do závěrečného grandslamu sezóny US Open vstupoval jako druhý nasazený. Počtvrté v kariéře se probojoval až do finále, kde na něj čekal Skot Andy Murray. Po pětisetové bitvě odešel poražen, což znamenalo třetí prohru z finále newyorské události. V závěrečné asijské fázi okruhu vyhrál dva turnaje za sebou. Nejdříve potřetí triumfoval na pekingském China Open, když ve finále zdolal Tsongu a následující týden v Šanghaji oplatil finálovou prohru z newyorského grandslamu Britovi Murraymu. Poté, co se Federer odhlásil z Paris Masters, získal Srb jistotu návratu na čelo světové klasifikace od 5. listopadu a zakončení roku jako světová jednička. Ze závěrečného Turnaje mistrů si připsal druhou trofej po finálové výhře nad Federerem. 2013: Šestý grandslamový titul a 100 týdnů v čele klasifikaceSezónu rozehrál na Australian Open, kde ve finále zdolal Skota Andyho Murrayho. Stal se tak prvním mužem otevřené éry, který úvodní grandslam roku dokázal vyhrát třikrát v řadě. Celkově si na Australian Open připsal čtvrtý titul a šestý grandslamový v kariéře. O týden později vedl srbský tým v prvním kole Světové skupiny Davisova poháru proti Belgii, v němž zdolal Oliviera Rochuse bez ztráty sady. Srbové tak do sobotní čtyřhry vstupovali s náskokem 2–0 na zápasy a nakonec postoupili výsledkem 3–2. Třicátý šestý singlový titul přidal 2. března, když ve finále Dubai Tennis Championships přehrál Tomáše Berdycha. Na březnovém Mastersu BNP Paribas Open v Indian Wells vypadl v semifinálové fázi s del Potrem, který ukončil jeho sérii 22zápasové neporazitelnosti. Na navazující Miami Masters přijížděl v roli obhájce titulu. Ve čtvrtém kole jej však zastavil zkušený Tommy Haas po dvousetovém průběhu. V dubnovém čtvrtfinále Světové skupiny Davisova poháru proti Spojeným státům pomohl družstvu k postupu 3–1 na zápasy dvěma vítězstvími nad Johnem Isnerem a v neděli Samem Querreym. Ve druhé polovině dubna pak vybojoval premiérovou trofej na antukovém Monte-Carlo Rolex Masters, když si poradil s osminásobným obhájcem titulu Rafaelem Nadalem bez ztráty sady. Bulharský tenista Grigor Dimitrov ukončil jeho účast na Mutua Madrid Open, když mu podlehl ve třísetové bitvě druhého kola. Další týden mu únorovou porážku oplatil Berdych, na něhož nestačil mezi poslední osmičkou římské události Internazionali BNL d'Italia. Pařížský major French Open otevřel výhrami 3:0 na sety nad Belgičanem Davidem Goffinem a Guidem Pellou. V osmifinále doháněl jednosetovou ztrátu proti Němci Philippu Kohlschreiberovi, když v duelu získal všechny zbylé sady. Pošestnácté v řadě tak prošel do čtvrtfinále Grand Slamu. Jeho cesta pavoukem skončila v semifinále po neúspěšné pětisetové bitvě s favorizovaným Nadalem. Ve finále travnatého Wimbledonu neuhrál žádný set proti vítěznému Murraymu. Na srpnovém Rogers Cupu odešel poražen od Nadala opět mezi poslední čtyřkou hráčů v pavouku. Ve čtvrtfinále Cincinnati Masters mu stopku vystavil Isner. Na závěrečném grandslamu US Open postoupil do finálového zápasu, kde se po třicáté sedmé v kariéře utkal s Nadalem, čímž ustavili nový rekord otevřené éry tenisu. Žádní jiní dva hráči od roku 1968 neodehráli proti sobě více utkání. Po čtyřsetové prohře skončil jako poražený finalista. V polovině září pomohl Srbům k vítězství v semifinále 3:2 na zápasy, když na něj neuhráli žádný set Vasek Pospisil ani Milos Raonic. Porážku Španělovi vrátil v přímém boji o titul na