zavřít
Mikoláš Aleš

malíř, ilustrátor, kreslíř, dekoratér

Narození:
18. 11. 1852 , Mirotice, Československo
Úmrtí:
10. 7. 1913  ve věku 60 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
štír  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

55 se líbí, 8 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností tzv. "Generace českého Národního divadla", klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánesa, později směřoval spíše k secesi. Otcem Mikoláše Alše byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné Mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vracejí zpět do Mirotic. Mikoláš Aleš začal kreslit už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z profesorů musel opustit. Začal se tedy učit malířem a později, roku 1867 vstoupil do druhé třídy Písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii umění. Během studia si přivydělává vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho profesory byli Josef Matyáš Trenkwald a J. Sweerts. V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který popřel existenci českého umění, za což byl Aleš potrestán vězením a vyloučen z akademie. Obraz „Jan Žižka“ je jedním z nejznámějších děl Mikoláše Alše.Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři (1865 František, 1867 Jan), umírá v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se Aleš nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech zcela sám a bez prostředků odjel natrvalo do Prahy. V roce 1879 společně s Františkem Ženíškem zvítězil s cyklem „Vlast“ v konkursu na výzdobu foyeru Národního divadla. 29. dubna téhož roku se oženil se svou dětskou láskou Marinou rozenou Kailovou a společně začali bydlet na Malé Straně v Praze. Následně odjíždí na studijní cestu do Itálie a po návratu, v letech 1880–1881 pracuje na čtrnácti velkých lunetách pro Národní divadlo a ilustracích pro Arbesův časopis Šotek. V roce 1889 vytvořil cyklus ilustrací národních písní „Osiřelo dítě“ a následovaly další cykly. Jeho posledním dílem byl akvarel „Svatý Václav“, který namaloval na jaře roku 1913. Mikoláš Aleš byl uznáván už za svého života, i když spíše jen jako kreslíř a dekoratér, jeho olejomalba byla doceněna až později, ve 20. století. Na Národopisné výstavě v roce 1895 bylo vystaveno mnoho jeho sgrafit. V roce 1896 vydal spolek Mánes první samostatnou publikaci o jeho díle a k šedesátým narozeninám byl jmenován pražským měšťanem a byl mu udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých. Dílo Mikoláše Aleše - cykly obrazů Smysly (1876), Živly (1881), Praha (1882), Život starých Slovanů (1891) - další obrazy: 1 - olejomalba „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem“ (1878) 2 - akvarel „Svatý Václav“ (1913) - fresky a sgrafita na průčelí mnoha domů v Praze (např. Rottův dům) - návrhy fresek a sgrafit na 15 fasádách domů v Plzni 1 - fasády domů v Nerudově ul. č. 2, 4, 6, 8 a 10 2 - cyklus Sběr léčivých bylin na domě s lékárnou na nám. Republiky č. 27 3 - dům U Červeného srdce na nám. Republiky č. 36 z roku 1894 4 - cyklus Řemesla na domě v Sedláčkově ul. č. 31 5 - fasáda Cingrošova domu v Bezručově ul. č. 31 6 - cyklus Sv. Jiří na Štechově vile v Dvořákově ul. č. 1 7 - fasády domů v Tovární ul. č. 6 a 8 8 - výzdoba domu v Purkyňově ul. č. 35 a domu na rohu Petákovy a Jegellonské ulice - výzdoba chrámu Narození Panny Marie na náměstí Svobody ve Vodňanech - společně s Františkem Ženíškem cyklus obrazů „Vlast“ pro Národní Divadlo (1877 - 1881, 14 lunet, 4 nástěnná a 3 nástropní pole ve foyeru.) - knižní ilustrace děl Františka Ladislava Čelakovského, Aloise Jiráska a Jakuba Arbese (české lidové písně, Špalíček pohádek, pověstí a přísloví, …) - kresby pro časopisy Květy, Zlatá Praha a Šotek - je mimo jiných autorem největšího obrazu na plátně "Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou" …zobrazit celý životopis

Mikoláš Aleš v Magazínu Osobnosti

  • Josef Ježek: Březen – měsíc destrukční knihy

    Parlamentnílisty.cz, 23. 3. 2017 Lidová pranostika říká: Březen, za kamna vlezem. Mikoláš Aleš jí doprovodil kouzelným obrázkem ve svém Špalíčku. Jiné přísloví zase říká že panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé. Ostatně, letos jsme se o tom přesvědčili. … více

  • Třetí etapa restaurování lunet v hlavním foyeru Národního divadla ukončena

    Parlamentnílisty.cz, 11. 6. 2015 Od 19. ledna do 8. června 2015 probíhala závěrečná etapa restaurování nástěnných maleb (František Ženíšek Vzkříšení umění, Mikoláš Aleš Zřídla, Rudohoří, Severní průsmyky, Jizera, Boj se saní) ve foyeru na 1. balkoně historické budovy Národního divadla. … více