Francisco Rabal

herec

Narození:: 8. 3. 1926 , Aguilas, Murcia, Španělsko
Úmrtí:: 29. 8. 2001 ve věku 75 let, Bordeaux, Francie †
Znamení:: ryby
Výška:: 178 cm
Další údaje:: skrýt; zobrazit barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu,
Váha:: přidej váhu
Barva očí:: zelená
Barva vlasů:: šedivá/bílá
Postava:: plnoštíhlá
Národnost:: španělská
Rasa:: jiné
Náboženství:: přidej náboženství
Velikost bot:: přidej velikost bot
Velikost oblečení:: přidej velikost oblečení
Hodnotit:: Líbí Nelíbí
0 se líbí, 0 se nelíbí

Koncem občanské války se s rodiči přestěhoval do Madridu, kde nejprve pracoval v továrně na cukrovinky. Když pak večerně studoval na elektrotechnické průmyslovce vedené jezuity, založil se spolužáky divadelní kroužek. Jako elektrotechnik získal zaměstnání ve film. ateliérech v Chamartinu, kde také příležitostně statoval. Jeho fotogeničnosti si povšiml režisér Rafael Gil a nabídl mu první skutečnou, byť epizodní roli ve filmu Marnotratná. Ve dvaceti letech debutoval na divadle, kde postupně vystřídal různé madridské scény (Divadlo Infantky Isabely a Divadlo Marie Guerrerové) a posléze se připojil k Divadelnímu souboru Lope de Vegy, jehož vůdčí osobností byl režisér José Tamayo. Během 50. let se díky svému vzhledu prosadil ve filmech domácí a italské provenience jako představitel mužných typů a milovnických hrdinů. Titulní úloha donkichotského kněze Nazarina, který se dostává do rozporů nejen se světskými institucemi, ale i se samotnou církví, v dramatu podle románu Benita Peréze Galdóse Nazarin (r. L. Buñuel) však ukázala, že zvládne i psychologicky náročné party. Potvrdil to hned několika následujícími rolemi, které vytvořil na přelomu 50. a 60. let a dostal se jimi do mezinárodního povědomí: markýz de Brandomina, dobrodruh, svůdník a hazardér, který se mimoděk angažuje na straně mexických revolucionářů, v milostném příběhu Sonáty (r. J. A. Bardem); mladý pragmatik Jorge, jemuž se podvolí zbožně vychovaná dívka (Silvia Pinalová), v dramatu Viridiana (r. L. Buñuel); milenec Riccardo, s nímž se po čtyřech letech rozchází hrdinka (Monica Vittiová) dramatu o citovém odcizení Zatmění (r. M. Antonioni). Mnohokrát ztělesňoval historické postavy, z nichž vynikají zejm. pověstný vůdce banditů José Maria el Tempranillo v dobrodružném snímku z poč. 19. století Pláč pro banditu (r. C. Saura), janovský mořeplavec a objevitel Ameriky v TV seriálu Kryštof Kolumbus, legendární latinskoamerický revolucionář v dramatu "Che" Guevara (r. P. Heusch) a slavný španělský malíř v životopisném snímku Francisco Goya - Kronika lásky a osamění (r. N. Quevedo). Ve své herecké aktivitě nepolevil ani po padesátce, kdy se pouze pozměnil profil a charakter jeho postav. Pozoruhodný výkon, oceněný na MFF v Cannes 1984, podal v úloze slabomyslného venkovana Azaríase v sociálním dramatu Nevinní svatí (r. M. Camus). V nezvyklé komické poloze se představil jako zkušený vězeňský recidivista Gines, který k sobě připoutá smolařského podvodníčka (Arturo Fernández), v kriminální komedii Podvodníci (r. M. Hermoso). Laureátem ceny Goya 1999 se stal za ztvárnění titulní postavy španělského malíře, který ve francouzském exilu vzpomíná na klíčové události svého života, v životopisném snímku Goya v Bordeaux (r. C. Saura). Jeho film. tvorba, čítající více než sto šedesát rolí, však trpí značnou nevyrovnaností, protože vedle umělecky náročných filmů vystupoval často v podřadných komerčních snímcích. Jako režisér natočil čtyři krátké dokumentární filmy: Funerales de arena (1975, Pohřby v aréně), Mis encuentros con Dámaso Alonso y sus poemas (1976, Moje setkání s Dámasem Alonsem a jeho básněmi), Mis encuentros con Rafael Alberti (Moje setkání s Rafaelem Albertim) a Por tierras de España (Okola Španělska). Roku 1984 byl ve Španělsku vyznamenán Národní film. cenou a za výjimečný přínos film. umění byl oceněn Grand Prix des Amériques na MFF v Montrealu 2001. Z manželství s herečkou Asunciónou Balaguerovou pocházejí dcera Teresa, která se věnuje herectví, a syn Benito, který je režisérem. …zobrazit celý životopis