říjnovém China Open. Z Pekingu si odvezl čtvrtou trofej. Poté získal druhé turnajové vítězství na Shanghai Rolex Masters, po němž držel šňůru 20zápasové neporazitelnosti na tvrdém povrchu asijských událostí, která započala o rok dříve. Šestnáctý titul ze série Masters dobyl na poslední akci této kategorie BNP Paribas Masters, konané v pařížské hale Bercy. Ve finále porazil Davida Ferrera. Na londýnském Turnaji mistrů obhájil titul, když v závěrečném finálovém duelu zdolal Nadala po dvousetovém průběhu.. Přestože v bělehradském finále Davisova poháru proti České republice vyhrál obě dvouhry nad Radkem Štěpánkem i Tomášem Berdychem bez ztráty sady, Srbsko nakonec soupeři podlehlo 2:3 na zápasy. 2014: Druhá wimbledonská trofej a čtvrtá z Turnaje mistrůSezónu otevřel exhibicí Mubadala World Tennis Championship. Prvními čtyřmi koly Australian Open proti Lukáši Lackovi, Leonardu Mayerovi, Denisi Istominovi a nasazené patnáctce Fabiu Fogninimu prošel bez ztráty setu. Stejně jako v předchozím roce narazil na Stana Wawrinku. Ve čtvrtfinále prohrával 1:2 na sety. Po srovnání sad však nezvládl koncovku pátého dějství a odešel poražen 7–9 na gamy. V Melbourne Parku tak Švýcar zakončil jeho 25zápasovou neporazitelnost, stejně jako sérii 14 grandslamových semifinále bez přerušení. Mezi poslední čtveřicí hráčů na Dubai Tennis Championships jej zastavil pozdější šampion Roger Federer. V březnu mu však porážku oplatil na BNP Paribas Open, když basilejského rodáka zdolal ve finále a připsal si třetí titul z Indian Wells Masters. Kvalitní formu prokázal na navazujícím Mastersu Sony Open Tennis, kde dobyla další trofej finálovým vítězstvím nad světovou jedničkou Rafaelem Nadalem. Během dubnového Monte-Carlo Rolex Masters se potýkal s bolestivým zápěstím. Ve dvou setech mu stopku v semifinále vystavil Federer. Na další antukové akci dosáhl třetí trofej z římského Internazionali BNL d'Italia. Finanční odměnu ve výši půl milionu dolarů věnoval rodinám obětí ničivých povodní na Balkáně. Na jediný chybějící grandslamový titul z French Open opět nedosáhl, když jej v rozhodujícím finále porazil favorizovaný Nadal ve čtyřsetovém průběhu. Španěl tak tak vyhrál první vzájemný duel z posledních šesti střetnutí. V předešlých šesti zápasech dokázali Djokovićovi soupeři odebrat pouze dvě sady. Ve Wimbledonu byl již ve finále úspěšný, když v pětisetovém dramatu připravil Rogera Federera o šanci dosáhnout na osmý titul. Druhá trofej z All England Clubu pro Srba znamenala, že na čele žebříčku ATP vystřídal Nadala. Letní americkou sérii na betonech rozehrál kanadským Rogers Cupem, na němž jej ve třetím kole vyřadil pozdější vítěz Jo-Wilfried Tsonga hladce 2–6 a 2–6. Pokles formy pokračoval na Cincinnati Masters, kde mu stopku opět ve třetím kole vystavil Španěl Tommy Robredo, když nezvládl koncovky obou sad 6–7 a 5–7. Jako první nasazený vstupoval do US Open, s nímž se rozloučil semifinálovou účastí po porážce od Japonce Kei Nišikoriho. V asijské části okruhu vybojoval pátý titul na pekingském China Open ze šesti posledních ročníků. Do finále postoupil přes Skota Andyho Murrayho a v rozhodujícím duelu přehrál Tomáše Berdycha. V semifinále navazujícího Shanghai Rolex Masters však nenašel recept na Federera. Po říjnovém narození syna již neprohrál do konce sezóny ani jeden zápas. Nejdříve ovládl závěrečnou událost mistrovské série Paris Masters, kde bez ztráty setu prošel pavoukem. Na