Anna Karina

herečka

Věk:

80

Narození:

22. 9. 1940 , Kodaň, Dánsko

Znamení:

panna   |  aktuální horoskop

Výška:

170 cm

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

53 se líbí, 1 se nelíbí

Pochází z měšťácky založené rodiny. Jako šestnáctiletá debutovala před film. kamerou v dánském krátkém filmu Pigen og skoene (1959, Dívka a boty; r. Ibs Smedes), uvedeném dokonce na MFF v Cannes 1959. Během studií malířství zpívala v kodaňských nočních klubech (mj. melodie C. Portera), aniž o těchto jejích vedlejších aktivitách rodiče věděli. S naivními představami a bez znalosti francouzštiny odjela v roce 1957 do Paříže. Pokoušela se uplatnit jako novinářka, ale stala se fotomodelkou, jejíž úsměv doporučoval mýdlo a zubní pastu v reklamních filmech a na stránkách časopisů. Zde si jí povšiml Jean-Luc Godard a nabídl jí malou roli ve svém filmu A bout de souffle (1959, U konce s dechem), kde se měla objevit nahá. Protože to energicky odmítla, nahradila ji nakonec Liliane Davidová. Mezitím se spřátelila s partou bohémů (patřil mezi ně mj. Claude Brasseur), v jejichž divadelní inscenaci podle Saint-Exupéryho pohádky Malý princ hrála titulní roli. Teprve napodruhé se Godardovi podařilo ji přesvědčit o jejím hereckém talentu, který prokázala v úloze záhadné dívky Veroniky, oběti teroristické akce za alžírské války, v psychologické studii Vojáček. Premiéra filmu však byla o dva roky odložena kvůli cenzurnímu zákazu, proto se do kin dostal dříve další Godardův snímek, komedie o manželském trojúhelníku Žena je žena, v němž se představila jako striptérka Angela Récamierová, za jejíž ztvárnění obdržela Stříbrného medvěda na MFF v Západním Berlíně 1961. Pod Godardovým vedením vytvořila ještě několik dalších výrazných postav, z nichž vyniká zejména Marianne Renoirová, milenka ženatého mladíka (Jean-Paul Belmondo), s nímž prchá před policií a dvěma gangsterskými bandami, v dobrodružném příběhu podle románu Lionela Whitea Bláznivý Petříček. Během 60. let o ni projevili zájem i jiní francouzští filmaři a zajímavé příležitosti jí ve svých filmech poskytli také významní zahraniční tvůrci: mírná a poddajná řecká prostitutka Elenitsa ve válečném dramatu Vojandy (r. V. Zurlini); bývalá kancelářská písařka Marie, jejíž milenec (Marcello Mastroianni) je odsouzen k trestu smrti za zabití Araba, ve film. adaptaci románu Alberta Camuse Cizinec (r. L. Visconti); manželka lidového hrdiny a selského rebela Elisabet Kohlhaasová v historickém dramatu podle stejnojmenné novely Heinricha von Kleista Michael Kohlhaas (r. V. Schlöndorff). V roce 1964 slavila úspěch na jevišti pařížského divadla Comédie des Champs-Elysées jako neposlušná jeptiška Marie Zuzana Simoninová v dramatizaci klasického románu Denise Diderota Jeptiška. Tutéž roli nešťastné dívky, kterou její nevlastní rodiče poslali do kláštera, aby se jí nemuseli starat o věno, si A. K. zopakovala také ve film. verzi (r. J. Rivette), kolem jejíhož cenzorního zákazu se rozpoutala prudká kampaň v tisku. Roku 1971 se vrátila k divadlu, kde na jevišti Théâtre l'Athénée ztělesnila lstivou Ernestinu, která s něžnou brutalitou utrápí svou starší sestru k smrti, ve hře Erica Westphala Ty a tvé mraky. V roce 1973 zaujala svým režijním debutem, milostným dramatem Žít spolu, k němuž si sama napsala scénář a vytvořila v něm hlavní roli svobodomyslné a výstřední Julie, jejímž nevázaným způsobem života se dá strhnout seriózní profesor dějepisu (Michel Lancelot), že sám nakonec zchátrá, zatímco jeho milenka naopak zmoudří a dozraje mateřstvím. Přestože se filmu věnuje dodnes, pouze výjimečně je obsazována do hlavních rolí. Roku 1984 vydala kriminální román Golden City (Zlaté město), shrnující její vzpomínky z pobytu v Americe. Jejími manžely byli režiséři Jean-Luc Godard (1961-67), Pierre Fabre (1968-74), Daniel Duval (1978-81) a od roku 1982 je provdána za režiséra Denise Berryho.…zobrazit celý životopis