Josef Šváb-Malostranský

herec, scénárista, režisér, dramatik, písničkář, prozaik, kabaretiér

Narození:

16. 3. 1860 , Praha, Rakousko-Uhersko

Úmrtí:

30. 10. 1932  ve věku 72 let,  Praha, Československo  †

Znamení:

ryby  

Výška:

přidej výšku

Další údaje:

skrýt

zobrazit národnost ...

Váha:

přidej váhu

Barva očí:

přidej barvu očí

Barva vlasů:

přidej barvu vlasů

Postava:

přidej postavu

Národnost:

česká

Rasa:

přidej rasu

Náboženství:

přidej náboženství

Velikost bot:

přidej velikost bot

Velikost oblečení:

přidej velikost oblečení

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

Josef Šváb-Malostranský byl český herec, kabaretiér, prozaik, dramatik, písničkář, režisér a scénárista. Stál u zrodu českého filmu (1898) a byl prvním českým filmovým hercem (Dostaveníčko ve mlýnici). Vyučil se pekařem, později měl v Mostecké ulici na Malé Straně papírnictví, vydával lidové písničky a kuplety. Už tehdy si začal vymýšlet vtipné veršíky, scénky a kuplety, s nimiž vystupoval jako lidový zpěvák a ochotník. V 80. letech byl typickým představitelem českého lidového humoru a stal se mezi lidmi velmi oblíbený. Působil i v Malostranské besedě. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor, Dobrá kopa. Své kuplety zdarma posílal i českým krajanům do Ameriky a Austrálie. Společně s Heřmanem Zeffim měl významné místo ve vývoji českého klasického kabaretu. V letech 1885 - 1916 byl členem Švandova divadla. Josef Šváb-Malostranský se přátelil s významnými osobnostmi, nejvíce si rozuměl s Ignátem Herrmannem, znal se s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem. Rád vždy zdůrazňoval, že na Jubilejní výstavě 1891 byl prvním Čechem, který promluvil a zazpíval do Edisonova fonografu. Když hledal Jan Kříženecký herce do svých prvních filmů, Šváb se mu sám přihlásil a stal se společně s Ferdinandem Gýrou prvním českým hercem ve filmech Dostaveníčko ve mlýnici a Výstavní párkař a lepič plakátů. Oba filmy natočili v areálu pražského výstaviště. Kromě těchto groteskních výstupů natočil v téže době i film Smích a pláč, který je vynikajícím sólovým dílkem, v němž Šváb-Malostranský předvádí svoji tvář na přechodu od smíchu k pláči. K filmu se pak dostal až těsně před světovou válkou, kdy nová společnost Lucernafilm natočila jako svoji premiéru film podle Švábovy divadelní hry Zlaté srdéčko. Byla to repertoárová hra Švandova divadla a Josef Šváb-Malostranský si v ní zahrál se značným divadelním přehráváním roli sluhy France. Po skončení dráhy u divadla byl Šváb-Malostranský knihkupcem a vydavatelem kupletů a divadelních her. Již od roku 1911 vydával časopis Český kabaret, později přejmenovaný na Švábův český kabaret. Zde vycházely také notové zápisy písniček i některé scénky Červené sedmy. Často se však aktivně účastnil natáčení mnoha němých filmů. Ve filmu Sen pátera Ondřeje vytvořil klasický typ lidového faráře s kulatým bříškem, s usměvavými rty a vykulenýma očima. Podobných farářských rolí si zahrál ještě několik. Většinou hrál jen drobné postavy od přestárlých záletníků a sluhů a hostinských až po role továrníků. Hrál ještě ve třech zvukových filmech, nejznámější je jeho postava katechety z Lamačova filmu Kantor Ideál. Po jeho smrti zdědil Švábův obchod s knihami v Saském domě, kde se říká také U Šteiniců na Malé Straně jeho syn Josef Šváb, popravený nacisty 1942.…zobrazit celý životopis