závěr zdolal kanadského tenistu Milose Raonice. Poslední akcí se stal Turnaji mistrů, na němž vytvořil nový turnajový rekord, když mu v základní skupině tři soupeři dokázali odebrat nejméně gamů v historii, a to pouhých devět her. Tím překonal Lendla a McErnroea o pět gamů. Postupem do semifinále si také zajistil konečnou pozici světové jedničky, které dosáhl potřetí v kariéře, čímž se posunul na páté místo statistik po bok Nadala. Poté, co Federer před finále odstoupil pro bolest zad, slavil svou čtvrtou mistrovskou trofej a celkově sedmou v roce. 2015: Tří Grand Slamy, rekord šesti titulů z Masters i v počtu žebříčkových bodůSezóna představovala nejlepší rok dosavadní Djokovićovy kariéry a znamenala jednu z nejlepších sezón otevřené éry. Od čistého grandslamu Srba dělil jediný vítězný zápas, když nezvládl finále na Roland Garros proti Wawrinkovi. Jako první hráč open éry vyhrál popáté Australian Open a jako první dosáhl na šest trofejí ze série Masters. Vytvořil rekord tenisové historie šňůrou patnácti finálových účastí v řadě, z nichž proměnil jedenáct v titul. Na odměnách si připsal rekordních 21 592 125 dolarů, čímž se stal prvním tenistou s více než 20milionovým výdělkem. Během roku vyhrál osmdesát dva zápasů a šestkrát odešel poražen. Dalším zápisem do rekordních statistik bylo třicet jedna vítězných zápasů nad soupeři z elitní světové desítky, nejvyšší počet 16 785 bodů na žebříčku ATP od jeho zavedení v roce 1973 i největší bodový rozdíl před druhým v pořadí. Sezónu zahájil na Qatar Open v Dauhá, kde v úvodních dvou kláních ztratil jen šest gamů. Ve čtvrtfinále jej však vyřadil Ivo Karlović po těsném třísetovém boji. V roli prvního nasazeného přijel na Australian Open, kde v prvních pěti zápasech neprohrál ani jeden set. V semifinále vrátil rok starou porážku obhájci titulu Stanu Wawrinkovi, když v poslední páté sadě uštědřil soupeři kanára. Potřetí jej ve finále hraném v Rod Laver Arena vyzval Andy Murray a potřetí z něj vyšel jako vítěz. Ve čtyřsetovém klání si Srb připsal posledních 12 ze 13 odehraných gamů a skotskému soupeři také v závěru udělil kanára. Jako první tenista otevřené éry na Australian Open vybojoval pátou trofej, čímž se odpoutal od Federera a Agassiho. Ziskem osmého grandslamu se zařadil po bok Agassiho, Lendla, Connorse, Rosewalla a Perryho. Na únorovém Dubai Tennis Championships se ve finále utkal se světovou dvojkou Rogerem Federerem, jemuž podlehl 6–3 a 7–5. Navazující BNP Paribas Open znamenal opět finálovou účast proti Federerovi. Vítězstvím ukončil Švýcarovu 10zápasovou neporazitelnost a snížil poměr vzájemných utkání na 18:20. Vyrovnal také Federerův rekord čtyř trofejí na Indian Wells Masters a jako čtvrtý hráč otevřené éry dosáhl na 50. titul z okruhu ATP Tour, jímž překonal 49. titulů svého trenéra Borise Beckera. Na Miami Open zdolal v boji o titul třetího nasazeného Andyho Murrayho 7–6, 4–6 a 6–0. Skota porazil posedmé v řadě a zvýšil aktivní poměr vzájemné zápasové bilance na 18:8. Stal se tak prvním hráčem, jenž třikrát opanoval oba úvodní americké Mastersy v jediném kalendářním roce (2011, 2014, 2015). Celkově si připsal pátou trofej z Miami Masters a 51. kariérní titul. V dubnu vybojoval druhý titul na Monte-Carlo Masters, když ve finále zdolal Tomáše Berdycha po setech 7–5, 4–6 a 6–3. Z navazujícího Madrid Masters se odhlásil. Na římském Rome Masters poté triumfoval počtvrté v kariéře, když