František Krištof Veselý

herec, zpěvák

Narození:: 12. 4. 1903 , Skalice, Rakousko-Uhersko
Úmrtí:: 13. 3. 1977 ve věku 73 let, Bratislava, Československo †
Znamení:: beran
Výška:: přidej výšku
Hodnotit:: Líbí Nelíbí
31 se líbí, 1 se nelíbí

Když byl František malý, tak jeho otec odešel za prací do Ameriky a už se nevrátil. Matka se znovu vdala, za továrníka Kryštofa z Budapeště. Matka s novým manželem odjela do Maďarska a malého Františka vychovávali její rodiče, protože nový otec o něj neměl zájem. Za nějaký čas však změnil názor a už sedmnáctiletý František se přestěhoval za rodiči do Budapeště. A přijal otčímovo příjmení Kryštof (od té doby se psal jako František Kryštof – Veselý). Už od dětství vynikal zpěvem a pohybovými schopnosti (v pozdějších dobách výborně stepoval). Začínal zpívat jako sborista v Budapešťském operetním divadle, souběžně vystudoval Státní hereckou školu v Budapešti (1923). Od roku 1930 získal několik angažmá (ve městech Budapešť, Segedín, Debrecín, Miškovec aj.), po těchto dostal místo v Královském divadle v Budapešti. Přešel do Slovenského národního divadla, kde byl sólistou – tenoristou a režisérem tamní operety (1931 až 1933, 1936 – 1938, 1940 – 1946). Působil v bratislavské Nové scéně (1946 – 1964), kde rovněž hrál, režíroval a byl uměleckým šéfem Hudební komedie na této scéně. Mezitím vystupoval pohostinsky taktéž v Praze (Varieté, Švandovo divadlo aj.). Velmi populární byly také jeho písničky a šlágry, které vycházely na gramofonových deskách (oblíbený byl například šlágr „Já som veselý“). Na jevišti byl vynikajícím interpretem frakových tenorových úloh, postav mladých komiků, ale i žoviálních a mondénních figurek v klasické a současné operetě (například „Země úsměvů“, „Veselá vdova“, „Polská krev“, „Netopýr“). Na jedné „štaci“ se seznámil se zpěvačkou Gizkou, se kterou se později oženil a která mu byla velkou oporou až do smrti. František Kryštof – Veselý měl osobité kouzlo, hlas s maďarským přízvukem a příjemný zjev, díky kterému hrál většinou milovnické role. A není proto divu, že si ho vyhlédl i český film. Debutoval v roce 1936 postavou milionáře Bobíka ve Slavínského komedii ULIČICE. Právě tento režisér ho obsazoval nejčastěji a téměř v každém filmu měl nějakou písničku. Stal se oblíbeným například rolemi Járou Neradem (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH), sportovcem Chládkem (FALEŠNÁ KOČIČKA), profesorem Čejkou (SVATEBNÍ CESTA), Filipem Muškou (SLEČNA MATINKA), dědicem Ladislavem Tůmou (PÁN A SLUHA), nebo koktavým továrníkem Kokoškou (DĚDEČKEM PROTI SVÉ VŮLI). V předválečných a válečných dobách hrál v Čechách celkem v jedenácti filmech. Poslední rolí v této době byl Adam Kavalír v romantické komedii ADAM A EVA (1940). Po válce byl perzekuován, zatčen a nějakou dobu pracoval v pracovním táboře v Novákách. Pak se ale vrátil do veřejného života, vystupoval v televizi (televizní film OKO ZA OKO, zábavné pořady ŠKANDÁL V MELODIAS BANKE, MARGARÉTY PRE F. K. VESELÉHO), v rozhlase, hrál ještě ve dvou filmech (ČTVORYLKA, 1955, a poslední SIEDMY KONTINENT z roku 1966) a vystupoval rovněž na estrádách. Později, když už byl v důchodu, dostal nabídku od krajanů z USA, aby šel vystupovat do Ameriky. Od komunistických úřadů však nedostal povolení. Tento slovensko – česko – maďarský herec a zpěvák zemřel 13. března 1977 v Bratislavě.…zobrazit celý životopis