zavřít
Otakar Vávra

scénárista, režisér, pedagog

Narození:
28. 2. 1911 , Hradec Kralove, Rakousko-Uhersko
Úmrtí:
15. 9. 2011,  Praha, Česká republika  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

130 se líbí, 66 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Otakar Vávra je český filmový režisér, scénárista a pedagog. Filmový tvůrce: Vávra studoval v Brně a Praze architekturu. Během let 1929–30, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku 1931 Otakar Vávra produkoval experimentální film Světlo proniká tmou. Prvním filmem, který režíroval, byla Filosofská historie z roku 1937. Dalším filmemch byl Cech panen Kutnohorských, kde si zahrála Zorka Janů, sestra slavné Lídy Baarové. Zorka Janů hrála i ve Vávrových filmech ze 40. let Podvod s Rubensem a Pacientka Dr. Hegela. Její sestra Lída Baarová hrála ve Vávrových filmemch Panenství, Maskovaná milenka, Dívka v modrém a Turbína. Po roce 1945 Vávra natočil Krakatit, film se silným protiválečným poselstvím. Po únorovém komunistickém puči roku 1948 se Vávra přizpůsobil nové situaci a točil a produkoval filmy oslavující nový režim nebo epické historické fresky podporující oficiální interpretaci české historie: Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. V dalším desetiletí se režim stal liberálnějším a toto období přineslo Vávrovy nejhodnotnější filmy: Zlatá reneta, Romance pro křídlovku a především Kladivo na čarodějnice. Vávra byl, podobně jako celý český film, v šedesátých letech v mimořádné kondici. Po pádu socialismu stát víceméně přestal dotovat kinemagorafii a Vávrovým posledním dlouhometrážním filmem tak zůstala Evropa tančila valčík. Celkem natočil na padesát filmů. Pedagog: V padesátých letech společně s jiným českými režiséry pomohl založit FAMU, na které vyučoval po pět dekád (od roku 1963 jako profesor). Jeho studenty byli Miloš Forman a jiní představitelé české nové vlny. Z FAMU odešel v roce 2008. Vávra odsuzovaný i vyznamenaný: Vávrův dlouhý život se mu stal inspirací k autobiografii Podivný život režiséra. „Můj život byl s chybami, nehrdinský, ale často dost odvážný,“ tvrdí ve svých pamětech. „Člověk se přece po porážce vždycky zvedá a nikdy neztrácí naději. Umělec musí mít nezlomnou víru v člověka,“ píše v závěru své knihy. Podepsaný je pod několika vrcholnými díly české kinematografie, ale i pod komunistickými agitkami a patří mezi nejkontroverznější české umělce. V roce 2001 byl vyznamenán Českým lvem za celoživotní přínos české kinematografii i Cenou za mimořádný umělecký přínos světovému filmu na karlovarském filmovém festivalu a v roce 2004 Medailí Za zásluhy. Vybraná díla: Kladivo na čarodějnice: Vávrův magnum opus je Kladivo na čarodějnice (1969), film založený na stejnojmenné (1963) knize Václava Kaplického o čarodějnických procesech sedmnáctého století. Kaplický se naopak inspiroval knihou Malleus maleficarum. Děj se soustřeďuje na osudy skutečných obžalovaných v čarodějnických procesech v Čechách v letech 1678–1695. V době humanismu znovu propukla mezilidská nenávist zapříčiněný mocichtivými jedinci. Inkvizitor Boblig z Edelstadtu rozpoutal sérii procesů, která stála život víc než stovku lidí. Popisem brutality moci film sváděl ke spojení s politickými procesy padesátých let, zejména s osudem Milady Horákové. Sám Vávra tento postřeh potvrdil jako správný. Černobílá alegorie plná symbolů sleduje příběh až do procesu a odsouzení kněze. Neschopnost zastavit zlo hned zpočátku jen inkvizitora podporuje v jeho činech. Film končí jeho slovy: „Já už nejsem obyčejný člověk. Já jsem... nahoře.“ Romance pro křídlovku: Dalším z Vávrových vrcholů je Romance pro křídlovku (1966). Černobílý film za založen na básni Františka Hrubína o lásce mezi studentem, který si užívá letní prázdniny, a dcerou principála. Milenci se rozhodnou utéct, ale otec vybere pro dívku jiného nápadníka. Krakatit: Krakatit (1947) je film natočený na motivy románu Karla Čapka z roku 1924. Vynálezce nebezpečné výbušniny se snaží uchovat svůj objev v tajnosti, aby nemohl být zneužit. Černobílá verze byla v roce 1980 následována barevnou a nese název Temné slunce. Remake posunul příběh do moderní doby a nevyhnul se propagandě. Často je považován za Vávrův nejslabší film. Reference: Sakkara, M. (1980) Die grosse Zeit des deutschen Films: 1933 – 1945. Leoni am Starnberg See: Druffel Verlag. Sebald, H. (1995) Witch-children: from Salem witch-hunts to modern courtrooms. Amherst, N.Y.: Prometheus Books. Vávra, O. (1996). Podivný život režiséra: Obrazy vzpomínek. Praha: Prostor. Zemřel dne 15.září 2011 v Praze, v nemocnici na Homolce, kde mu před měsícem operovali zlomený krček stehenní kosti.…zobrazit celý životopis

  • Smutné stáří slavné české herečky: Nedůstojný vyhazov, předčasná penze i smrt milované kamarádky