v boji o titul zdolal světovou dvojku Federera po dvousetovém průběhu. Padesátý třetí titul na okruhu ATP Tour pro něj znamenal pátou trofej v sérii Masters bez přerušení. Djoković tak od narození syna v říjnu 2014 neprohrál na žádném velkém turnaji – grandslamu, turnaji mistrů či Mastersu, když prodloužil sérii na 37 vítězných zápasů a sedm titulů v řadě. Na cestě do semifinále French Open neztratil ani jednu sadu. V něm pak porazil Andyho Murrayho po pětisetovém průběhu. Srbovu 43zápasovou vítěznou sérii zastavil až ve finále Švýcar Stan Wawrinka, když jej zdolal po setech 4–6, 6–4, 6–3 a 6–4. Dalším turnajem se tradičně stal až travnatý Wimbledon. Během granslamu mu soupeři odebrali pouze tři sady. V osmifinále otočil nepříznivý stav 0–2 na sety proti Jihoafričanu Kevinu Andersonovi. Ve finále se opět střetl së světovou dvojkou Rogerem Federerem. Každý si připsal po jedné z úvodních dvou sad v tiebreaku. Ve třetím dějství byl zápas za stavu 3–2 pro podávajícího Djokoviće přerušen kvůli déšti. Střecha nebyla zatažena a v dalším průběhu již Srb na dvorci dominoval. Po výsledku 7–6, 6–7, 6–4 a 6–3 dosáhl na třetí wimbledonský triumf a celkově devátou grandslamovou trofej. Srpnovou US Open Series rozehrál montréalským Canada Masters, kde v přímém boji o titul podlehl poprvé po dvou letech Andymu Murraymu. Skot tak ukončil šňůru osmi vzájemných porážek. Ani popáté nevyhrál ve finále navazujícího Cincinnati Masters, když mu Federer v 90 minut dlouhém duelu oplatil londýnskou porážku a neumožnil mu zkompletovat kariérní Golden Masters, tj. zvítězit i na posledním devátém turnaji série Masters. Na posledním Grand Slamu sezóny, newyorském US Open 2015, byl coby světová jednička nasazen jako číslo jedna. V úvodním kole nejprve přehrál Brazilce João Souzu, následně snadno porazil rakouského tenistu Andrease Haider-Maurere, ve 3. kole si poradil s dvacátým pátým nasazeným Andreasem Seppim z Itálie a posléze i se Španělem Robertem Bautistou Agutem, se kterým prohrál druhý set. Ve čtvrtfinále si poradil s dalším Španělem Felicianem Lópezem, když zvítězil ve čtyřech setech. V semifinále pak ani ne za hodinu a půl hry zvítězil hladce výsledkem 6–0, 6–1 a 6–2 nad obhájcem titulu Marinem Čilićem z Chorvatska, čímž se dostal do celkově šestého finále na dvorcích Národního tenisového centra Billie Jean Kingové a zároveň postoupil do čtvrtého grandslamové finále v jednom roce. Ve finále se střetnul s Rogerem Federerem, kterého po 3 hodinách a 20 minutách boje porazil 6–4, 5–7, 6–4 a 6–4, díky čemuž vyrovnal vzájemnou bilanci zápasů na 21–21. Celkově tak vybojoval desátý grandslamový titul, třetí v kalendářním roce a padesátý pátý turnajový triumf na okruhu ATP Tour. Po Rodu Laverovi (1969) a Federerovi (2006, 2007, 2009) se stal třetím mužem otevřené éry, který si zahrál finále všech čtyř Grand Slamů v jediné sezóně. Bez ztráty setu prošel pavoukem říjnového China Open a ve svém dvanáctém finále bez přerušení zdolal španělskou turnajovou trojku Rafaela Nadala za 1:30 hodin po dvousetovém průběhu 6–2 a 6–2. Počtem gamů se jednalo o nejhladší vítězství ve vzájemné sérii obou tenistů, v níž Srb snížil pasivní bilanci duelů na 22–23. Připsal si tak padesátý šestý singlový titul na okruhu ATP Tour. Na China Open udržel i při šestém startu celkovou neporazitelnost, když všech 29 zápasů do nichž v Pekingu nastoupil, vyhrál. Za Nadalovým tenisovým rekordem, 