zavřít
Josef Spejbl

česká loutka

Věk:
98
Narození:
1925 , Plzeň, Československo
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

19 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Spejbl je otec Hurvínka. Loutku vytvořil v roce 1925 řezbář Karel Nosek a hlas jí propůjčil nejprve Josef Skupa, poté Miloš Kirschner a po jeho smrti jej mluví Martin Klásek. Historie loutkyOd I. světové války Josef Skupa působil v plzeňském Loutkovém divadle Feriálních osad (založeno 1913). Vystupoval s tradičním Kašpárkem, ale později se rozhodl ansámbl obohatit o zcela novou loutku, jejíž návrh předal řezbáři Karlu Noskovi. Jde o nákres na zachovalém balícím papíru, v jehož levé části je kresba těla loutky, jakési špalíčky, nad tím podepsán řezbář pan Nosek, vpravo je pak levostranný náčrt profilu hlavy posléze nazvaného Spejbla, nahoře signatura Josefa Skupy. Frak a látkové ruce, protože pan Spejbl nikdy pracovat nebude, vytvořila teta Josefa Skupy, tedy sestra jeho matky, paní Vilemína Kubešová, čímž dostala loutka svou původní podobu. Není až tak pravdou, jak se uvádělo dosud, že řezbář Nosek loutku výrazně pozměnil, neboť by se jí děti bály! Provedení bylo ale dobové, tedy z běžně používaného i lipového dřeva. Řezbář Karel Nosek tedy nevytvořil dle své představy, ale dle vzoru pouze zrealizoval podobu podivného ušatého panáka s vypoulenýma očima a pleší ve fraku, přičemž toto navazuje na předchozí tvorbu Josefa Skupy, zejména jeho čerty, prince, ale i jiné malované postavy - ušatce a nosatce, existující tehdy s Kašpárkem jak malovaným, tak i zhmotněným fyzicky v loutku, kde existují dochované celkem 4 zdařilé kresby Josefa Skupy. Skupa, vycházejíc z vlastního prostředí svého původu (otec pocházel ze selského rodu, matka naopak byla měšťanského původu) jím chtěl karikovat užvaněné měšťáky, kteří posedávají po hospodách a do všeho se pletou, aniž by čemukoli rozuměli. Loutka dostala jméno Spejbl, které Skupovi měl poradil jiný člen divadla, Karel Šlais, který přijal jméno Koval na památku za něj ve frontě padlého ukrajinského bojovníka při nasazení do vojenské linie. Původ jména se jeví takto ne zcela zřejmý, snad souvisí s hanlivým slovem - nadávkou přejatou z němčiny - Bejbl, jímž se na Plzeňsku označovali hlupáci a popletové. Poprvé Skupa Spejbla představil na podzim roku 1920, kdy vystoupil po boku Kašpárka coby cvičenec na hrazdě. I později se Spejbl často objevoval na jevišti s Kašpárkem, přičemž se stával obětí jeho šprýmů, avšak sám Skupa cítil, že se postavy k sobě příliš nehodí. Spejbl proto někdy vystupoval i sám, avšak hry s jednou postavou rovněž nebyly to pravé. A tak, přestože si