    Super.cz, 28. 11. 2018 Dodnes právem patří mezi největší herecké legendy minulého století. Zářila v českém filmu a desítky let také na prknech naší první divadelní scény. Podzim života přední české herečky Vlasty Fabiánové už ale navzdory jejímu vrozenému optimismu moc veselý nebyl. Já se vrátím Divadlem byla Vlasta také díky svým rodičům, kteří byli vášniví návštěvníci kulturních stánků, fascinovaná od útlého dětství. Pražskou konzervatoř dostudovala v roce 1932. Pak hned požádala K. H. Hilara, zda by ji nepřijal v Národním divadle jako elévku. Účinkovala tam dvakrát, ale vysněné angažmá nedostala. „S tatínkem jsme šli za ředitelem divadla. Na rovinu nám řekl, že jsou zvenku určité tlaky vlivných míst, aby do divadla byla přijata ta a ta, ten a ten, a tedy na mne se zatím nedostává. Dodnes si pamatuju, jak mě tatínek plačící vyváděl z Národního divadla. Už tenkrát jsem si přísahala, že se tam vrátím,“ vzpomínala ve svých pamětech herečka. Splněný sen Jako čerstvá adeptka herectví odešla Vlasta do Brna, kde jejímu talentu dali zelenou v nespočtu klasických rolí. Brzy se o mimořádně talentované a krásné dívce dozvěděli i v Praze. Přelomovým byl rok 1940. Tehdy si Vlastu v Brně našel režisér Otakar Vávra a pozval ji ke kamerové zkoušce na Barrandov. Snímek Pohádka máje (1940) odstartoval její filmovou kariéru. Ještě v témže roce přišla vysněná nabídka na angažmá do Národního divadla. Největší úspěch u publika měla Vlasta ve filmu Prstýnek (1945). Jako jedna z mála hereček prošla Fabiánová válkou s čistým štítem. Herecký vrchol přišel v padesátých a šedesátých letech. Za všechny připomeňme snímky Páté kolo u vozu (1957), Morálka paní Dulské (1958), či Srpnová neděle (1960). Osudoví muži Prvním manželem Fabiánové byl o řadu let starší režisér Josef Bezdíček, s nímž se sblížila při svém brněnském angažmá. „Když jsem se o něj začala zajímat, dozvěděla jsem se, že je rozvedený zásluhou Bohuše Záhorského, který mu odvedl ženu,“ vzpomínala Fabiánová. Největším paradoxem je, že si srdce Fabiánové nedlouho poté získal i Záhorský. „Co se dalo dělat, bez sebemenšího záměru jsem mu rozbil druhé manželství,“ vzpomínal v pamětech Záhorský. Vlasta si však svého hereckého kolegu Bohuše Záhorského, se kterým se sblížila v roce 1946, když přišel také do Národního, vzala až po mnoha letech, kdy ovdověla. Dohromady je svedlo představení Ze života hmyzu a herečka často prohlašovala, že se s Bohouškem seznámili jako motýli. V inscenaci totiž ona hrála motýlici Iris a on motýla Viktora. Ztráty Po roce 1968 už Fabiánové, která vždy říkala své názory otevřeně, v divadle pšenka nekvetla. První ránou byl v roce 1974 nucený odchod z DAMU, kde působila sedmadvacet let. „Byla to po ni strašlivá rána. Škola byla její druhý život. Děti neměla,“ vzpomínala její žačka Zdena Hadrbolcová. O tom, že na škole končí, Fabiánové soudruzi oznámili neomaleně uprostřed vyučování. Brzy mělo být ještě hůř. V roce 1977 byla Fabiánová nečekaně s některými dalšími hereckými bardy poslána do penze. Bohuš Záhorský na protest odešel do důchodu také. V té době Vlasta ovšem ještě stále dohrávala svou nejmilovanější inscenaci Kočičí hra. V roce 1980 se jen těžce smiřovala se smrtí svého druhého muže. Když v roce 1983 nečekaně zemřela herecká kolegyně, ale také velká životní kamarádka Dana Medřická, zhroutil se Vlastě Fabiánové svět. Se smrtí Medřické skončila nejen Kočičí hra, ale také divadelní kariéra Vlasty Fabiánové. Do hereckého nebe odešla o osm let později v roce 1991. Bylo jí 78 let. Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-theme-font:minor-fareast; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin;} … více

  • Zámek Velké Losiny: Čarodějnice mu zůstanou navždy

    Blesk, 8. 6. 2018 Film Kladivo na čarodějnice, který režíroval Otakar Vávra, vzbudil už v době svého uvedení v roce 1969 velkou pozornost. A budí ji dodnes. Stejně tak ale i zámek Velké Losiny, kde se film natáčel. Ten ale není zajímavý jen tímto filmem. … více

  • Režisér Otakar Vávra (†100): 6 let po smrti není pohřben! Urny se vdova nechce vzdát

    Blesk, 23. 10. 2017 Kontroverzní režisér Otakar Vávra (†100), který zemřel před šesti lety, stále není pohřbený.  Vdova, režisérka Jitka Němcová (66), se urny s popelem nechce vzdát, a tak ji má stále doma. … více

Události – Otakar Vávra

| celý kalendář

Nejznámější díla – Otakar Vávra

| celá filmografie (80)

Mohli by vás také zajímat…