31 vyhranými zápasy v řadě od premiérového startu (na French Open), tak zaostával pouze o dvě utkání. Navazující týden potřetí ovládl Shanghai Rolex Masters po finálovém vítězství nad Francouzem Jo-Wilfriedem Tsongou. Prodloužil tak svou 17zápasovou neporazitelnost i dvacet dva vyhraných setů v řadě. Překonal také vlastní finanční rekord ze sezóny 2013, kdy v jednom roce vydělal 14,5 milionu dolarů. Šanghajská prémie přes 900 tisíc dolarů znamenala průběžný roční výdělek 16 041 009 dolarů, což představovalo nejvyšší odměnu v konkrétní sezóně v historii tenisu. Ve čtrnáctém finále bez přerušení, z patnácti odehraných turnajů roku, zdolal na BNP Paribas Masters skotskou turnajovou dvojku Andyho Murrayho po dvousetovém průběhu. Prodloužil tak svou 22zápasovou neporazitelnost a jako první tenista vůbec vybojoval šest trofejí ze série Masters za jedinou sezónu, i čtyři trofeje na pařířském mastersu. Proti Murraymu vyhrál desáté utkání z posledních jedenáti a aktivní vzájemnou bilanci navýšil na 21–9. Na londýnském ATP World Tour Finals porazil ve finálovém utkání Rogera Federera po výsledku 6–3 a 6–4. Švýcarovi vrátil porážku ze základní fáze a v osmém vzájemném utkání sezóny odešel popáté jako vítěz. Připsal si tak celkově pátou trofej z Turnaje mistrů, čímž se dotáhl na Lendla a Samprase, a stal se vůbec prvním tenistou, jenž vyhrál čtyři ročníky za sebou. Švýcarovi vrátil porážku ze základní fáze a v osmém utkání sezóny odešel popáté jako vítěz. Celkový poměr vzájemných duelů srovnal na 22–22. Počtvrté zakončil sezónu na postu světové jedničky, a to s nejvyšším počtem žebříčkových bodů od zavedení klasifikace v roce 1973 i s největším rozdílem před druhým v pořadí (Murrayem). 2016: Kariérní i nekalendářní Grand SlamSezónu rozehrál Qatar ExxonMobil Open v Dauhá, kde neztratil žádný set. V semifinále jej jediný tiebreak donutil odehrál šestý muž žebříčku Tomáš Berdych. Ve finále zdolal světovou pětku Rafaela Nadala po setech 6–1 a 6–2. Vybojoval tak jubilejní šedesátý singlový titul na okruhu ATP Tour. Srb nad Španělem zvítězil v devátém z posledních deseti vzájemných utkání a vůbec poprvé se ujal v sérii vedení 24–23 na zápasy. Jednalo se o jeho nejhladší vzájemnou výhru. Srbská jednička tak navýšila aktivní zápasovou bilanci 85–5 za poslední rok, v jejímž rámci držela proti hráčům elitní desítky poměr 35–5. Navíc posunula vlastní bodový rekord žebříčku ATP na hodnotu 16 790 bodů. V pozici světové jedničky, obhájce titulu a hráče nasazeného jako číslo jedna vstupoval na Australian Open. Na úvod neměl potíže s korejským 19-letým tenistou Čung Hjeonem, které ho porazil ve třech setech, díky čemuž zaznamenal 10. po sobě jdoucích vítězství v prvním kole Australian Open bez ztráty sady. Stejný počet setů potřeboval i ve 2. kole, v nemž porazil Francouze Quentina Halyse. Vítězstvím ve třetím kole nad Andreasem Seppim dosáhl na 33. triumf v řadě nad nějakým z italských protivníků (jediný duel prohrál v chorvatském Umagu v roce 2004 s Filippom Volandrim). V jeho 60. zápase na Australian Open udolal za čtyři hodiny a 32 minut v pěti setech Gillese Simona z Francie a vybojoval účast v 27. grandslamovém čtvrtfinále v řadě, kterou se vyrovnal Američanovi Jimmymu Connorsovi. Djoković v utkání vyprodukoval 100 nevynucených chyb (jeho nový vlastní rekord, předchozí hodnota byla 63). Ve čtvrtfinále si výsledkem 6–3, 6–2 a 6–4 poradil s japonským hráčem