Spejbl získal určitou popularitu, postupně se začal na scéně objevovat málo. To se změnilo až v roce 1926, kdy synovec Karla Noska Gustav vytvořil jako překvapení pro Skupu zmenšenou kopii Spejbla, která dostala jméno Hurvínek. Skupa loutku s radostí přijal a začal ji obsazovat do rolí spolu se Spejblem, v nichž se Hurvínek stal přidrzlým a rozpustilým Spejblovým synem. Hry, založené na dialogu Spejbla s Hurvínkem, si rychle získaly značnou popularitu a Skupa s nimi začal natáčet i rozhlasové pořady, gramofonové desky a vydávat knihy. V roce 1930 se rozhodl divadlo přebudovat na první českou profesionální loutkovou scénu, Divadlo Spejbla a Hurvínka. Za II. světové války v r. 1944 byl Josef Skupa zatčen a divadlo uzavřeno. Obnoveno bylo na podzim r. 1945, zároveň jej Skupa z Plzně přesunul do Prahy. V současnosti divadlo sídlí v Dejvické ulici v Praze 6. Od r. 1954 začal Skupu alternovat Miloš Kirschner, který navázal na jeho tradici, že Spejbla i Hurvínka mluví vždy stejný herec. Po Skupově smrti Kirschner pokračoval v úspěšné činnosti divadla. Začal se role Spejbla a Hurvínka učit v cizích jazycích, aby s nimi mohl vystupovat i v zahraničí. Od r. 1974 se s ním v rolích hlavních protagonistů začal střídat Martin Klásek, od r. 1982 už pravidelně a od Kirschnerovy smrti je tak již třetím hercem, mluvícím Spejbla a Hurvínka. Od roku 1964 se používá loutek v úpravě člena souboru Radko Hakena, která přinesla nenásilné zušlechtění původních groteskních typů. CharakterSpejbl je podivný ušatý panák s vypoulenýma očima. Skupa jej nechal vytvořit jako karikaturu užvaněného měšťáka, proto je Spejbl plešatý, jako otravní přechytřelí dědkové, nosí staromilský frak, aby si dodal vážnosti, ten ovšem ostře kontrastuje s dřeváky, jež má Spejbl na nohou. Jeho podoba je rovněž poněkud ovlivněna dadaismem. Spejbl je komická postava, mluví (ve Skupově podání) huhňavým hlasem a všechno poplete. V dialozích s Hurvínkem dochází ke generačnímu sporu, v němž Spejbl je šosácký trouba, který chce každého poučovat, zatímco Hurvínek představuje ukňouraného, přidrzlého synka, který svými všetečnými otázkami dostává otce do úzkých. V interpretacích Kirschnerových se pak role otce stává předností a Spejbl vystupuje spíše jako postava komicky omylná. Po Kirschnerově smrti je pak hlavní důraz přesunut na dvojici Hurvínka a Máničky a Spejbl se stává vedlejší postavou, přihlouplým otcem s povrchním zájmem o Hurvínka, čímž se opět vrací do původního schématu Josefa Skupy. Už od počátku se ovšem charaktery obou postav značně obměňovaly podle potřeb jednotlivých her, nikdy nešlo o pevně vyhraněné postavy.…zobrazit celý životopis

