zavřít
Alfons Mucha

návrhář, malíř, designer

Narození:
24. 7. 1860 , Ivančice, Rakouské císařství
Úmrtí:
14. 7. 1939  ve věku 78 let,  Praha, Protektorát Čechy a Morava  †
Znamení:
lev  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

92 se líbí, 15 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Alfons Maria Mucha byl český malíř a designér období secese. Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiřího (1915-1991). Stal se věhlasným téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů. Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Měl dvě sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla (jedna z dominant města - PETROV). Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá přesně datovaná kresba, jedná se o pastel představující Janu z Arku na hranici. Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací do firmy Kautský-Brioschi–Burghardt. Poté odchází do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emmahof ve Vídni. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian. Roku 1892 je pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt. Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče. Mucha se stal známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, např. Otčenáš (La Pater, 1899), navrhoval české známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze. Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Muchův americký mecenáš Charles Crane ji věnoval Praze. Dnes tento cyklus můžeme najít na zámku v Moravském Krumlově. Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha. Dílo : - divadelní plakát Gismonda (1894-95), - divadelní plakát Dáma s kaméliemi (La Dame aux Camelias) (1896), - divadelní plakát Lorenzaccio (1896), - barevný kalendář Biscuits Lefevre-Utile (okolo 1897) - divadelní plakát Médea (Medee) (1898), - divadelní plakát Samaritánka (La Samaritaine), - divadelní plakát Tosca (La Tosca) (1899), - divadelní plakát Hamlet (Tragique Histoire d'Hamlet - Prince de Danemark) (1899). - plakát Zvěrokruh - La Plume (okolo 1896) - návrh dózy na oplatky - Lefevre Utile Gaufrettes Vanille (okolo 1910) - návrh interiéru Primátorského salonku v Obecním domě v Praze - návrh klenotnictví Fouquet pro George Fouqueta v Paříži - návrh pavilonu Bosny a Hercegoviny pro Všeobecnou výstavu v Paříži v roce 1900 - návrh vitráže okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze - soubor velkoformátových obrazů Slovanská epopej…zobrazit celý životopis

Alfons Mucha v našich článcích

  • 'Bramborový mecenáš', bez kterého by Česko nemělo Mikoláše Alše

    'Bramborový mecenáš', bez kterého by Česko nemělo Mikoláše Alše

    3. 12. 2015 20:34 Mnozí umělci nemívají zrovna na růžích ustláno a nejednoho z nich finanční problémy provázejí po celý život. Nebo po nějakou dobu. Čeští umělci z konce 19. století naštěstí měli Alexandra Brandejse. Tedy alespoň někteří z nich.… více

  • Kdo byl Fialový poustevník Oty Pavla?

    Kdo byl Fialový poustevník Oty Pavla?

    8. 10. 2015 22:18 Zbirožsko je krásný kraj. A také rodiště Fialového poustevníka. Není divu, že Václav Matoušek, v povídce spisovatele Oty Pavla nazvaný tímto romantickým přízviskem, si z něj odnesl touhu v duši a nadání pro malířské ztvárnění krajiny.… více

  • Tahanice o Slovanskou epopej: Může být dočasně vystavena v centru Prahy

    Extra.cz, 8. 1. 2021 Slavná Slovanská epopej od malíře Alfonse Muchy by mohl být podle koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) dočasně vystaven v budovaném paláci Savarin na Václavském náměstí. S návrhem na přesun se na hlavní město obrátil investor projektu Savarin, firma Crestyl. Spojené síly budou o svém záměru jednat s koaličními Piráty a Prahou Sobě. … více

  • Slovanská epopej zamíří z Prahy do Krumlova: Radnice jednají o přesném znění smlouvy o výpůjčce

    Blesk, 7. 1. 2021 Vedení hlavního města začalo projednávat s radnicí v Moravském Krumlově přesné znění smlouvy na výpůjčku Slovanské epopeje Alfonse Muchy na tamní zámek. Města mají zatím uzavřenu předběžnou dohodu. Plátna by se mohla přestěhovat zhruba za tři měsíce. Plátna Praha zapůjčí na pět let. Následně by mohla být dočasně umístěna v paláci Savarin budovaném na Václavském náměstí. Cyklus tvoří 20 velkých pláten, která Mucha od roku 1910 maloval 18 let. Plátna jsou nyní v depozitáři. … více

  • Muchova epopej na Václavském náměstí? Přechodné řešení sporu, tvrdí Spojené síly pro Prahu

    Blesk, 5. 1. 2021 Monumentální dílo Alfonse Muchy – Slovanská epopej – by následujících pět let měla být vystavená v Moravském Krumlově. Kam zamíří poté, je už řadu let tématem politických debat. Nejen těch. Praha vede soudní spor s Muchovými dědici a podle posledního rozhodnutí soudu jí epopej nepatří. Koaliční Spojené síly pro Prahu přišly s návrhem, který by měl spor ukončit. Plátna by se mohla nastěhovat na 25 let do paláce Savarin na rohu Václavského náměstí, který nyní rekonstruuje developerská společnost Crestyl. … více