zavřít
Jaroslav Skála

lékař, zakladatel první záchytné stanice

Narození:
25. 5. 1916 , Plzeň, Československo
Úmrtí:
26. 11. 2007  ve věku 91 let,  Praha, Česká Republika  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Doc. MUDr. Jaroslav Skála byl lékař, bojovník proti alkoholismu a zakladatel první záchytné stanice. Po maturitě v roce 1935 pokračoval ve studiu na lékařské fakultě v Praze a zároveň v Institutu tělesné výchovy a sportu. Ten absolvoval v roce 1939, avšak studia na lékařské fakultě již nestihl dokončit – okupanti uzavřeli vysoké školy. Nastoupil tedy jako učitel tělocviku na reálce v Plzni. Lékařskou fakultu dokončil až po válce v roce 1946. Původně se ucházel o místo na interní klinice, poté v Ústavu tělovýchovného lékařství, nakonec byl přijat až na pražské psychiatrické klinice. V září téhož roku byl vyslán na mezinárodní konferenci o alkoholismu do Bruselu, což mělo patrně rozhodující význam pro směrování jeho profesionální dráhy. Navázal kontakty s americkou skupinou Anonymních Alkoholiků a výsledkem diskusí bylo zahájení averzivní léčby emetinem (vyvolává zvracení po požití alkoholu). Jejich myšlenkami bylo inspirováno založení KLUSu – Klubu lidí usilujících o střízlivost. K němu došlo 5. února 1948, sdružoval pacienty a absolventy odvykací léčby. Slibně se rozvíjející kontakty s AA přerušil Vítězný únor 1948, další kontakty nebyly žádoucí z důvodů spirituálních prvků v programu 12 bodů AA, které byly v rozporu s oficiální ideologií. Dne 10. září 1948 přišel Dr. Skála do budovy vedle kostela sv. Apolináře v Praze spolu s několika pacienty – alkoholiky z psychiatrické léčebny. Tím zahájilo činnost protialkoholní oddělení. To vedl Dr. Skála až do svého odchodu do důchodu v roce 1982. Během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí. V roce 1951 inicioval založení záchytné stanice – prvního zařízení svého druhu na světě. Zabýval se i výzkumem, prevencí a léčbou závislostí na psychoaktivních látkách. Založil a v letech 1956–1981 vedl Sekci pro otázky alkoholismu a jiných toxikomanií, v roce 1993 se stal spoluzakladatelem Společnosti pro návykové nemoci v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně. V roce 2001 stál u zrodu Pražské vysoké školy psychosociálních studií (PVŠPS), která se tak stala v historii naší země první soukromou vysokou školou (zakončenou bakalariátem), která poskytuje vzdělání v tomto studijním programu. Zároveň se stal jejím čestným rektorem. Kromě alkohologie, která byla jeho povoláním, se zabýval i psychoterapií, kterou označoval za svoje hobby. Od roku 1953 pracoval v psychoterapeutické sekci Psychiatrické společnosti, v roce 1982 byl pověřen jejím vedením. Od roku 1968 založil 20 výcvikových komunit. Do roku 1994 stál v čele Společnosti pro psychoterapii a rodinnou terapii, kterou spoluzakládal a vedl do roku 1994. Své pacienty tak nejen léčil za závislosti, ale pomáhal jim najít i novou životní náplň, aby nesklouzli zpět. Velkou roli v jeho životě hrál sport – již ve dvanácti letech vstoupil do Sokola a od roku 1932 se zúčastnil všech sletů a spartakiád (aktivně do roku 1948). I ve svých léčebných metodách užíval sportu. Již na přelomu 50. a 60. let zjistili skotští vědci, že kdo se pravidelně věnuje namáhavějšímu sportu, vyrábí si endorfiny sám a nepotřebuje je dostávat v tabletách. Součástí léčby byl především běh, podle schopností pacienta se postupně uběhnutá vzdálenost zvyšovala. Dr. Skála byl autorem více než 140 odborných publikací. Za své celoživotní dílo byl v roce 2002 vyznamenán medailí Za zásluhy II. stupně. Jaroslav Skála zemřel doma přirozenou smrtí.…zobrazit celý životopis

  • Vyřvávali ‚Heim ins Reich‘. Nehoráznost, plivanec na statisíce hrobů. Takto reagují politici na návštěvu Bělobrádka u "milých krajanů" v Augsburgu

    Parlamentnílisty.cz, 6. 6. 2017 ANKETA Bělobrádkova návštěva sjezdu sudetských Němců je podle Karla Schwarzenberga normální slušnost. Pozitivně ji hodnotí i dvojice poslanců ANO Jiří Zlatuška a Zdeněk Soukup. Zato podle místopředsedy komunistů Josefa Skály se jedná o obludnou nehoráznost a politici vyrazili na landsmanšaft „leštit kliky“. V podobném duchu se ParlamentnímListům.cz svěřili i poslanci ČSSD Stanislav Huml a Jaroslav Foldyna. Podle Humla na návštěvu takto vysoce postavených představitelů České republiky nemá tento regionální spolek žádné právo. Nejtvrději však udeřil europoslanec ODS Jan Zahradil. Podle něj je účast vicepremiéra Bělobrádka na sjezdu landsmanšaftu neakceptovatelná i vzhledem k tvrdému postupu spolku vůči Česku z minulosti. A sám předseda spolku Bernd Posselt kdysi jako předseda CSU hlasoval podle Zahradila proti vstupu Česka do Evropské unie. Bělobrádek, Herman a s nimi všichni lidovci se podle Zahradila stávají „bílým koněm“ sudetoněmeckého spolku v České republice. … více

  • Skála (KSČM): Bezvýchodná past, zdrcující obžaloba

    Parlamentnílisty.cz, 25. 2. 2017 Sebevražd v existenční pasti, do níž umí lidi vhánět postkomunismus, už bylo víc. Ta poslední, k níž došlo v Napajedlech, však nemá obdoby. Život si vzal pan Jaroslav Janota. Důvody popsal v blogu na iDnes. Příčiny tragédie šetří policie. Část fakt je nesporná. Ta druhá se teprve prověřuje. Bere-li si kdo život, proč by měl lhát? Závěť Jaroslava Janoty nahání husí kůži. … více

  • VIDEO Tohle vám 17. listopadu v televizi neukázali. V Praze se konala akce na podporu státnosti. Mluvili Foldyna či Lenka Procházková

    Parlamentnílisty.cz, 20. 11. 2016 Stop chaosu, stop nenávisti! Ne válce, ano míru, ano státnosti! Pod těmito hesly vystoupili v den oslav státního svátku 17. listopadu na pražském Klárově například poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, spisovatelka Lenka Procházková či místopředseda KSČM Josef Skála, bývalý vojenský lékař Marek Obrtel a exministr zdravotnictví Ivan David. … více

Hledáte také jako: Jarda Skála, Jarek Skála
Rychlá navigace:novinky |diskuse