Josef Spejbl v našich článcích

  • V rolích průvodce Spejbl a Hurvínek: Oblíbené postavičky zvou k boleveckým rybníkům

    Blesk, 21. 11. 2021 Jedinečnou zážitkovou stezku vybudovalo v okolí boleveckých rybníků město Plzeň. Okruh dlouhý 5,5 km provede malé i dospělé turisty desítkou stanovišť, kde je čekají různé pohybové úkoly. Role průvodců se zhostily oblíbené postavičky Spejbla a Hurvínka plzeňského loutkáře Josefa Skupy, od jehož narození uplyne v lednu 130 let. … více

  • Nejstarší herec, který je pořád klukem, slaví 95. narozeniny

    Super.cz, 1. 5. 2021 Nejde o žádného seniora, ale hošíka, co se producíruje v krátkých kalhotách. Jedna z našich nejslavnějších celebrit se v neděli dožívá v plné svěžesti úctyhodného věku. Starší už je pouze jeho otec, a to jen o šest let. Co je to za nesmysl? Není, jde o Hurvínka, nejpopulárnější českou loutku, syna pana Spejbla. Oba jsou oblíbení nejen u nás, ale i ve světě. Prostořekého synka vyřezal Gustav Nosek, ještě jako modelář Škodových závodů v Plzni. Vybavil ho i pohyblivýma očima. Hurvínek poprvé vystoupil 2. května 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Počestný dům v plzeňské Řemeslnické besedě. Světová hvězda Od té doby zcestoval kus světa, zažil nadšené ovace, věznění v trezoru gestapa i změny režimu. Josef Skupa (✝64) ho uvedl na divadelní prkna a proslavil po naší zemi. Miloš Kirschner (✝69) mu dal modernější charakter, uvažování a mezinárodní věhlas. Na předchozí dva herce navázal Martin Klásek (64), který ze sympatického dareby udělal současného kluka. Od roku 2017 se s ním alternuje Ondřej Lážnovský. Hurvajz měnil nejen tatínky, ale i vzhled. V roce 1964 se trochu zakulatil, později – kvůli televizi – měnil oblečení. Vedle svého tradičního vystřídal spousty kostýmů a převleků. Měl na sobě maskáče, turban, fráček, brnění. V 50. letech nosil tepláky… Oblečený byl ve stylu zpěváka Michaela Jacksona. Není líný, sportuje. Hraje fotbal, jezdí na koloběžce, na sáňkách. Nebojí se preludovat na různé nástroje. Nejznámější jsou housličky. Zahrál si s Pavlem Šporclem, nebo s Wihanovým či Talichovým kvartetem. Jmenuje se po něm vlak, nejedno zvíře v různých zoo, dokonce i asteroid, tím pádem je úředně ověřenou hvězdou! Jména Hurvínka a Spejbla jsou umístěna na čipu, který se stal součástí sondy InSight na Marsu, což umožnila NASA. Dřevění divadelní mistři Dnes už se moc neví, že původně neměl být synem Spejbla, ovšem obecenstvo si kdysi toto spojení vynutilo. Navíc tvůrce G. Nosek udělal loutku tak podobnou většímu a staršímu předkovi, jako překvapení pro loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Tím vznikla originální dřevěná rodina. V jeho rodném listě významnou roli hraje jedna žena. Jiřina Skupová, životní partnerka principála, vodila a provázela Hurvínka celou předválečnou érou a řadu let po ní. Naučila ho první krůčky, z miminka udělal kluka a díky její dámské péči nosil pravidelně prané a nažehlené košilky. Ovšem pohybovou škálu, kterou využívá dodnes, dřevěnému hošíkovi vtiskl Bohuslav „Bója“ Šulc (86). Skutečný niťový virtuos stál za výkony Hurvínka 40 let. Přidal mu totiž nastálo nitě a tím rozšířil pohybové možnosti loutky. Také on se zasloužil o to, že za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla obdrželi Spejbl a Hurvínek v roce 2013 cenu Thálie. Ať se do něj nedá červotoč Posledních 47 roků žije s oblíbenými loutkami Martin Klásek (64). Loutkář a zpěvák s nimi trávi většinu života. Premiéru měl v pouhých osmnácti letech 8. prosince 1974. Při takovém jubileu se hodí, aby herec, který populárním postavám vdechuje tolik let život, zavzpomínal, co má s oslavencem za sebou. „Bylo to veselé a pestré! Hrajeme v divadle pro děti i dospělé, nejen česky, nýbrž ve 24 jazycích. Natáčíme různá videa, filmy, CD, skeče, píšeme knížky,“ řekl Super.cz. Procestoval s nimi čtyři kontinenty. „Hurvínek po nás vyžaduje stále nové a nové příběhy, dialogy, takže není divu, že je držitelem několika zlatých a diamantových desek,“ pochlubil se nám Martin Klásek. Přes 20 let stál na jevišti vedle Miloše Kirschnera. Málokdo si přitom uvědomuje, že herec hraje s oběma loutkami naráz. A co by pětadevadesátiletému jubilantovi popřál k narozeninám? „Ať se vrátí diváci do divadla. Ať se do něj nikdy nedá červotoč!“ Na to nezbývá, než dodat typické hurvínkovské: Chachááá!   Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sans-serif; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi; mso-fareast-language:EN-US;} … více

  • Spejbl slaví sto let: Slavný popleta skončil za války v kufru gestapa, teď ho ohrožuje koronavirus

    Extra.cz, 5. 11. 2020 Známý taťulda Spejbl slaví sto let. V roce 1920 ho vyřezal ze dřeva řezbář Karel Nosek. Poprvé se objevil na prknech plzeňského divadla, a to jako akrobat. O jeho život se zasloužil loutkář Josef Skupa. Ten totiž s nápadem na vytvoření Spejbla přišel. A za svůj dlouhý život zažil nejslavnější český tatínek taky vleklý soudní spor. Co všechno jste o Sbejblovi nevěděli... … více

Události – Josef Spejbl

| celý kalendář
  • 99. narozeniny