Keiem Nišikorim. V boji o finále se střetl s Rogerem Federerem, kterého dokázal porazit ve čtyřech setech poměrem 6–1, 6–2, 3–6 a 6–3. Srb tak postoupil do svého 17. turnajového finále v řadě a vzájemnou zápasovou bilanci s Federerem dokázal překlopit na svou stranu (24–23). Ve finále narazil na Andyho Murrayho, se kterým se v boji o titul z Melbourne střetl už počtvrté. Po kontrolovaném výkonu nakonec zvítězil ve třech setech (6–1, 7–5 a 7–6) a od finále Wimbledonu 2013 ho z posledních dvanácti duelů přehrál už pojedenácté. Srb vybojoval na zdejších kurtech 6. titul, který znamenal vyrovnání rekordu v počtu titulů Australana Roye Emersona. V semifinále BNP Paribas Open zdolal Nadala a ve finále si za 77 minut poradil s kanadskou turnajovou dvanáctku Milose Raonice po hladkém průběhu 6–2 a 6–0. V utkání nemusel odvracet žádnou brejkovou šanci soupeře a vyrobil pouze čtyři nevynucené chyby, všechny v úvodní sadě. Jako první dokázal na Indian Wells Masters zvítězit popáté, na což organizátoři zareagovali okamžitým přejmenováním centrálního dvorce po jeho osobě. Šestým vítězstvím na navazujícím Miami Open vyrovnal turnajový rekord Andreho Agassiho. V sérii ATP Masters 1000 vytvořil nový rekordní zápis dvacátým osmým titulem a přeskočil Rafaela Nadala. Počtem 63 titulů na ATP Tour se odpoutal od Argentince Guillerma Vilase na deváté místo. Potřetí za sebou, a počtvrté celkově, triumfoval na velkých březnových turnajích v Indian Wells i Miami během jedné sezóny. Navíc se poprvé dostal do čela historického žebříčku výdělků hráčů, když částkou 98,2 milionů dolarů odsunul 4. dubna z vedení Federera. Antukovou část sezóny nezahájil dobře, když na turnaji kategorie Masters 1000 v Monte Carlu podlehl, po volném losu, ve druhém kole 55. českému hráči žebříčku Jiřímu Veselému ve třech setech. Djoković tak utržil druhou porážku v probíhající sezóně a nejranější prohru za předešlé tři roky, když naposledy předtím vypadl v prvním či druhém kole s Bulharem Grigorem Dimitrovem na Mutua Madrid Open 2013. Jednalo se také o Srbův první nezvládnutý zápas s hráčem mimo Top 50 od vyřazení 74. mužem klasifikace Xavierem Malissem na AEGON Championships 2010. Ukončil tak sérii devíti vyhraných turnajů z posledních deseti startů. Podruhé triumfoval na Mutua Madrid Open po finálovém vítězství nad světovou dvojkou Andym Murraym ve třech setech. Proti hráčům elitní světové desítky tak vyhrál předchozích 33 z 35 setů, což představovalo patnáct vítězných utkání v řadě. Šedesátý čtvrtý singlový titul na okruhu ATP Tour znamenal posun na šesté místo open éry, které sdílel s Björnem Borgem a Petem Samprasem. V sérii Masters vytvořil nový rekord dvacátým devátým titulem. O týden později mu finálovou porážku Murray oplatil, když jej zdolal na římském Mastersu Internazionali BNL d'Italia ve dvou setech. Na Roland Garros ztratil první ze dvou setů ve čtvrtém kole se čtrnáctým nasazeným Španělem Robertem Bautistou Agutem. Po zisku zbylých tří sad prošel do čtvrtfinále, čímž si 2. června zajistil start na závěrečném Turnaji mistrů v Londýně. Navíc tato výhra znamenala, že se stal prvním tenistou historie s více než 100 miliony dolarů výdělku na odměnách. Po kole částka činila 100 001 974 dolarů a po turnaji pak 101 917 404 dolarů. Druhý Federer měl na kontě přes 98 milionů. Mezi poslední osmičkou hráčů zdolal turnajovou sedmičku Tomáše Berdycha a v semifinále nepřipustil zápletku