Britský teoretický fyzik a jeden z nejvýznamnějších vědců historie, Stephen Hawking, se narodil na den přesně tři sta let po smrti toskánského astronoma Galilea Galileiho. Jeden by si řekl, že musí jít jisto jistě o jakousi formu reinkarnace. Není to však jediná náhoda v datech spojených s Hawkingem. Den jeho úmrtí je zároveň dnem, kdy se o 139 let dříve narodil Albert Einstein. To už zní až děsivě, nemyslíte? Ať je to jak chce, jisté je, že Hawking byl svým zaměřením a vědeckými objevy přímým nástupcem Einsteina. Jedna z otázek, na kterou se během svého bádání snažil odpovědět, a která fascinuje lidstvo od nepaměti je bezesporu možnost cestování v čase.

Dnešní den se do historie astronomie i fyziky zapíše zlatým písmem! Astronomové z projektu The Event Horizon Telescope totiž po desetiletí snahy zveřejnili první skutečný snímek bezprostředního okolí černé díry. Na první pohled nemusí rozmazaný objekt působit jako něco dechberoucího. Ve skutečnosti jde o další potvrzení platnosti Einstenovy teorie relativity i příslib budoucnosti astronomie.  

Doslova revoluční rozhraní pro čtení mozkové aktivity představili vědci projektu BrainGate. U tří pacientů s částečným nebo úplným ochrnutím se jim totiž podařilo dosáhnout tak vysoké míry přesnosti čtení jejich "myšlenek", že jim umožnili bezproblémově ovládat kurzor myši na obrazovce tabletu. Implantát o velikosti pilulky jim dovolit nakupovat nebo třeba chatovat způsobem, který by záviděl i Stephen Hawking.