s Rakušanem Dominicem Thiemem. V repríze finále lednového Australian Open přehrál světovou dvojku Andyho Murrayho po čtyřsetovém průběhu. Zkompletoval tak jako osmý tenista historie karierní Grand Slam. Po Budgeovi a Laverovi se výhrou stal třetím mužem historie, jenž zvítězil na čtyřech grandslamových turnají v řadě. Šedesáté páté turnajové vítězství na okruhu ATP Tour znamenalo dvanáctý vavřín z majoru a posun na čtvrté místo historických tabulek, které sdílel s Australanem Royem Emersonem. V Paříži zvítězil při dvanácté účasti, což představovalo nejdelší období muže v čekání na zisk prvního titulu. Z předchozích dvaceti tří odehraných grandslamů nepostoupil do finálového duelu pouze pětkrát. Trenérský tým a zázemíOd podzimu 2005 do června 2006 jej trénoval Riccardo Piatti, jenž současně vedl Chorvata Ivana Ljubičiće. K rozchodu došlo poté, co kouč odmítl Srba připravovat na plný úvazek jako jediného svěřence. Od června 2006 jej trénuje bývalý slovenský tenista Marián Vajda. Poprvé se potkali ve stejném roce v květnu na French Open. Djoković příležitostně najímá další kouče na částečný úvazek. V jarní části 2007 se jednalo o Australana Marka Woodfordea, jenž měl na starosti zlepšení hry na síti. Od srpna 2009 do dubna 2010 se na přípravě podílel Američan Todd Martin, jenž měl za úkol změnit styl podání. V červenci 2010 před daviscupovým utkáním mu pomohl odborník na výživu Igor Četojević, jenž praktikoval tradiční čínskou medicínu včetně akupunktury. U Srba diagnostikoval celiakii s jeho následným přechodem na bezlepkovou dietu. Djoković se poté začal cítit silnější, rychlejší a v lepší formě. Po wimbledonském triumfu v červnu 2011 byla spolupráce s Četojevićem ukončena.…zobrazit celý životopis

Novak Djokovič v Magazínu Osobnosti

  • Král je mrtev, ať žije král. Murray sesadil Djokoviče z trůnu

    Král je mrtev, ať žije král. Murray sesadil Djokoviče z trůnu

    5. 11. 2016 20:28 Ano, je to skutečně tak. Světový tenis má novou jedničku, kterou se v sobotu během turnaje v Paříži stal Brit Andy Murray. Tomu k pomohl k posunu na světovém žebříčku jeho semifinálový soupeř Kanaďan Milos Raonic, který ze zápasu odstoupil. Murray na tenisovém trůnu střídá Srba Novaka Djokoviče, který kraloval od července 2014.… více

  • Kvitová je ve třetím kole US Open, Veselý kvůli zranění nenastoupil

    Kvitová je ve třetím kole US Open, Veselý kvůli zranění nenastoupil

    1. 9. 2016 09:13 Petra Kvitová porazila na tenisovém US Open tureckou debutantku Caglu Büyükakcayovou 7:6, 6:3 a postoupila do třetího kola. V něm se utká s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou, kterou porazila na hrách v Riu. Jiří Veselý na newyorském turnaji končí, kvůli zranění nenastoupil.… více

  • Hry v Riu měly vady na kráse, ale také velké hrdiny. Největší senzací prý byly Češky

    Hry v Riu měly vady na kráse, ale také velké hrdiny. Největší senzací prý byly Češky

    22. 8. 2016 12:06 První olympijské hry na jihoamerickém kontinentu dospěly do finále a brazilští hostitelé si mohou oddechnout. Úkol, o jehož splnění panovaly značné pochybnosti, nakonec zvládli, i když s několika vadami na kráse. Na ty se brzy zapomene, naopak do historie se natrvalo zapíšou další velké postavy světového sportu.… více

Hledáte také jako: Novak Đoković, Novak Djoković
Rychlá navigace:fotogalerie |videoklipy |novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…